Tradičně se ve svých komentářích k jednotlivým kolům F:L věnuji nejen k výsledkům, ale zejména k poznatkům o různých nastavení jednotlivých klubů, protože fotbal se velmi rychle vyvíjí a kluby na to musí adekvátně reagovat, vlastně měly by, protože zdaleka ne všechny to zvládají stejně. Průběhy a výsledky tohoto kola o tom, podle mého názoru, dávají jasnou odpověď. Zmiňuji se o tom v každém komentáři, ale tentokrát je těch poznatků tolik, že je nemůžu opomenout.

(Pokračování textu…)

Na úvod i tohoto komentáře tradičně uvedu několik statistických čísel. Bilance domácí v. hostující týmy 4 výhry domácích týmů, 2 remízy a 2 výhry hostů, poměr branek 14:9, průměr na utkání tedy necelé 3 branky. Na stadiony si našlo cestu v průměru na utkání 5958 diváků, což je solidní číslo i vzhledem k tomu, že týmy Sparty i Slávie, kteří do statistiky návštěvnosti přispívají nejvíce, hrály tentokrát na hřištích soupeřů. Vyprodáno bylo na novém stadionu v Hradci Králové, tedy 9300 diváků, podobná návštěva byla v Plzni a Ostravě. Naopak nejmenší pod 3 tisíce v Českých Budějovicích a v Olomouci.

(Pokračování textu…)

Ano je to tak, týká se to především několika týmů ze spodní části tabulky, ale zaměřím se také na věkové složení některých týmů. V úvodu tradičně několik statistických údajů. V tomto kole i přes ostudu v předchozím kole v derby „S“ přišlo na tribuny stadionů v průměru na utkání slušných 7247 diváků zejména díky stadionu Sparty při utkání s Plzní 17 791, v Teplicích na utkání se Slávií, která vždycky táhne 15193 a v Olomouci zejména díky fanouškům hostujícího Baníku Ostrava v dlouhodobě atraktivním derby 10 015. Bilance domácí hosté byla 4 3 1, branek jsme viděli 22, což je průměr na utkání 2,75 branky.

(Pokračování textu…)

Ať už ligový finiš dopadne pro královnu Viktorii jakkoliv, jedno je takřka jisté již teď. Hrdá Plzeň neobhájí titul, i přes skvělou první část podzimu skončí nejlépe třetí. Navíc se zdá, že za oběma pražskými “S“ výrazně zaostává také herně. Co si o tom myslí respektovaný odborník Vlastimil Palička?

(Pokračování textu…)

V úvodu tohoto mého komentáře k 7. kolu F:L tradičně uvedu několik statistických údajů, které také o něčem svědčí. Mám na mysli statistiku výsledků utkání z pohledu „doma“ nebo „venku“. Ještě v loňské sezóně jsme mohli sledovat nárůst většího množství výher hostujících týmů, dnes je po sedmi kolech tento stav: 30 x výhra domácích, 10 x remíza a jen 15 x výhra hostujícího týmu. Proč to tak je? Mě nenapadne nic jiného, než zkvalitnění tzv. výstavby hry, kterou mnohé domácí týmy používají a aktuálně se kvalitou posouvají, tzn. hrají s menším množstvím ztrát míčů a tím i menším množstvím obdržených branek a tím se i zvedla jejich bodová úspěšnost. A vzhledem k tomu, že tento způsob hry s výstavbou od vlastní branky je v Evropě skoro samozřejmost, považuji to za krok blíže k evropské úrovni, což je dobře. I proto se hned tři naše týmy prosadily do skupinové fáze evropských soutěží a uvidíme, jak si poradí s určitě vyšší kvalitou, než byla ta v předkolech.

(Pokračování textu…)

Ano, statistika to potvrzuje, v 5. kole byla bilance příznivá pro domácí týmy v poměru výhra-remíza-prohra 5 3 0 a v tomto 6. kole 5 1 1 (utkání Mladá Boleslav s Plzní bylo odloženo na žádost Plzně). Zajímavostí v tomto případě je především to, že v pozitivnosti výsledku na domácím hřišti se vlastně vystřídaly téměř všechny týmy, protože ty, co byly úspěšné před týdnem na svém stadionu neuspěly tentokrát na stadionu soupeře. Týká se to Ostravy, Českých Budějovic, Bohemians, Olomouce, Hradce Králové, Zlína, Liberce. Brankový poměr domácí v. hosté v tomto kole je 12:5. Průměrná návštěva na stadionech byla 5819 diváků, což je malý ústup ve srovnání s podzimním průměrem.

(Pokračování textu…)

A já dodávám proč to tak je? Protože v našem fotbalovém prostředí se zkvalitňuje nejen samotný fotbal na hřišti, ale jak jsem zmínil v posledním komentáři i infrastruktura. Tyto dvě hlediska můžeme všichni, kteří se o fotbal zajímáme, dobře vidět, ale co vidět není a hodně se v tom náš fotbal posunul k evropským zvyklostem jsou kluby. Nejsem v posledních letech přímým aktérem v prvoligovém fotbalovém prostředí, ale i tak si dokážu vyhodnotit, že velkou a zásadní změnou myšlení se prezentují fotbalové kluby, které mají opravdový zájem o zlepšení prostředí pro diváky a tím se zvyšuje i návštěvnost. Zkrátka platí, co historicky ne vždy platilo, že fotbal se dělá hlavně pro lidi a je vidět, že to funguje a průměrná návštěvnost na utkání F:L i v tomto kole překročila 8 tisíc diváků. A to ještě určité rezervy byly na stadionech v Českých Budějovicích a na Slovácku necelé 4 tisíce a hlavně v Karviné a Liberci cca 2 tisíce. Naopak snad rekordem je 19 164 fanoušků na Slávii, kde vytvořili skvělou atmosféru a zřejmě rekordem v Teplicích byla návštěva téměř 16 tisíc na utkání se Spartou. V týdnu jsem vyzvedl v deníku Sport práci trenéra Frťali u týmu Teplic a tato návštěva je kromě bodu za remízu a finanční prémie za ni i odměna za práci celého týmu, jak trenér hráčům zdůraznil. A i to se podílí na pozitivní změně myšlení v rámci celého fotbalového prostředí. Minule jsem v tomto kontextu pochválil práci trenéra Sparty Priskeho, nyní i trenéra Teplic Frťali a stojím si za tím i při informaci, že zrovna tito dva trenéři se v tomto kole verbálně během vzájemného utkání vymezovali proti sobě, ale to tak trochu, pokud je to bez urážek, k fotbalu patří, tlak na úspěšnost v tomto oboru je velký, což znám z vlastní zkušenosti. Rozdíl byl v té době jen v tom, že někteří trenéři neznali míru a slušnost a korektnost jim nic neříkala.

(Pokračování textu…)

Ve svých komentářích se hodně věnuji nejen statistickým a zpravodajským parametrům jednotlivých osmi utkání i celého kola, ale také poznatkům z pohledu vývoje fotbalu, který se z mnoha ohledů opravdu raketově vyvíjí, což mnozí účastníci a možná i začínající trenéři neuvědomují a nezachycují tyto moderní trendy. Měl jsem s tím během své trenérské kariéry hodně konfrontačních diskuzí s lidmi, kteří lpěli na svých už v té době zastaralých metodách a moc mě těší, že v mnoha disciplínách trenérské práce mě dává současný trend vývoje fotbalu zapravdu a s tím logicky i práce trenéra. I v tomto kole jsem si našel některé konkrétní příklady, které by mohly čtenáře tohoto komentáře zajímat už proto, že je vkládám kromě svých webových stránek také na webové stránky UČFT (Unie českých fotbalových trenérů), tedy je budou číst zejména mladí, ale i zkušenější fotbaloví trenéři.

(Pokračování textu…)

Kdybych měl 3. kolo naší nejvyšší fotbalové soutěže charakterizovat jednoduchými hesly, tak by to vypadalo asi takto: infrastruktura, návštěvnost, kanonáda, naivita, prozření klubů a trenérů, rozhodčí. Pokusím se v dalším textu tato hesla popsat a vysvětlit, jen hned na počátku tohoto komentáře ujistím, že všechna dohromady, až na jednu výjimku, potvrzují, že naše nejvyšší fotbalová soutěž F:L se posouvá, tou správnou cestou.

(Pokračování textu…)