A při pohledu na tabulku se není co divit. Slávia se dotáhla na Spartu na jeden bod, hranice mezi skupinou o poháry a střední skupinou je atakována dalšími třemi zájemci, šestá Mladá Boleslav je atakována Olomoucí, Teplicemi a Libercem a vytlačit tým Jablonce ze střední skupiny se snaží týmy Bohemians a Hradce Králové. Na konci se snaží vyhnout sestupu případně baráži klesající Pardubice a dlouhodobě i trojice Zlín, Karviná a České Budějovice.
Po čtvrtečním klubovém evropském programu jsme všichni a nejvíce fanoušci pražské Sparty po výprasku v Liverpoolu byli v očekávání, jak se zejména Sparta vyrovná s nastaveným zrcadlem v rozdílu výkonnosti evropských velkoklubů, jako je i FC Liverpool. V očekávání jsem byl i já, protože dlouhodobě tvrdím, že základním úkolem trenéra je, a platí to i pro tým Sparty a trenéra Priskeho, zvolit proti jakémukoliv soupeři způsob hry, který odpovídá rozdílu (negativním i pozitivním) v kvalitě a typologii svých hráčů a kvalitě týmu soupeře. To se evidentně trenérovi Sparty nepodařilo, zjistil, že to, co platí na soupeře ve F:L nestačí na soupeře typu FC Liverpool, proto je naivní hrát vlastní hru… Proto jsem byl zvědavý, jak se hráči Sparty vyrovnají s třemi debakly během krátké doby s obdrženými 15-ti góly.
Výhra s Hradcem Králové 2:1 byla proto důležitým výsledkem a splněním cíle v tomto utkání a to se týmu Sparty podařilo. Jedinou branku totiž vstřelil soupeř v 95. minutě, tedy několik vteřin před závěrečným hvizdem rozhodčího.
Spartě pomohla i v kontextu s předchozím odstavcem nereálná snaha hráčů Hradce Králové o moderní způsob zahájení hry výstavbou od brankáře, ve které se ukázalo, že k tomu hráči nemají potřebnou kvalitu na míči a proto inkasovali brzy vedoucí branku Sparty. Dovolím si jen podotknout, že brankář Liverpoolu v utkání na Spartě velmi často zahajoval hru dlouhým výkopem na soupeřovu polovinu hřiště, protože trenér Klopp věděl, že tým trenéra Priskeho na snahu Sparty o vysoký presink čeká a použil u nás dlouhodobě kritizovaný způsob zahájení hry od vlastního brankáře a vůbec se za to nestydí… Je to totiž způsob jednak s rychlým překonáním prostoru celého hřiště směrem k brance soupeře a hlavně způsob bezpečný směrem k vlastní brance. Výsledkem byla i díky efektivitě a kvalitě v zakončení výhra bezpečnějšího způsobu 5:1.
Největší soupeř Sparty pražská Slávia měla také co napravovat, ale obě utkání s AC Milán byla znehodnocena brzkým vyloučením. V tomto ligovém kole vyhrála s Libercem 3:0, ale musím poznamenat, že výsledek je podle mého názoru pro tým trenéra Kozla krutý, jejich hra byla fotbalovostí, dobrou kombinací a držením míče srovnatelná se Slávií, ale ta brzy vedla z pokutového kopu a v závěru navýšila výsledek na rozdíl tří branek. K výhře přispěl i kvalitní výkon brankáře Slávie Staňka, který neskutečně zaujal trojnásobným zákrokem během pěti vteřin proti zakončením Kulenoviče z bezprostřední vzdálenosti.
Pozadu nezůstala v tomto kole ani Viktoria Plzeň, dnes už jediný zástupce v evropských klubových soutěžích, která vyhrála v Jablonci na tradičně nejhorším stavu hrací plochy v tomto ročním období 2:1. Tímto argumentem nemířím proti domácímu klubu, v Jablonci to dobře znám, v sezónách 2001-3 jsem tam trénoval a byl to velký problém. Hrací plocha byla i tenkrát více hnědá než zelená, samozřejmě hrbolatá, navíc v té době o 4 metry užší a diváci chtěli hrát fotbal kombinační po vzoru tiky-taka Barcelony. I tentokrát všichni pochopili, že hra se musí zjednodušit…Zmínit se musím o stále výborných výkonech mladého záložníka Plzně Šulce, ale druhý adept na reprezentaci Chorý mě opět přesvědčil o tom, že je záludným fotbalistou, potvrdil to i v Jablonci při faulu na Černáka v 55. minutě. Argumentuje tím, že nestoupl soupeři na nohu, ale hned z jeho intenzity, s kterou do souboje šel bylo vidět, že do něj jde i přes reálnou možnost vážného zranění hráče soupeře…
Ostravský Baník navázal na svoje výsledky v tomto ročníky v tom smyslu, že na domácím stadionu prohrává a na hřištích soupeřů vyhrává. Stalo se tak i v Pardubicích s výsledkem 1:0 i s přispěním dvou červených karet domácích hráčů, ke kterým se přidal i trenér Kováč.
Mladá Boleslav porazila v utkání o proniknutí do vedoucí skupiny Sigmu Olomouc 2:1. Výsledky Sigmy samozřejmě sleduji, protože jsem se v Olomouci narodil, studoval, v Olomouci žiji a v klubu jsem 17 let pracoval. To, co se momentálně s klubem děje mně nedělá radost, o jeho aktuálním stavu se dozvídám jen z doslechu. Zaujal mě také velký rozhovor v deníku Sport s odchovancem klubu Romanem Hubníkem, což je skvělý, pracovitý kluk, který řekl, že na fotbal na Sigmu nechodí, že se nepotřebuje s některými lidmi potkat. No a stejně to mám i já, i když u mě to platí pro lidi z předchozího vedení, ale zdá se mi, že to dnešní je ještě horší a kam mířím asi v Olomouci všichni ví…Několikrát jsem ve svých komentářích kritizoval slabé návštěvy na fotbalových utkáních a dnes už vím, kde je příčina, navíc pozoruji, že dnes už Sigma, bývalá bašta ve výchově vlastních odchovanců už neplatí, odchovanců je v týmu stále méně, průměrných i podprůměrných fotbalistů odjinud stále více. Proč asi……?
Teplice pokračovaly i v tomto kole v trpělivém sbírání bodů pod trenérem Frťalou, tentokrát to byl jeden za remízu se Slováckem 1:1 na svém stadionu. Pro Slovácko to je předpokládám důležitý bod po nepovedených utkáních bez bodů na svém stadionu před vlastními fanoušky.
Na závěr jsem si nechal dvě utkání, ve kterých hrály týmy z úplného konce tabulky. Tým Zlína bodoval na svojí Letné s Bohemians 2:2. Během utkání už hráči Zlína prohrávali 0:2, ale nesložili zbraně a velkou bojovností se jim podařilo vyrovnat. V minulém kole jsem jejich bojovnost v Českých Budějovicích pochválil (získali bod za remízu brankou v úplném závěru utkání) a konstatoval, že to pomůže hráčům věřit až do konce utkání a v tomto kole se to potvrdilo, i za stavu 0:2 nesložili zbraně, což je další pozitivní krok k cestě za záchranou, kdy se každý bod počítá.
Utkání tzv. „o 6 bodů“ v cestě za záchranou se hrálo v Karviné, kam přijel tým Českých Budějovic. Body zůstaly v Karviné za výhru 2:1, která se zrodila v úplném závěru utkání a navíc z pokutového kopu, který si tzv. rozhodčí obhájí, ale bylo to přísné. Pro tým z jihu Čech to bylo podruhé těsně za sebou.
Zmínit se musím o posuzování tělesných kontaktů a hraní rukou našimi rozhodčími. Mně se toto v praxi, jak to rozhodčí posuzují vůbec nelíbí, rozhodčí si vyberou variantu podle toho, jak jim to vyhovuje. Často se zkoumá kontakt hráčů a ten se trestá, přitom při rohových kopech je takových kontaktů celá řada. Stejné je to s hraním rukou, např. pokutový kop v nastaveném času v Karviné za nezaviněné jemné „líznutí“ ruky odraženým míčem navíc v posledních vteřinách za nerozhodnutého stavu je velmi kruté. Už slyším kritiky, že je jedno v které minutě. Ano to je jedno, to je jen kontext, ale nejasno v takovém posuzování je evidentní…
Na závěr stručné základní statistiky a krátká reakce na nominaci na dvě přípravná utkání reprezentace:
V tomto kole si našlo cestu na stadiony v průměru 6583 diváků, což je velmi dobré číslo. Jenže při odpočtu dvou utkání na domácím stadionu Sparty a Slávie zjistíme, že průměrná návštěva na šesti zbývajících stadionech je pouhých 3081 diváků a to je velmi málo, k čemuž naopak přispělo, že tentokrát se nehrálo např. v Ostravě, Plzni a Hradci Králové.
Jen krátce se chci vyjádřit k nominaci na dvě přípravná utkání české reprezentace. I já chválím nominaci několika mladých a perspektivních fotbalistů, ale s pozitivní euforií směrem k trenérovi Haškovi v tom smyslu, že měl odvahu a v zájmu zachování morálky a jako výstraha ostatním a nastolení nových pořádků apod. nenominoval tři výtečníky z baru Belmondo, tak tuto euforii bych si dovolil zastavit. On totiž trenér Hašek tak nějak potichu přiznal, že toto je nominace jen na dvě přípravná utkání a ta konečná se bude ještě upřesňovat a všichni nenominovaní dnes nemají cestu na EURO 24 uzavřenou. Pro mě to znamená, že všichni tři na EURO 24 zřejmě pojedou. V této chvíli je to takový „kočkopes“, podobně jako prezident Pavel, „on s tím nesouhlasí, ale podepíše“. Počkám si až na konečnou nominaci na EURO 24 a potom budu chválit nebo kritizovat. Všichni tři se totiž zachovali návštěvou baru před rozhodujícím utkání o postup na EURO 24 tak, že dali najevo, že jim na účasti týmu na tomto turnaji nezáleží, proto by neměl být ani jeden z nich v nominaci na EURO 24.