Před vzájemným podzimním utkání těchto soupeřů v Plzni jsem v anketě deníku Sport jeho průběh předpověděl docela přesně. V současné době to ovšem je daleko složitější, protože u týmu Sparty došlo nedávno k výměně trenéra a jeho nové kroky jsme měli možnost sledovat pouze ve dvou utkáních. Přesto se o to pokusím.
Pět kol před koncem naší nejvyšší fotbalové soutěže se zcela otočil vývoj na čele a na konci tabulky. Přispělo k tomu několik překvapivých výsledků jednotlivých utkání. Asi největším překvapením je nečekaná ztráta všech tří bodů Viktorie Plzeň na vlastním trávníku v utkání s absencemi devastovaným týmem Mladé Boleslavi. Předpokládám, že stejnou radost jako hráči Mladé Boleslavi měli po výsledku 1:2 i hráči Sparty, kteří se tak vrátili vážně do hry o mistrovský titul.
Před několika dny jsem zastoupil fotbalového rozhodčího, který se nedostavil na utkání mladších žáků. Nebylo zbytí, nikdo z přítomných se do této pozice nehrnul, tak jsem si řekl, že to zkusím.
Celou svou trenérskou kariéru jsem přesvědčen, že pro úspěšné fungování fotbalového týmu musí být vhodně složen nejenom po stránce sportovní, ale i mentální a charakterové. Byl jsem vždy s tímto názorem pokud ne osamocen, tak ve výrazné menšině. U nás se dlouho tvrdilo, že dobrý fotbalista musí být tak trochu problémový člověk.
Ano, škoda je to proto, že jsme v tomto kole viděli hodně fotbalově zajímavých utkání. V komentáři k předchozímu kolu jsem uvedl, že vedoucí trojice ve třech po sobě jdoucích kolech bodovala naplno. Ale v tomto posledním z této vedoucí trojice získala jeden bod jen Plzeň. Týmy Sparty i Jablonce utrpěly na jaře první prohru.
Ano, silná trojka Viktoria Plzeň, Sparta Praha a Jablonec bodovala naplno, což ovšem už není tak velkým překvapením. Vždyť například vedoucí Plzeň bodovala naplno ve všech sedmi jarních kolech a její rivalové Sparta a Jablonec ztratili pouze body za dvě remízy, z toho jedna byla ve vzájemném utkání. Zkrátka i u nás máme aktuálně tři silné kluby, které všem ostatním ujely o „parník“. A musíme si zvykat, že vyhrávat budou pravidelně a naopak ztráta nějakého bodu bude vyjímečná. Není to ovšem nic mimořádného, podobná situace je i v jiných zahraničních ligách.
Kdybych měl okomentovat průběh utkání a oběma týmy zvolenou strategii jednou větou, tak bych napsal asi toto: „Všechno bylo jinak“. Podíl na tom měly oba týmy, přesněji řečeno oba trenéři. Domácí Klopp a hostující Guardiola. Přiznávám, že to pro mě bylo velkým překvapením.
Kdo sleduje evropský fotbal, tak si o tomto víkendu nemohl nechat ujít tradiční souboj dvou v posledních sezónách velkých rivalů Borussie Dortmund s Bayernem Mnichov. Přirovnal bych to k aktuálně nejvíce očekávanému utkání u nás v Česku mezi Viktorií Plzeň a Spartou Praha. Samozřejmě v Německu se takové utkání hraje před několikanásobně vyšší návštěvou. Westfalenstadion, stánek domácí Borussie, bude zcela jistě vyprodán, tísnit se v něm bude 80.720 diváků a atmosféra bude skvělá.
V posledním týdnu jsem nemohl přehlédnout v médiích rozhovory s hráči, které jsem v nadpisu tohoto mého zamyšlení jmenoval a s trenérem Vrbou. V těch rozhovorech se řešily události v jejich fotbalových životech a já si uvědomil, že u všech těchto hráčů a v případě Pavla Vrby trenéra jsem se nějakým drobným způsobem na jejich kariéře podílel.
Tým Lotyšska jsem neměl možnost před jejich sobotním utkáním s naší reprezentací vidět. Neznal jsem ani jeho hráče, tak jsem vycházel z informací a faktů, které jsem si přečetl v médiích. A ty hovořily jasně. Proti našemu národnímu týmu nastoupí soupeř, který nemá žádnou šanci na příznivý výsledek.