Po minulém 27. kole naší nejvyšší fotbalové soutěže ještě existovaly teoretické kombinace výsledků, které mohly změnit jména klubů na nejzásadnějších příčkách tabulky. Mám na mysli teoretickou možnost získání mistrovského titulu pro Spartu a získání „vstupenky“ do Fotbalové národní ligy v příští sezóně pro jiný klub, než byl Hradec Králové a České Budějovice.
Následující 28. kolo tyto dvě nejsledovanější tajenky rozluštilo, zbývá ještě rozluštit, kdo bude Českou republiku reprezentovat společně s Plzní v předkolech Ligy mistrů (zřejmě Jablonec) a kdo v Evropské lize. Tady je kandidátů více a kromě těch ze Synot ligy (Mladá Boleslav, Příbram a Teplice) tam patří i finalisté Poháru České pošty Jablonec a především jeho severočeský regionální rival Liberec. A jak k tomu všemu došlo?
Přesto, že na potvrzení ligového mistra jsme si museli počkat až do pondělí, tak začnu touto nejvíce ceněnou trofejí. Viktoria Plzeň nenechala nic na poslední dvě kola a titul si zajistila hned prvním mečbolem za výhru s Jihlavou 2:0 na domácím stadionu. Dopomohla jí k tomu vyprodaná Doosan Aréna. Nebylo to však pro hráče Plzně jednoduché utkání, jak by se na první pohled zdálo. Kdo dělal jakýkoliv vrcholový sport potvrdí, že poslední krok bývá nejtěžší a tak to vnímali i hráči Plzně. A já jim věřím, protože jsem to také zažil, i když ne v otázce mistrovského titulu, ale postupu do nejvyšší soutěže. Přiznám se, že jsem to Viktorii Plzeň přál, protože jsem v sezónách 1977 – 79 v Plzni hrál, ale to byla zcela jiná Plzeň.
Podle mého názoru tým a celý klub Viktorie Plzeň se stal mistrem republiky zcela po zásluze. Už během ligového ročníku se hodně řešila pozitiva v práci klubu, přestupová politika i klubové sportovní vedení a srovnávala se s největším rivalem Spartou Praha. V těchto srovnáních mi vždy vycházela Viktoria Plzeň lépe a výsledkem je mistrovský titul. Nesmím zapomenout na trenéra Koubka, který přišel do Plzně během podzimní části sezóny a moc důvěry zejména laické veřejnosti neměl. A platilo to i o té plzeňské. On ovšem prokázal schopnosti a zkušenosti v práci s hráči Plzně, měl potřebnou autoritu a taktickou zdatnost. Bez těchto schopností by nemohl uspět. A on jednoznačně uspěl.
Viktoria Plzeň je mistrem ligy potřetí za posledních pět sezón a i na jejich pozápasových oslavách to bylo poznat. Přesto, že vše bylo pečlivě připraveno a mělo svůj scénář, tak se nepodařilo udržet nejvěrnější příznivce mimo hrací plochu, ale to byl úkol nesplnitelný. Bylo vidět, že i hráči měli alespoň rámcovou představu o scénáři. I já byl u televizního přijímače dojatý smutným příběhem jejich spoluhráče Mariána Čišovského a přeji mu úspěšný souboj s nemocí, podobně, jak úspěšní byli jeho spoluhráči, kteří na něj nezapomněli ani v euforii po zisku titulu. I pro Daniela Koláře to byla zcela jistě emočně silná událost (během sezóny mu zemřela manželka) a mně se líbilo, jak se s ní vypořádal i před zapnutými mikrofony a kamerami.
Nemůžu nezmínit, že vnímám ještě jeden rozdíl mezi Plzní a Spartou a opět je to ve prospěch Plzně. Kabina Viktorie je více soudržná, je tam skvělá atmosféra, přesto, že mnozí výborní hráči se nedostanou do základní sestavy, tak tým funguje a jde si za svým. Na jednu stranu je to velká výhoda pro trenéra, že má široký kádr kvalitních, často rovnocenných hráčů, ale na druhé je umění v takové situaci udržet soudržnou atmosféru na tréninku, v utkání i mimo stadion. A to je také práce hlavního trenéra a vedení a ne lehká.
Druhý kandidát na korunu pro vítěze Synot ligy Sparta Praha porazila na Letné Slovácko jasně 5:2, když se jí skvěle vydařil začátek utkání. Ve 22. minutě to bylo 4:1 a nebylo co řešit. Vlastně bylo. Kolik branek ještě Sparta vstřelí. Jenže ona také po výsledku 5:2 dvě branky obdržela, což jen potvrdilo její mezery v defenzívě, které ji v utkáních se silnými soupeři provázely. Touto výhrou nakonec jen donutila Viktorii Plzeň k zisku titulu následující pondělní utkání s Jihlavou vyhrát a ta to dokázala.
Zajímavé utkání z pohledu účasti českých klubů v evropských pohárech se hrálo v Mladé Boleslavi, kam přijel Jablonec, který má ještě teoretickou možnost umístit se na druhém místě, které zaručuje předkola Ligy mistrů. Jenže po remíze 1:1 se tato šance vzdálila a bude z toho zřejmě „jen“ Evropská liga. Naopak Mladé Boleslavi tento nerozhodný výsledek spolu s další remízou 1:1 Příbrami v Teplicích stačil k udržení 4. místa, ale o něj bude muset ještě ve dvou zbývajících kolech tvrdě bojovat. To je právě ta poslední tajenka letošního ročníku Synot ligy, pokud nepočítáme některé neoficiální regionální trofeje jako např. „Král Ještědu“ nebo „Mistr Moravy“ apod.
Po výsledcích tohoto kola se také definitivně rozhodlo o dvou sestupujících týmech do druhé nejvyšší fotbalové soutěže. Tam se po roce mezi elitou vracejí letošní nováčci Hradec Králové po prohře 2:0 v Liberci, který se tím definitivně v Synot lize zachránil, a České Budějovice po divoké porážce na Bazalech 4:3 s ostravským Baníkem. Přiznám se, že tyto dva kluby sestoupí jsem typoval již na začátku Synot ligy, i když zejména Hradec Králové v závěru podzimu a na začátku jarní části soutěže se rval ze všech sil. Nakonec ani to nestačilo.
Výsledek z Ostravy se rodil zajímavě. Sestupem ohrožené České Budějovice prohrávaly 1:0, potom vedly 1:2 i 2:3, ale konečný výsledek 4:3 pro Baník Ostrava alespoň částečně zmírní kritiku na jeho jarní učinkování. I když výhra se sestupujícím týmem by měla být samozřejmostí.
V pražském derby Slávia porazila Duklu 2:0 a také si tím definitivně uhájila prvoligovou příslušnost pro další sezónu a zcela jistě tak spadl ze srdce velký kámen všem ve Slávii. Očekávání byla určitě vyšší a vždy na začátku podzimu i jara to tak vypadalo, ale tuto nastavenou laťku tým nedokázal udržet. Nad vodou ho držela zejména střelecká potence útočníka Škodu. Dukla Praha si zřejmě touto prohrou zavřela dveře k 5. místu, které by za jistých okolností mohlo znamenat Evropskou ligu (pokud vyhraje Pohár České pošty Jablonec a ne Liberec).
Poslední utkání 28. kola se hrálo v Brně, kde zachráněné týmy Zbrojovky a Bohemians 1905 si to rozdaly mezi sebou pro vylepšení svého aktuálního umístění ve druhé polovině tabulky a výhra Bohemians 1905 0:1 posunula tento tým dokonce do první poloviny (8. místo), což by byl pro klub velký úspěch. K tomu musí ovšem ještě uspět ve dvou zbývajících utkáních, která zbývají do úplného závěru letošního ročníku Synot ligy.