Nadpis tohoto mého komentáře k 3. kolu naší nejvyšší fotbalové soutěže zasluhuje krátké vysvětlení. Velmi zjednodušeně řečeno existují v posledních letech dvě základní herní fotbalové strategie, já jim říkám dle Guardioly a dle Kloppa. Ta první je založena na vysokém procentu držení míče, obehrávání soupeře kombinací pomocí krátkých přihrávek a hledání skulinek v obranném postavení soupeře. Ta druhá na rychlém přímočarém protiútoku i s pomocí překvapivé změny těžiště hry pomocí dlouhé, například diagonální přihrávky za obranu a s následným centrem do pokutového zemí. Samozřejmě existují varianty mezi, vycházející částečně z obou. Já dlouhodobě tvrdím, a toto kolo mně, podobně, jako letošní EURO potvrdilo, že efektivnější je varianta německého trenéra, momentálně trénujícího FC Liverpool. Dvojnásob to platí pro český fotbal potažmo českou nejvyšší soutěž i reprezentaci. Na fotbal podle Guardioly nemáme technickou kvalitu, proto při tomto způsobu hry dochází k mnoha často laciným ztrátám míče a následuje hrozba inkasování branky.

(Pokračování textu…)

Jak jinak lze nazvat týden, kdy čtyři naše klubové týmy sehrají svá utkání předkol evropských pohárů s nulovým bodovým ziskem a skóre 4:12. Nemusíme být matematičtí géniové, abychom si spočítali skóre na jedno utkání přesně 1:3. Co já z těchto čísel okamžitě vydedukuji a předpokládám, že nejen já? Že s takto vysokým počtem inkasovaných branek se na mezinárodní úrovni nedá uspět. Proto se v tomto komentáři pokusím zamyslet na příčinou, i když je mi jasné, že si velkou popularitu u laické i odborné veřejnosti nezískám.

(Pokračování textu…)

Nechci dělat předběžné závěry po dvou kolech F:L, ale i aktuální bilance šesti bodů potvrzuje oprávněnost Slávie, Sparty, Plzně a Slovácka v evropských pohárech, i když posledně jmenovaný tým se musel smolným způsobem s šancí na skupinovou fázi po penaltovém dramatu rozloučit.

(Pokračování textu…)

Ano, konečně začala FORTUNA:LIGA, i když jen nedávno skončilo EURO 2020 a aktuálně probíhají OH 2020. Tedy sportu až nad hlavu, ovšem naše nejvyšší fotbalová soutěž je, alespoň pro mě, nejzajímavější a moc jsem se na ni těšil. EURO 2020 potvrdilo, že český fotbal včetně naší nejvyšší soutěže není vůbec špatná úroveň, tvrdím, že je mnoha lidmi podceňovaná a věřím, že svoji kvalitu potvrdí už od prvního kola, které se hrálo už o tomto víkendu.

(Pokračování textu…)

Asi jako všichni příznivci fotbalu i já jsem se těšil na otevření nové fotbalové sezóny 2021-22, které zařídila pražská Sparta utkáním kvalifikace o Ligu mistrů s rakouským klubem Rapidem Vídeň ve Vídni. Přiznám se, že jsem byl zklamaný nejen výsledkem, ale i výkonem Sparty, který ovšem podle mého názoru ovlivnila zvolená sestava týmu na některých pozicích. Respektuji, jako bývalý prvoligový trenér volbu každého trenéra, který hráče vidí na tréninku, ale tentokrát považuji některé momenty v sestavě trenérským nastavením trenéra Vrby, které ho charakterizují.

(Pokračování textu…)

Na vrcholné fotbalové akce se jako celoživotní aktér i fanoušek fotbalu vždy moc těším a jinak tomu nebylo ani s letošním turnajem nejlepších evropských týmů EURO 2020. Dvojnásob to platí v situaci, kdy v původním termínu před rokem se turnaj nehrál kvůli koronavirové situaci na celém kontinentu a byl odložen na rok 2020. Přiznávám, že jsem se právě díky účasti našeho reprezentačního týmu těšil dvojnásob. Také proto, že jsem měl jednu zkušenost s osobní účastí na EURO 2008, které se konalo ve dvou zemích v Rakousku a Švýcarsku. Zúčastnil jsem se jako spolukomentátor TV PRIMA, která získala práva na vysílání tohoto turnaje. Byly to parádní tři týdny sledování fotbalu tak trochu z jiné strany, než jsem byl léta zvyklý z pozice aktivního ligového hráče a poté trenéra.

(Pokračování textu…)

Po strastiplné cestě v sobotu skončil letošní ročník naší nejvyšší fotbalové soutěže posledním 34. kolem. Název „covidový“ si zcela zaslouží, protože pandemie COVID-19 jeho průběh opravdu hodně ovlivnila, komplikací byla volba termínové listiny vzhledem k restrikcím, které omezovaly spoustu oblastí našeho života fotbal nevyjímaje. Předpokládám, že nejvíce nám všem chyběli diváci na tribunách, ovšem stejně tak na tom byl fotbal ve všech zemích. Stejně jako předposlední kolo se i to poslední hrálo tradičně kompletní ve stejném termínu i času, v sobotu v 17:00 hodin, proto jsem neměl možnost sledovat více utkání. Proto se v tomto komentáři zaměřím nejen na zmínku o závěrečných utkání, ale také na stručné hodnocení jednotlivých týmů.

(Pokračování textu…)

Jako každou sezónu tak i pro tu letošní platí, že poslední dvě kola se hrají všechna utkání ve stejném termínu a se stejným začátkem. V neděli v 17:00 hodin se tedy rozhodovalo ještě kromě držiteli mistrovského titulu pro Slávii Praha a dvou sestupujících týmech do FNL Opavy a Brnu o dalších držitelích vstupenky do kvalifikace o účast v evropských pohárech a třetím sestupujícím. Jak je zřejmé z nadpisu tohoto komentáře zůstala ve hře již jen poslední tajenka a tou je pátá příčka v tabulce, ke které má nyní nejblíže Viktoria Plzeň.

(Pokračování textu…)

Ano, s blížícím se koncem tohoto soutěžního ročníku FORTUNA:LIGY přibývá na dramatičnosti, zajímavosti i překvapivých výsledků, přesto, že mnohým týmům jde o splnění svých předsezónních cílů. Na rozdíl od konce tabulky, kde je, jak jsem se zmínil již před několika týdny, už o sestupujících téměř rozhodnuto, i když jistotu má jen Opava a po tomto kole i Brno, teoretickou malou šanci na záchranu má ještě Příbram, tak na opačné straně tabulky, kde se bojuje o účastech v předkolech evropských pohárů je stále rušno. V tomto kole dokonce z prvních šesti přímých účastníků o tuto nominaci hned pět nezískalo potřebné tři body za výhru. Podařilo se to jen pražské Spartě a to v utkání v Mladé Boleslavi, v kterém soupeře zlomila na konečný výsledek 5:4 po průběžném nepříznivém skóre 2:3 až ve druhém poločasu. Ukazuje to také na velkou vyrovnanost a dramatičnost naší nejvyšší fotbalové soutěže, i proto je škoda, že se hraje bez nebo dnes již jen s minimem diváků na stadionech.

(Pokračování textu…)

Vzhledem k tomu, že se pohybuji v českém fotbalovém prostředí celý život, navíc v několika obdobích v nejvyšších patrech, mohu srovnávat trenérské metody a reakce na ně v našem fotbalovém prostředí. Prožil jsem jedno takové období jako hráč, další jako trenér a v současné době jako komentátor, glosátor či fotbalový expert s mnoha zkušenostmi. Fungoval jsem jako hráč, trenér mládeže i dospělých snad na všech úrovních soutěží včetně pěti prvoligových klubů. Proto dokážu rozlišit podmínky, možnosti a reálné fungování v různých obdobích.

(Pokračování textu…)