Po neúspěšné snaze našich klubů postoupit v Evropské lize jsem byl zvědavý, jak si se stejnou šancí poradí náš poslední zástupce v evropských pohárech – Sparta Praha. Měla velkou šanci postoupit do hlavní fáze Ligy mistrů. Tím by získala nejen obrovský finanční bonus, ale i sportovní prestiž a v neposlední řadě body do klubového i českého koeficientu pro další ročníky. Jejich soupeř (Žilina) byl vnímán jako přijatelný (z možných soupeřů), jenže realita na hřišti byla úplně jiná. V tomto zamyšlení se nechci zabývat sportovními hledisky, ale stejně jako v předchozím souboji Sparty s polskou Poznaní mě zaujal jiný moment – neuvěřitelná nedisciplinovanost hráčů Sparty.

(Pokračování textu…)

Nejdříve musím vysvětlit titulek tohoto příspěvku. Impulsem k jeho napsání byla polemika kolem výsledků a výkonů Baníku Ostrava, české reprezentace a v neposlední řadě i moje zkušenost. Všechno se to týká tvorby mužstva, schopnosti zabudovat nové hráče a efektivity tohoto snažení.
Stále častěji se totiž při své trenérské práci setkávám se situací, že musím vytvořit téměř nové mužstvo.

(Pokračování textu…)

S netrpělivostí jsem očekával odvetná utkání našich mužstev v evropských pohárech. Jak jsem po prvních zápasech konstatoval, vše bylo ještě otevřené a mohlo se klidně stát, že postoupí všichni nebo také nikdo. Žádný z těchto dvou extrémů nenastal, ale za titulkem tohoto zamyšlení si stojím. Postoupila totiž jenom Sparta Praha a to je pro náš fotbal velmi špatné a zlé vysvědčení – a nejen po stránce sportovní.

(Pokračování textu…)

Podle názvu tohoto příspěvku by se mohlo zdát, že půjde o téma ryze ekonomické a nikoliv fotbalové. Ale nebojte se, nejedná se o úvahu nad reformou penzijního systému, nýbrž o zamyšlení k tématu, které momentálně řeší trenéři našich zástupců v evropských pohárech – vlastně hlavně Sparty v předkole Ligy mistrů. Šéftrenér Chovanec si totiž před novináři postěžoval, že fotbalovým svazem stanovená termínová listina nevychází vstříc našim zástupcům v těchto soutěžích (a konkrétně Spartě). V podobném duchu se vyjádřil i trenér Plzně Vrba.

(Pokračování textu…)

Před několika minutami skončila všechna utkání našich zástupců v evropských pohárech. Viděl jsem v televizi jen dva, ale přesto se pokusím o jakýsi sumář a stručné hodnocení. Je jasné, že tyto souboje se hrají na dvě utkání a všechny ještě čekají odvety. Pro všechna čtyři mužstva tedy platí, že všechno je ještě otevřené a rozhodovat se bude až v odvetách.

(Pokračování textu…)

Poněkud účelově budu pro tento článek za „poslední týden“ považovat období od uplynulého víkendu včetně, kdy se hrálo 2. kolo Gambrinus ligy, až do následujícího víkendu, kdy se hraje 3. kolo. Jedná se totiž o čas, který je opravdu bohatý na fotbalová utkání našich klubů a to nejen v lize, ale také v evropských pohárech.

(Pokračování textu…)

Konečně jsme se dočkali startu naší nejvyšší fotbalové soutěže – Gambrinus ligy. Naštěstí jsme po skončení mistrovství světa nemuseli dlouho čekat. Hned první kolo potvrdilo obecně platnou pravdu, kterou jsme mohli vidět i během světového šampionátu v Jižní Africe, a tou je všeobecná vyrovnanost soupeřů v soutěžích.

Při hodnocení kvality mužstev už neplatí jako dříve výše rozpočtu klubů. To by musela Sparta suverénně vyhrát naši ligu. Já říkám, naštěstí (!) nerozhoduje rozpočet, nýbrž mnoho dalších aspektů. Proto se chci krátce zmínit o tom, co je k vítězství ve fotbalu z pohledu trenéra nezbytné a proč v prvním kole většina favoritů neuspěla.

(Pokračování textu…)

O uplynulém víkendu jsme mohli se zájmem sledovat dvě sportovní události našich nejpopulárnějších sportů – fotbalu a ledního hokeje. Fotbalisté sehráli přípravné utkání č. 4 pod novým trenérem Bílkem a hokejisté sehráli vítězné finálové utkání na mistrovství světa v Německu proti favorizovanému Rusku. Přestože obě utkání dopadla jinak, já v nich vidím spoustu společných znaků, které trápí naše oba sporty. A jak správně konstatovala na tiskové konferenci na letišti po příletu z Německa největší osobnost reprezentace Jaromír Jágr, ani tento vynikající výsledek by neměl zakrýt tyto problémy a zpomalit jejich řešení.

(Pokračování textu…)

Tak máme za sebou další ročník české nejvyšší soutěže Gambrinus ligy, která byla v boji
o titul a evropské poháry napínavá až do poslední minuty závěrečného 30. kola. To je stav, který se líbí všem divákům, televizím a sponzorům, méně zřejmě samotným hráčům. Ti by si přáli, aby měli poháry zajištěné v určitém předstihu. Uvědomují si totiž, že ten poslední krok k úspěchu je nejtěžší a pokud jej musí udělat v posledním kole, tak je to pod velkým tlakem. Hráči jsou vystaveni tlaku zejména proto, že v případě nezvládnutí rozhodujícího zápasu už nemají možnost vzniklou ztrátu napravit.

(Pokračování textu…)