V minulém týdnu jsem byl na dovolené v zahraničí, ale díky v dnešní době běžným komunikačním prostředkům a televizní stanici Eurosport jsem byl v obraze o důležitých událostech našeho fotbalu. Mám na mysli Mistrovství světa U17 v Mexiku, Mistrovství Evropy U21 v Dánsku a Valnou hromadu ČMFS (dnes už FAČR) a odstoupení jejího předsedy Ivana Haška.
(Pokračování textu…)

Je několik minut po skončení druhého utkání naší reprezentace U21 na ME v Dánsku a já jsem se odhodlal napsat tenhle komentář. Po prvním utkání, které naši vyhráli s Ukrajinou jsem chtěl počkat až po utkání se Španělskem a dobře jsem udělal. Byl jsem totiž zvědavý, jak si toto naše mužstvo, které dlouhodobě dosahuje výborných výsledků, poradí v utkání se soupeřem, který svým stylem naprosto nevyhovuje všem našim družstvům ve všech věkových kategorií, včetně „A“ mužstva. Skvělá individuální technika, dynamický pohyb, schopnost obejít jeden na jednoho atd. Srovnání dopadlo podle mého očekávání, ale tentokrát i vinou trenérem zvoleného rozestavení v prvním poločasu.
(Pokračování textu…)

Všichni, kdo se zajímáme o fotbal, jsme byli určitě zvědaví, jak si povede naše reprezentace na tradičním turnaji Kirin Cup v Japonsku. I když jsme tam nejeli v kompletním složení (podobně na tom bylo určitě i Peru), byla to pro trenéra Bílka výborná možnost prověřit další adepty na dres národního mužstva. Z tradičních opor se zúčastnil pouze brankář Čech, naopak chyběli Rosický, Baroš, Pospěch, Plašil, Polák a Hübschmann.
(Pokračování textu…)

Před několika dny skončil další ročník naší nejvyšší fotbalové soutěže Gambrinus ligy a ve spoustě statistických údajů a hodnotících komentářů mě zaujala informace, že právě skončený ročník byl posledním v kariéře několika skvělých hráčů. Jsou to Pavel Verbíř, Richard Dostálek (rozhodl se ještě pomoci Brnu ve II.lize), Martin Vaniak a řadím tam i Tomáše Řepku, o jehož konci se zatím jen spekuluje.
(Pokračování textu…)

 
Za poslední dva dny jsem dostal hned několik impulsů z našeho fotbalu, které mě utvrzují v názoru, že prostředí v našem fotbalu, ale nejenom v něm, je velmi hrubé, nepřátelské, agresívní, nevraživé. Často si ovšem říkám, že fotbal přeci nemůže být jiný, než je celá společnost. Fotbal totiž funguje v určitém právním a morálním prostředí a tomu se jen přizpůsobuje. Vymahatelnost práva je velmi nízká, kdo je slušný a poctivý, tak je v lepším případě podezřelý, v tom horším pitomec.
(Pokračování textu…)

 
Lidé, kteří mě znají mi vyčítají, že jsem zbytečně skromný, a že v dnešní době to je chyba. Mají pravdu, vím to, a proto jsem si dovolil pro toto moje zamyšlení použít nadpis, který vidíte nahoře. Jenže ty úvozovky tam nejsou náhodou, protože je to myšleno v nadsázce. A o co vlastně jde?
(Pokračování textu…)

 
Určitě je spousta příznivců fotbalu, kteří v posledních dnech upřeli svoji pozornost na jiné, u nás rozšířené sportovní odvětví a tím je lední hokej. Mistrovství světa na Slovensku pozoruji pečlivě i já (jinak mě hokej nebere), ovšem to vůbec neznamená, že bych měl pocit, že v „mém“ fotbalu se nic neděje. Velmi dramaticky se vyvíjí závěr naší nejvyšší fotbalové soutěže Gambrinus ligy na čele i na konci tabulky, spanilá jízda třetiligové Kroměříže je také zajímavá. Ovšem největším tahákem pro média v konkurenci ledního hokeje je kauza Slávia Praha a vše, co se kolem ní děje. Proto začnu svoje zamyšlení nad událostmi posledních dnů právě tím.
(Pokračování textu…)

 
V posledním 25.kole nejvyšší fotbalové soutěže Gambrinus ligy mě zaujalo hned několik věcí. Především některé překvapivé výsledky a průběh některých utkání.
(Pokračování textu…)

Při pohledu na hodinky zjišťuji, že za necelou hodinu usednou všichni příznivci fotbalu k televizi a budeme sledovat první semifinále Ligy mistrů mezi německým Schalke 04 a anglickým Manchesterem United. Rozhodl jsem se krátce zamyslet nad složením semifinalistů v obou evropských pohárech dohromady.
(Pokračování textu…)

 Ve fotbalovém prostředí se pohybuji skoro celý život, leccos o něm vím a jsou věci, které raději vědět nechci. Fotbal jsem vždycky dělal srdcem a s maximálním zaujetím. Někdy jsem byl proto v soukromí upozorněn, že to až přeháním. Jinak to totiž neumím. Díky tomu jsem se dokázal prosadit i do české nejvyšší fotbalové soutěže jako hráč a později i jako trenér.
(Pokračování textu…)