Cílem každého českého fotbalisty, který se dříve nebo později představí v nejvyšší české fotbalové soutěži Synot lize je zaujmout natolik, aby s pomocí svého hráčského agenta získal co nejatraktivnější angažmá v zahraničním klubu.
Archiv pro kategorii ‘Český fotbal’
Zamyšlení nad klubem a přestupy, o kterých se píše nejvíce
V předchozím komentáři jsem se zmínil o fotbalových přestupech, které v aktuálním období řeší fotbalové kluby v obecné rovině. Tentokrát bych se zmínil konkrétně o klubu, který je u nás nejaktivnější a o přestupu, který je nejvíce sledovaný. Jedná se o pražskou Slávii a libereckého reprezentanta Šurala.
Losování EURO 2016 a evropských pohárů mně připomněla skvělé zážitky
V sobotu jsem netrpělivě čekal na soupeře našeho reprezentačního mužstva ve skupině na EURO 2016 ve Francii. Doufal jsem, že k nám bude los tak příznivý, jako při EURO před čtyřmi lety v Polsku a na Ukrajině, kdy jsme se ve skupině utkali s Ruskem, Řeckem a Polskem a náš tým hrál všechna tři utkání ve Wroclavi. Nemusel tedy vůbec k utkáním cestovat a navíc bylo dějiště našich utkání velmi dobře dostupné pro české fanoušky jen několik kilometrů od našich hranic.
Ekonomika fotbalového klubu přímo ovlivňuje i jeho sportovní strategii
A nejen ekonomika. Také region, v kterém se klub nachází, divácké zázemí, historie a další aspekty ovlivňují ambice klubu. V tomto smyslu mě zaujal nedávný rozhovor majitele fotbalového Jablonce a předsedy FAČR v jedné osobě pana Pelty a nového sportovního ředitele Jablonce Ivana Horníka v deníku Sport.
Jak se s časem měnily fotbalové priority
Ve fotbalovém prostředí se pohybuji prakticky celý život a proto dokáži docela dobře srovnávat, jak fungoval fotbal kdysi a jak funguje dnes. Hledisek by se mohlo najít několik, ale já se budu v tomto komentáři zabývat ne fotbalem ve formě jeho fungování, zákulisí a podmínek, ale jeho herní stránkou.
Tečku za podzimem v Synot lize udělalo 16. kolo
Poslední 16. podzimní kolo uzavřelo program naší nejvyšší fotbalové soutěže v roce 2015 a určitě se i já budu zamýšlet nad jeho průběhem, nečekanými událostmi i konečnou tabulkou. V tomto komentáři se však budu věnovat právě jen poslednímu kolu, které potvrdilo dominanci dvojice Viktorie Plzeň a Sparty Praha v čele a definitivně vyjasnilo pořadí na sestupových příčkách, respektive druhé sestupové 15. příčce, protože ta první sestupová a poslední 16. příčka byla již dávno přisouzena Baníku Ostrava a je třeba říci, že zcela po právu. Ale pojďme postupně k jednotlivým utkáním.
Poslední 15. kolo podzimu bylo ve znamení úprku ze sestupových příček
Pravidelně se ve svých komentářích zabývám na prvním místě utkáními, ve kterých hrají největší favorité na titul a na účast v evropských pohárech. Tentokrát udělám výjimku a ne proto, že favorité hráli svá utkání až v pondělí, ale proto, že týmy z konce tabulky poměrně bohatě bodovaly.
14. kolo Synot ligy mělo na programu několik šlágrů
Při pohledu na program 14. kola Synot ligy bylo jasné, že bude patřit k těm nejzajímavějším. V tomto smyslu jasně dominovala utkání, v nichž se střetly týmy z úplného čela tabulky. Do Plzně zavítal nejproduktivnější tým soutěže Mladá Boleslav a do Liberce vedoucí tým tabulky Sparta Praha. Kromě těchto bitev se hrálo několik derby utkání. Jihomoravské mezi Jihlavou a Brnem a Severočeské mezi Teplicemi a Jabloncem. K tomu ještě utkání dvou týmů z úplného dna tabulky mezi Bohemians a Baníkem Ostrava.
V kolektivních kontaktních sportech není termín „defenzíva“ sprosté slovo
Ještě jednou se vrátím k posledním dvěma přípravným utkáním českého fotbalového reprezentačního týmu. V předchozích dvou komentářích jsem konstatoval, že obě utkání si nebyla podobná prakticky v ničem. Při pročítání hodnocení našich hráčů v těchto utkáních jsem si uvědomil, že se v nich potvrdila jedna důležitá pravda týkající se nejen fotbalu, ale všech kontaktních kolektivních her jako košíková, házená, ragby a dalších. Co mám na mysli? Že základem úspěchu v těchto sportech je důsledná aktivní obrana tedy defenzíva.
V Polsku to bylo úplně jiné utkání než v Ostravě se Srbskem
Ano, to srovnání sedí. Tato utkání měla společné snad jedno. V obou se hrálo před vyprodaným stadionem, jen v Polsku to znamenalo 40 tisíc, v Ostravě „jen“ 15. Jinak rozdílů tam bylo mnoho a z pohledu fotbalového trenéra to platí dvojnásob.