V pondělí jsme se všichni těšili na utkání Gambrinus ligy mezi Viktorií Plzeň a Spartou Praha. Bylo zajímavé nejen tím, že se střetla zřejmě momentálně dvě nejkvalitnější naše mužstva, ale především tím, že mají za sebou naprosto rozdílný výsledek v evropských pohárech. Plzeň je v euforii z postupu do skupiny Ligy mistrů a Sparta je zklamaná z vyřazení z Evropské ligy.
(Pokračování textu…)

 Neděste se! Ve svém komentáři k posledním událostem v našem fotbalu se nebudu zabývat událostmi v Libyi. „Moje“ minové pole je jen „virtuální“, složené hned z několika fotbalových „bomb“, které v posledních dnech vybuchly.
(Pokračování textu…)

Mohl bych vyjmenovat spoustu jiných výrazů, které by vystihly to, co se podařilo a co předvedla plzeňská Viktorka v letošních předkolech nejuznávanější klubové soutěže v Evropě (možná i na světě) Ligy mistrů. Ze šesti utkání se třemi soupeři vytěžila maximální počet bodů, což se zřejmě nikomu jinému nepodařilo. Navíc je potěšitelné, že vesměs po výborných výkonech. Vstřelila přitom 18 branek, což dělá průměr 3 na utkání.
(Pokračování textu…)

 
V posledních dnech se toho v našem fotbalu děje tolik, že to téměř nejde všechno vnímat nebo alespoň zaznamenat. Pro nás, fotbalové fanatiky, je to dobře. Mám na mysli předkola evropských pohárů, nejvyšší soutěž Gambrinus ligu i reprezentaci.
(Pokračování textu…)

 
Po nevydařeném utkání naší reprezentace v Norsku jsem se moc těšil na souboje našich klubů Viktorie Plzeň a Sparty Praha o postup do skupinové fáze Ligy mistrů a Evropské ligy. Obě utkání jsem sledoval v přímých televizních přenosech a po jejich skončení mě nenapadlo jiné přirovnání, než je v nadpisu tohoto mého komentáře. Ta „černá“ je samozřejmě výkon Sparty v Rumunsku s FC Vaslui a bílá výkon Plzně v Dánsku s FC Kodaň. Ještě než se pustím do hodnocení obou našich zástupců, tak musím podotknout, pro mě nepochopitelnou věc, že termín “černá a bílá“ zcela pasuje i na předchozí výkony Sparty, v konfrontaci s tím posledním v Rumunsku. A to je pro mě ještě větší záhada a přemýšlím, proč tomu tak bylo.
(Pokračování textu…)

Uplynulo několik dnů od dalšího přípravného utkání našeho reprezentačního fotbalového mužstva v Norsku a já bych k tomu měl několik poznámek. Upřímně se přiznám, že pro mě naše vystoupení nebylo žádné velké překvapení. Už při sledování televizního přenosu jsem viděl na našich hráčích stejné věci, jako v předchozích přípravných utkáních. Chybělo mi tam to správné nažhavení, ctižádost, hladovost, soudržnost a mohl bych vyjmenovat další podobné termíny. To všechno jsem totiž viděl na hráčích Norska a také oni přeci hráli „jen“ přípravné utkání (nepoužívám termín přátelské a neměli by to používat ani trenéři). Podle mě to není náhoda. Něco je totiž tam uvnitř týmu špatně. Vyhodnotit by to měli kompetentní lidé (patří k nim i manažer reprezentace Vladimír Šmicer, který to dostal od vedení svazu za úkol) a podle toho udělat opatření ke zlepšení.
(Pokračování textu…)

Máme za sebou dvě kola nejvyšší fotbalové soutěže, zahajovací kolo II.ligy, první kolo Ondrášovka Cupu a také předkola evropských pohárů Navíc hned zítra začíná i reprezentační mužstvo v Norsku. Událostí tedy opravdu hodně, ale já bych se chtěl tentokrát zastavit hlavně u Gambrinus ligy.
(Pokračování textu…)

Předpokládám, že každý, kdo se alespoň okrajově zajímá o fotbal, zaregistroval v posledních dnech úspěšné tažení naší fotbalové reprezentace U19 na ME v Rumunsku. Ve svém komentáři se nebudu zabývat jen strohými výsledky našich chlapců, které byly skvělé, stejně tak nechci analyzovat náš moderní a ofenzivní herní styl, který dlouhodobě svým svěřencům ordinuje trenér Jaroslav Hřebík. To už teď všichni víme, protože jsme to mohli vidět v přímých přenosech. Jen podotknu, že po finále, které jsme se Španělskem nakonec prohráli v prodloužení 2:3, jsem byl hodně smutný. Nejen kvůli našim hráčům, kteří do utkání vložili všechny síly, ale také kvůli trenérovi Hřebíkovi.
(Pokračování textu…)