Derby Slávie se Spartou vzbuzuje velkou pozornost historicky, jak jsem se dočetl v médiích bylo to derby č. 314. Nebylo tomu jinak ani tentokrát, protože stadion Slávie byl beznadějně vyprodán, proto byla i skvělá atmosféra, i když o titulu Slávie bylo již dávno rozhodnuto, tak byla cítit velká touha po výhře obou týmů, protože šlo i za této situace o velkou prestiž. Bohužel nejvíce se po utkání mluví o zřejmě problematické vítězné brance Slávie na 2:1 3 minuty před koncem. Z mého pohledu rozumím kritice Sparty, protože situace nebyla jednoznačná, ale na druhou stranu pravidla říkají, že VAR má intervenovat a hodnotit jakoukoliv situaci jednoznačně a pokud VAR nezjistil, že hráč Slávie Oscar hrál rukou jednoznačně, tak gól nerozporoval. Současně tvrdím, že pouhý lehký dotek míče ruky, který nemá žádný vliv na danou situaci by se neměl pískat, jak často vidíme v jiných utkáních. Upřímně i já moc nerozumím přesnému výkladu pravidel, kdy se má hraní rukou pískat a kdy už ne. Hraní rukou podle mého názoru není pouhý dotek míče ruky, který nemá na nic vliv. Zkrátka i toto byl případ, když rozhodčí pískne má pravdu a když nepískne má také pravdu a tentokrát rozhodčí nepískl a jednoznačnou ruku nezaznamenal ani VAR. Vidíte, jak velký odstavec jsem tomuto případu věnoval místo popisování kvality fotbalu…
2. nadstavbové kolo Chance Ligy mělo pro mě tři zásadní události
Nedivím se v této chvíli všem, kteří nechápou můj následující text v tom smyslu, že se netýká neskutečné reklamy na fotbal, kterou nám všem připravily v tomto kole nadstavby týmy pražské Slávie a Viktorie Plzeň, protože já tento svůj komentář začnu jinou událostí. Tím bylo dojemné loučení se svou fotbalovou kariérou Josefa Jindříška, hráče Bohemians Praha, jinak jednoho z mála prvoligových odchovanců Jablonce (pro srovnání olomoucká Sigma jich má aktuálně v nejvyšších soutěžích u nás i v zahraničí 39!!!). Josefa Jindříška totiž znám velmi dobře a jednoznačně potvrzuji všechny superlativy, kterými ho při této příležitosti označil deník Sport v dnešním vydání a komentáři k této události. Josef Jindříšek totiž hrál 448. utkání v nejvyšší soutěži, ale tu první šanci, kterou to všechno začalo jsem mu dal jako jeho trenér v Jablonci já někdy v roce 2002. Už tehdy jsem se nebál dávat šance mladým talentovaným fotbalistům, ale museli splňovat nejen mé sportovní parametry, ale i lidské, tedy správnou mentalitu a charakter a Pepa, jak jsme mu všichni říkali, splňoval obě skvěle. Pokud si dobře pamatuji, tak debutoval na Strahově v utkání se Slávii, která tam tenkrát měla svoje domácí prostředí díky rekonstrukci stadionu Slávie v Edenu. A i on se jako pracovitý středový hráč podílel na získaném bodu za remízu proti silnému soupeři. Při čtení průběhu jeho loučení jsem se neubránil dojetí a jak já říkám „vlhnutí očí“, protože takových fotbalu oddaných, spolehlivých a pracovitých fotbalistů není tak mnoho a já dodatečně Pepovi děkuji za jeho kariéru a jsem rád, že jsem mu k ní tak trochu dopomohl. Bylo to proto, že jsem věděl, že si to zaslouží a stejně tak si zaslouží dnes velký respekt a uznání za to, že se stal i nejstarším fotbalistou, který v nejvyšší soutěži vstřelil branku a bylo to právě utkání tohoto kola nadstavby s Libercem, který nakonec tým Bohemians vyhrál jednoznačně 4:1. Pepo ještě jednou Ti přeji hodně štěstí a zdraví v dalším životě.
Už první kolo nadstavby v Chance Lize rozhodlo o zisku mistrovského titulu a přímém sestupujícím
Už celý průběh letošního ročníku Chance Ligy směřoval k tomu, že tyto dvě jistoty budou jako stoprocentní známé jako první v pořadí, protože už celý průběh tohoto ročníku k tomuto výsledku směřoval, tedy že pražská Slávia získá po čtyřech letech mistrovský titul a stejně tak bylo zřejmé, že přímý sestup nemine Dynamo České Budějovice. I v tomto srovnání se potvrzuje, že jen fungující fotbalový klub po stránce ekonomické a tím i sportovní může pomýšlet na tyto vysoké cíle a naopak fotbalový klub, který je v dluzích i vůči svým hráčům a trenérům, nejasnostem v otázce majitelů nemá šanci být konkurenceschopný a nepomůže mu žádný schopný i třeba věhlasný trenér. Tan by tam také vůbec nešel. Tím se zastávám práce několika trenérů, kteří se v tomto klubu střídali během celé sezóny včetně Františka Straky, kteří v těchto podmínkách museli pracovat a přitom vědět, že to zřejmě k ničemu nepovede. Připomnělo mně to svoje trenérské štace v Opavě, Vítkovicích či v Trenčíně, kdy jsem byl loajální s těmito kluby a nezmiňoval jsem tento klubový problém na tiskovkách a proto musel potom číst od určitých „expertů“ i z řad novinářů kritiku na svoji práci a sportovní výsledky. Jen dodám, že tým Českých Budějovic v tomto kole prohrál s podobně sportovně strádajícím týmem Mladé Boleslavi 2:1 (tým i se švédským trenérem prohrál posledních 7 utkání základní části) a tak dovršil tragickou výsledkovou bilanci bez výhry v celém ročníku. Ale pojďme naopak v tomto komentáři k pozitivnějším událostem.
30. kolo zakončilo základní část naší nejvyšší fotbalové soutěže Chance Ligy
Poslední kolo základní části Chance Ligy slibovalo napínavé měření sil přesto, že některým týmům už z pohledu umístění na konci soutěže už o nic nešlo, když pominu u všech zúčastněných sportovní prestiž a odměny za výhry. Některým šlo navíc o šance, jako v každém utkání, zaútočit v nadstavbě na lepší umístění i vzhledem k předsezónním cílům. Ovšem našlo se několik týmů a tedy i utkání, kde šlo o udržení se v současné pozici v jedné ze tří skupin pro nadstavbu nebo probojování se v nadstavbě na poslední chvíli do své tzv. vysněné skupiny. Proto třeba pro tým Slávie platilo vzhledem k náskoku 13 bodů hlavně sportovní hledisko s klubovými prémiemi, například pro Plzeň navíc o udržení 2. příčky v tabulce pro další průběh nadstavby, pro Spartu naopak udržení šance na posunutí se v nadstavbě na 2. příčku na úkor Plzně atd., aktuálním cílem bylo pro týmy Bohemians a Mladé Boleslavi vyhnout se sesuvu do skupiny o záchranu, díky výsledkům utkání tohoto kola se k nim přidal tým Teplic, který při prohrách obou konkurentů (Bohemians v Ostravě 1:0 a Mladá Boleslav doma stejným výsledkem s Jabloncem) bodoval naplno s Hradcem Králové také s výsledkem 1:0 a bodově se srovnal s oběma konkurenty na 34 bodech. O sesuvu do skupiny o sestup pro Mladou Boleslav a Teplice rozhodla bilance ve vzájemných utkáních zmíněné trojice a tzv. šťastným poraženým se stal tým Bohemians.
Ve 29. kole Chance Ligy aktuální první šestka bodovala naplno!!!
Vzhledem k tomu, že do konce základní fáze naší nejvyšší fotbalové soutěže zbývá poslední, tedy 30. kolo, tak začnu tento svůj komentář pohledem na aktuální stav v tabulce před rozdělením do skupin a jak jej ovlivnily výsledky kola číslo 29. a až potom okomentuji jednotlivá utkání tohoto kola.
Kdo vyhraje základní část už všichni víme dlouho, je to pražská Slávia, složení šestičlenné skupiny o evropské poháry a mistrovský titul má jediný otazník a tím je šestá příčka, kterou momentálně obsadil tým Liberce a na paty mu sahají ještě týmy Hradce Králové a olomoucké Sigmy, ale jen Liberec má všechno tzv. „ve svých rukou“, zbylé dva týmy musí nejen vyhrát, ale spoléhat se na zaváhání Liberce.
28. kolo Chance Ligy způsobilo opět změnu na 2. příčce
Velmi zajímavě a dramaticky se vyvíjí situace na 2. až 4. příčce v Chance Lize, když v minulém 27. kole na něm Baník Ostrava vystřídal Spartu Praha po její prohře s Plzní a po tomto 28. kole zase Baník Ostrava po domácí remíze se Spartou na této příčce, která po skončení soutěže zajistí účast v předkolech Ligy mistrů, vystřídala Viktoria Plzeň. V obou případech to znamenalo až 4. příčku pro ambiciózního favorita i na mistrovský titul pražskou Spartu. Už tato fakta předznamenávají něco o dramatičnosti letošního ročníku Chance Ligy na vedoucích postech, naopak na chvostu tabulky je ta situace daleko předvídatelnější, ale tento komentář je především o utkáních 28. kola.
27. kolo Chance Ligy změnilo pořadí na medailových příčkách v základní části soutěže
Potvrdila se očekávaní, která los tohoto kola připravil, tím byla možnost změnit dlouhodobě stálé pořadí na čele tabulky naší nejvyšší fotbalové soutěže Chance Ligy. Mělo se o to teoreticky podělit sobotní utkání Baníku Ostrava s Pardubicemi a následně nedělní největší tahák tohoto kola mezi Spartou Praha a Viktorií Plzeň. Dnes už víme, že teorie se potvrdila a výsledkem je sešup velkého favorita na mistrovský titul pražské Sparty až na 4. příčku a naopak posun Baníku Ostrava na stříbrnou příčku. Proč nezmiňuji dalšího favorita pražskou Slávii? Protože její malé pražské derby na pražské Dukle nemělo na tato i své umístění, konkrétně první příčku Slávie absolutní vliv, protože náskok 13 bodů před tímto kolem neznamenal žádnou změnu a podle mého názoru ji neznamená minimálně až do konce základní části a pravděpodobně i po nadstavbě, tedy na konci ročníku.
Tým pražské Slávie potvrdil s předstihem již ve 26. kole Chance Ligy vedoucí pozici po základní části
Díky výsledkům ve 26. kole Chance Ligy se rozhodlo nejen o vítězi v základní části soutěže, ale také se na medailovou příčku, konkrétně bronzovou, propracoval v přímém souboji s Viktorií Plzeň ostravský Baník po výhře 1:0. Dosud se pravidelně mluvilo o vedoucí trojce, po minulém kole jsem i já ve svém komentáři poznamenal, že vedoucí trojice se díky dotírajícímu Baníku Ostrava změnila na čtveřici a dnes už víme, že Plzeň je virtuálně bez medaile. Výjimečně proto začnu komentář jejich přímou konfrontací na stadionu v Plzni.
Střetly se totiž týmy klubů, které jsem ještě v nedávné době ve svých komentářích kritizoval za špatnou personální a v návaznosti fotbalovou strategii, o Plzni že má tým veteránů a v ostravském Baníku bylo několik proudů ve výběru stejné problematiky a proto se v tom plácá i trenér Hapal. Pro pořádek dodám, že to v Ostravě z mé strany nebyla kritika trenéra, ale stejně jako v případě Plzně kritika sportovního vedení počínaje majiteli. Jsou to typické příklady a důkazy toho, jak má klub v současném fotbalu v těchto parametrech fungovat, protože dosud to bylo tak, že klubovou strategii určovali trenéři, které klub angažoval.
Komentáři k 25. kolu Chance Ligy bude dominovat derby pražských klubů Sparty a Slávie
Dříve než si popíšu stručně pohled na tabulku naší nejvyšší fotbalové soutěže a situaci po přičtení výsledků tohoto kola, tak se budu věnovat historicky i aktuálně nejatraktivnějšímu a nejočekávanějšímu utkání v českých klubových soutěžích a tím je tradiční derby pražských klubů Sparty a Slávie. A že je opravdu o čem psát se přesvědčíte v následujících řádcích.
V utkání samotném se událo několik klíčových okolností, které zásadně ovlivnily jeho průběh a výsledek, bohužel pro Slávii všechny proti ní z části její vinou a zčásti díky nešťastným okamžikům. Já se budu na tyto okamžiky dívat svýma očima a respektuji současně to, že mnozí z mých čtenářů a expertů v denním tisku to vidí jinak.
23. kolo Chance Ligy pravděpodobně rozhodlo o držiteli mistrovského titulu
A tato pravděpodobnost se týká pražské Slávie po výhře v Plzni 3:1. Utkání prvního týmu s druhým bylo očekáváno s velkým zájmem a to platí i o mně. Všechna očekávání umocňoval i příběh Tomáše Chorého, který tak trochu „utekl“ z Plzně do Slávie což logicky nelibě nesl spolumajitel pan Šádek a možná i trenéři i hráči Plzně a nejvíce fanoušci klubu. Očekávalo se, jakým způsobem tribuny na stadionu někdejší oporu svého týmu přivítají a hlavně jak tuto mentální situaci zvládne samotný hráč. Ukázalo se, že vše proběhlo prakticky bez přehnaných oboustranných negativních emocí a to je dobře.