Ve 22. kole Chance Ligy, jak říká nadpis tohoto komentáře, favorité nezaváhali
a netýká se to jen těch největších, kam patří Slávia, Sparta a Viktoria Plzeň, ale také severočeských rivalů Jablonce a Liberce. Ve všech případech jmenovaných klubů platilo, že vyhrály zcela bezpečně a zaslouženě.
Ano, je to tak, pražská Slávia porazila na domácím stadionu v Edenu Mladou Boleslav 4:0, její největší rival Sparta přehrála na zlínské Letné domácí tým 3:0 a Viktoria Plzeň také na vlastním stadionu nebezpečný Liberec 3:1, překvapením je určitě bezbranková remíza dalšího favorita Jablonce na vlastním stadionu se Slováckem, urputně bojujícím o záchranu a po příchodu trenéra Skuhravého poměrně úspěšně. Ve spodní skupině bodovaly naplno Teplice s Karvinou 2:0 a ostravský Baník v doslova existenčním utkání porazil Sigmu Olomouc 2:0 A nyní stručně k jednotlivým utkáním.
I když pro polohu České republiky jsou povětrnostní podmínky zimního charakteru pro fotbal nepříjemné jak pro hráče tak i pro diváky, naše nejvyšší fotbalová soutěž se musí přizpůsobovat evropskému fotbalovému termínovému kalendáři, nejvyšší soutěže probíhají ve všech srovnatelných zemích, musí začínat i u nás. V našich podmínkách jsou navíc ještě někde složitější než jinde stavy travnatých hracích ploch, ale už úvodní jarní kolo ukázalo, že se opravdu máme na co těšit. Většina utkání nepostrádala na dramatičnosti a i pohled na tabulku ukazuje, že nahoře i dole to bude velký boj o pozice.
Pravdivost konstatování z názvu tohoto komentáře k poslednímu kolu Chance Ligy v roce 2025 potvrdí i tabulka za posledních 5 kol podzimní části, kterou zmíním pro zajímavost na konci komentáře, která přisuzuje pražské Slávii suverénní první místo s plným počtem 15 bodů, Liberci 11 bodů a druhé místo, Teplicím a Karviné 10 bodů za třetí a čtvrté místo a Pardubicím bodů 9 a páté místo. Určitě jsou zejména týmy Teplic, Karviné a Pardubic v tomto umístění překvapením, samozřejmě to má dopad i na celkovou tabulku za 19 kol. I proto si v ní týmy Teplic a Bohemians vyměnily místa ve střední a spodní skupině, podobně jako Olomouc a Karviná v první a střední. Ale nyní už krátce k jednotlivým utkáním tohoto kola.
Pro rozklíčování názvu tohoto mého komentáře k 18. kolu Chance Ligy poslouží pohled na aktuální tabulku a potvrdí moje komentáře k jednotlivým utkáním tohoto kola. První tři týmy Slávia, Sparta a Jablonec získaly plný počet bodů a z poslední skupiny o záchranu, tedy přímý sestup a baráž zůstal z šesti účastníků jen jeden bez bodového zisku a to Teplice v utkání s vedoucí Slávií, bod za remízu získala pražská Dukla a Baník Ostrava a naplno tedy za tři body bodovaly týmy Slovácka, Pardubic a Mladé Boleslavy.
Proč tomu tak je? Protože při pohledu na tabulku Chance Ligy zjistíme, že v tomto kole hned 3 týmy ze spodní skupiny o baráž a sestup bodovaly naplno, konkrétně Teplice, Pardubice a Baník Ostrava, tedy vyhrály a získaly 3 body, první dva jmenovaní dokonce na stadionu soupeře, navíc další dva Slovácko a Mladá Boleslav sympaticky vzdorovaly favoritům Slávii a Plzni.
Z mého pohledu mezi ta „NEJ“ určitě patří počet vstřelených branek 31, což je téměř 4 branky na utkání, ale mě zaujalo také jedno „NEJ“ v nejbližších podmínkách pro fotbal v letošní sezóně připomínající čistě zimní období. I to je pro kvalitu a atraktivitu sportu jako je kopaná důležitý předpoklad ke spokojenosti diváků na stadionech i doma u televizních přenosů. To platilo vždycky, ale ne všechny kluby se s tím dokázaly vypořádat ku prospěchu na úrovni, kterou si tato nejvyšší fotbalová soutěž vyžaduje.
Už proto, že se celý život, přesně od 8 let do dnešních 71 let pohybuji a věnuji fotbalu a mám tedy možnost srovnávat a jinak tomu nebude ani v dalším období, tak jsem si dovolil napsat tento svůj komentář na aktuální situaci ve věci volby nového trenéra české reprezentace. O fotbalu a o všem, co s ním souvisí můžu hovořit hodiny, protože jsem zažil za ty roky spoustu pozitivních i negativních okamžiků, ale hlavně jsem vždy o fotbalu intenzivně přemýšlel a vyhodnocoval si práci na mnoha úrovních. Nikdy bych si v dětství nedokázal představit, i když jsem si to moc přál, že budu v dospělosti prvoligovým fotbalistou, prvoligovým trenérem, expertním spolukomentátorem v různých televizích i na EURO apod. a mediálně vyhledávaným glosátorem fotbalových událostí.
Předně se musím omluvit všem čtenářům mých komentářů, že tentokrát nezačnu tento komentář nejočekávanějším utkáním tohoto kola mezi Viktorií Plzeň a Slávií Praha, ale utkáním Slovácka v Hradci Králové, kde tým Slovácka prohrál vysoko 4:0 a já dodám, že zcela logicky. Už v minulém komentáři jsem se zmiňoval o tradici v české nejvyšší soutěži, že při špatných výsledcích je vždy vinen hlavně trenér, přesto, že na vině je především sportovní vedení klubu a naznačil jsem, že tento problém vidím i ve Slovácku, uvažoval jsem, že napíšu, že v tomto klubu vidím jasného přímého sestupujícího na konci soutěže, ale nechtěl jsem být tak přímý, ale dnes už se to napsat nebojím. I proto všichni tři poslední trenéři Slovácka (West, Smetana a naposledy Kameník) nebyli úspěšní, protože ani nemohli vzhledem k amatérismu, který v klubu nastolili na všech úrovních moderního fungování klubu. A v tomto kole se to zcela jasně potvrdilo a nemyslím tím jenom výsledek 0:4, ale i např. vyjádření zastupujícího trenéra, jinak sportovního ředitele Slovácka pana Šumulikoského. Mám ho již dávno v kolonce jako člověka hulvátského cholerika a když jsem zjistil, že byl povolán na trenérskou lavičku, tak se už nedivým jeho vyjádřením po utkání, kdy ostře zkritizoval své hráče aniž by si už dávno nevyhodnotil, že takto se fotbalový klub v nejvyšší soutěži nemůže prezentovat. A už si to stejně jako já dávno vyhodnotil i redaktor deníku Sport, když svůj „Pohled“ v hodnocení utkání nazval „Právo na kritiku, ale přiznat si i chybu“. Jinými slovy za katastrofální situaci v klubu, za amatérské kroky vedení prvoligového klubu ve výběru hráčů, způsobu komunikace a dalších mnoha parametrů potřebných k modernímu sportovnímu fungování fotbalového klubu je především zodpovědný klub a tedy i sám aktuálně trenér Šumulikoski a žádný trenér, ani věhlasný Mourinho by nedopadl lépe, než zmínění tři trenéři.
Hned v úvodu tohoto mého komentáře musím upozornit, že moderními trendy rozumím celou škálu sportovního odvětví zvaného fotbal, protože často se v různých kritických aspektech tohoto sportu uvádí jen výsledky, které mají na svědomí hráči a trenéři, ale zapomíná se zejména na sportovní vedení klubů. A toto zjednodušení problému, když se výsledkově nebo i výkonnostně týmu na všech úrovních nedaří přičítá k zodpovědnosti zejména trenérům, potažmo hráčům, všimněte si, že téměř nikdy se k zodpovědnosti nehlásí právě sportovní vedení klubu díky její naprosté nekompetentnosti. I o tom bude dnešní můj komentář, ale pojďme pěkně postupně k jednotlivým utkáním a poznatkům z tohoto kola.