Ano, dnešní můj komentář bude tak trochu v jiném pojetí než obvykle a to proto, že to, co se stalo několik minut před koncem derby Slávie se Spartou, je určitě středobodem všech medií a bohužel nejen u nás v České republice, ale i v celé Evropě a možná i fotbalovém světě. I v deníku Sport a jiných médiích má toto utkání velký prostor na úkor ostatních sedmi utkání, který se nedá opomenout a i proto se mu dostane více prostoru i zde a já dodám bohužel.
Například v pondělním deníku Sport, odkud čerpám některé aktuální informace o průběhu utkání a dalších zajímavostech z pohledu člověka, který má prvoligové zkušenosti z kariéry fotbalisty, trenéra, expertního televizního komentátora či klubového sekretáře, to bude v tomto smyslu poměrně jednostranné, stejně jako v deníku Sport, kde je tomuto kolu fotbalové Chance Lize věnováno 10 stran, z toho je jedna stránka o statistikách týmů a sedmi utkáních, jedna stránka o utkání Teplice s ostravským Baníkem a zbývajících 8 se věnuje jen utkání Slávia v. Sparta. Nemyslím to jako kritiku médií, konkrétně deníku Sport, pod všechno kritické v jejich komentářích se i já podepíšu, protože s tím rozborem a kritikou plně souhlasím, jen vysvětluji, že toto utkání bylo ostudou a pod tyto komentáře podepisuji i to, že trenéři, sportovní vedení klubu měli reagovat už dříve a to nejen na excesy hráčů, ale i Tribuny Sever…
Velmi kritickou reakci na vzniklou situaci ze strany vedoucího představitele Slávie pana Tvrdíka vítám, konkrétně potrestání dvou nejviditelnějších hráčů v tomto příběhu Chorého a Douděry, stejně tak uzavření Tribuny Sever, kde se „usadilo“ to nejtvrdší jádro fanoušků Slávie a kde vznikla nehorázná aktivita k vběhnutí na hrací plochu několik minut před koncem utkání, kdy jejich tým Slávie dokázal otočit výsledek a vývoj utkání ve prospěch jejich týmu a za to zaslouží respekt jejich hráči, kteří to dokázali urputnou bojovností i v oslabení již od 59. minuty.
A tady se dostávám ke dvěma hráčům, které vedení Slávie zaslouženě vyřadilo z kádru svého týmu a kteří výrazně přispěli k této nelichotivé atmosféře. Jedná se o fotbalového „recidivistu“ Chorého a temperamentem cholerika a jeho děsivého divokého temperamentu a trapného křiklouna Douděru. Není náhoda, že i já jsem tyto dva hráče ve svých komentářích kritizoval, Chorého za zbabělé pojetí osobních soubojů a nekritický postoj k rozhodčím, kteří mu to trestají, ale bohužel většina mu to promíjela a platí to i pro vedení klubu a realizační tým. U Douděry jsem dlouhodobě nesouhlasil s jeho cholerickými výlevy v utkání, které někdo schvaloval v zájmu jeho bojovnosti, ale to, jak se choval bylo hodně za čarou a situace z tohoto utkání, kdy po souboji o míč u postranní čáry skončil mimo postranní čáru a proto se rychle odplazil do hřiště s útrpným výrazem zraněného, což nebylo vůbec vtipné, ale spíše trapné divadlo a také ho to odhalilo před vulgární verbální aktivitou na lavičce po svém vystřídání směrem k rozhodčímu a proto obdržel i červenou kartu.
Mám za sebou dlouhou kariéru ve fotbalu, od 8-mi let dodnes, jako hráč, trenér a dnes expert v mediální oblasti, a vždycky jsem takové hráče nechtěl v týmu mít. Velmi jsem dbal na správnou mentalitu a charakter hráče, což mně bylo z mnoha stran vyčítáno, protože představa o vhodnosti mentální a charakteru hráče byla jiná, blíže právě těmto dvěma fotbalistům. Potom se nesmíme divit, že i normální veřejnost, ne ta z Tribuny Sever, považuje fotbalisty za lidi s fotbalovým míčem místo mozku a fotbalové prostředí za bezcharakterní a jen pro burany. A to mně vždy hodně vadilo, protože já jsem byl jiný a s tímto názorem jsem se těžko smiřoval. Ale i tento případ z tohoto kola nadstavby těmto názorům jen nahrává. Že jsou v tomto směru i dnes fotbalisté, a je jich stále více než kdysi, kteří jsou skvělými profesionály je naštěstí pravda. Dovedete si představit, že by se tak prezentovali například Darida, Holeš, Provod a další? Já ne.
Zodpovědnost mají také trenéři, já nyní pracuji již přes 15 let u mládeže v HFK Olomouc a trenérům připomínám, že trenér (mám na mysli zejména u mládeže, ale i na vyšší úrovni) nejen trénuje, ale také vychovává a vzdělává, samozřejmě ve fotbalu a u těchto dvou (Chorého a Douděry) a mnoha dalších se v tomto někde něco nepovedlo. Na této úrovni a v případu Slávie sehrává roli také atmosféra v klubu, velmi pozitivně hodnotím reakci klubu na vzniklou situaci ústy pana Tvrdíka, jenže to mělo přijít podstatně dříve.
A nyní se dostávám na konec příběhu jednoho utkání, které bude zřejmě logicky 3:0 ve prospěch Sparty a stručněji než obvykle se budu věnovat dalším utkáním tohoto kola.
Začnu tedy sportovní stránkou utkání Slávie se Spartou, které se sice nedohrálo, ale otočení průběžného výsledku Slávie z 0:1 na 3:2 a následná hra v oslabení zaslouží absolutorium pro tým Slávie. I v tomto utkání se ukázalo, jak důležitou součástí fotbalu jsou standardní situace. Oba týmy vstřelily po dvou brankách z této pro fotbal tradičních příležitostí. Proto také hned tři autoři branek jsou typologicky a postem střední obránci, konkrétně Sörensen ze Sparty a Slávisté Chaloupek a Zima. To všechno, co se událo v tomto utkání způsobilo, že 3 kola před koncem bude mít zřejmě Slávia už jen 5 bodů před Spartou, potrestané vyloučené hráče Chorého (ten možná ještě další trest, kterým by mohla být jeho absence na MS v Americe) a Douděru…a kdyby k tomuto skandálnímu problému nedošlo, měla by už mistrovský titul „v kapse“.
Viktoria Plzeň zřejmě v závěru soutěže jako tým vstřebává nároky a způsob hry trenéra Hyského a pokračuje v sérii tří výher v utkání na domácím stadionu s Libercem 2:0 a to zcela zaslouženě. Podle mého názoru se i v tomto případě projevuje absence náročného programu utkání během sezóny vzhledem k evropským klubovým soutěžím a zkušený fotbalista a velká osobnost Hrošovský (zapomněl jsem ho jmenovat v předchozím textu jako hráče, kteří se nepropůjčí způsobům hry a chování jako dva vyloučení hráči Slávie Chorý a Douděra).
Jablonec remizoval na svém stadionem s Hradcem Králové 1:1 a ve snaze Jablonce udržet se před svým soupeřem a tím i šanci na účast v evropských pohárech s tímto výsledkem byl spokojen, samozřejmě výhru by určitě přivítali v Jablonci raději.
Prostřední skupina se hraje jinak, systémem play-off, což znamená dvojutkání semifinále doma-venku a lepší postupují do finále. Dohromady to byly dosud 4 utkání a zajímavostí je, všechna skončila výhrou hostujících týmů. Olomoucká Sigma po výhře na Bohemians před týdnem 1:3 tentokrát na domácím stadionu prohrála 1:2, což ovšem stačilo v součtu branek na postup do finále čtyřčlenné skupiny. Utkání skončilo po 90-ti minutách 0:2 a o postupujícím rozhodovalo prodloužení jako v evropských pohárech a v něm se rozhodlo ve 118. minutě, tedy 2 minuty před jeho koncem snížením na 1:2. Postupující Sigma tak bude hrát finále prostřední skupiny.
O tom proti kterému soupeři se rozhodovalo v Pardubicích. Favoritem po výhře v Karviné 2:1 byl domácí tým, ale podobně jako v případě prvního semifinále i tady byl úspěšnější hostující tým Karviné, který po domácí prohře 1:2 vyhrál v odvetě v Pardubicích 3:1. Po prvním utkání jsem i já byl přesvědčen, že tým trenéra Trousila bude pokračovat ve skvělé formě, kterou prokázal v základní části, ale tým Karviné a jejich trenéři se zřejmě rozhodli nevnímat nepohodlnou situaci klubu ve věci úplatkářské aféry a potvrdili, že v týmu má zajímavé hráče. Několik z nich už prodali do větších českých klubů Plzně a Slávie a ukazuje se, že stále mají kvalitního hráčského materiálu dost. Finále tedy v této skupině bude Olomouc v. Karviná.
Spodní skupina o baráž a přímý sestup je velmi napínavá, ale po tomto kole se podobně, jako před týdnem, kdy se zachránil v soutěži definitivně Zlín se tentokrát to stejné podařilo Mladé Boleslavi v utkání na vlastním stadionu se Zlínem po remíze 1:1…
V dalších dvou utkáních se střetly týmy Teplic a Baníku Ostrava v Teplicích a domácí hráči využili domácího prostředí k velmi důležité výhře 2:1. Tím se tým Teplic stoprocentně vyhnul přímému sestupu a jedné příčce pro baráž, teoreticky by mohl být jen druhým barážovým týmem, protože 3 kola před koncem má 6 bodů náskok před Slováckem.
Ostravský Baník musí ve třech zbývajících kolech získat alespoň o jeden bod více, než Dukla Praha, která v tomto kole v utkání tzv. o „šest bodů“ prohrála na svém stadionu na Julisce se Slováckem nejtěsnějším výsledkem 0:1 a v tabulce skupiny o sestup a baráž klesla na úroveň Baníku, oba soupeři mají 23 bodů. Tým Slovácka naopak ziskem tří bodů si svou situaci hodně vylepšil, ale jásat ještě ani oni nemohou. Před přímým sestupem mají navíc 4 body a k vyhnutí se baráži má tým Slovácka ztrátu bodů 6. Pro přehlednost počtu bodů ještě nezachráněných týmů 3 kola před koncem:
Teplice 33
Slovácko 27
Baník Ostrava 23
Dukla Praha 23