I 12.kolo naší nejvyšší fotbalové soutěže potvrdilo, že nejzajímavějším soubojem je ten v první třetině tabulky mezi pěti uchazeči o pohárová umístění případně mistrovský titul. V programu tohoto kola totiž, kromě pražské Sparty, která měla před sebou teoreticky nejjednodušší utkání na domácím trávníku s poslední Příbramí, čekali zbývající týmy těžká utkání na hřištích nepříjemných soupeřů (Plzeň na Dukle a Slávia v Jablonci) a jedna přímá konfrontace Mladé Boleslavi se Zlínem.

(Pokračování textu…)

Tento svůj komentář píši jako reakci na dva články v dnešním vydání deníku Sport. Jedná se o téma, v kterém já mám jasno již od začátku své trenérské kariéry a kvůli kterému jsem byl paradoxně přesvědčen, že nikdy nemůžu vykonávat funkci fotbalového trenéra. Proč? Protože už jako aktivní hráč jsem viděl kolem sebe trenéry, kteří se k hráčům chovali jako hulváti a všude kolem jsem viděl, že čím vulgárnější trenér je, tím je více ceněný. S tím jsem nikdy nesouhlasil a proto se jako trenér chovám jinak. Hráč je pro mě partner, který má ovšem jiné pravomoci a zodpovědnost jako já trenér, ale jinak máme společný cíl, na kterém musíme společně pracovat.

(Pokračování textu…)

Ano, největším lákadlem 11. kola naší nejvyšší fotbalové soutěže bylo utkání Viktorie Plzeň ve své Doosan Aréně s, v posledních sezónách největším soupeřem, pražskou Spartou. A proč mělo toto utkání tradičního vítěze? Protože Viktoria Plzeň vyhrála 1:0 a bylo to páté utkání v řadě za sebou, kdy se stala v tomto sledovaném souboji vítězem.

(Pokračování textu…)

I já, jako mnoho jiných fotbalových fanoušků a expertů jsem byl zvědavý na naše vystoupení ve třetím kvalifikačním utkání k účasti na mistrovství světa našeho reprezentačního týmu proti Ázerbajdžánu. Na rozdíl od mnohých jiných jsem nebyl vůbec optimistou, přesto, že jsem optimistou od přírody. Zkrátka pracuji v českém fotbalu prakticky celý život a vím, kde nás tlačí bota historicky i v současné době.

(Pokračování textu…)

Několik dnů jsem po utkání našeho národního týmu v Německu v hlavě nosil téma tohoto mého komentáře a snažil se ho dát na papír ještě před dalším utkáním našeho týmu v Ostravě s Azerbajdžánem, což se mi nakonec i pro časové zaneprázdnění podařilo. Snažil jsem se proto, abych nebyl ovlivněn výsledkem, průběhem a výkonem našeho týmu v tomto ostravském utkání.

(Pokračování textu…)

V tomto kole před reprezentační přestávkou chtěly všechny týmy bodovat už proto, aby měly dva týdny klidnou přípravu na další utkání. Samozřejmě ne všem se to podařilo. K těm patří nejen týmy Sparty a Zlína z čela tabulky, kteří po remízách dva body ztratily, ale i aktuálně týmy nejvíce ohrožené sestupem Příbram a Jihlava, které odevzdaly všechny body dokonce na vlastním stadionu. Pro oba také platí, že na tom nic nezměnili ani noví trenéři.

(Pokračování textu…)

V 8. kole naší nejvyšší fotbalové soutěže se hrálo jen 7 utkání, protože utkání Karviné s Libercem bylo kvůli neznámé virové epidemii, která postihla libereckou hráčskou kabinu, odloženo. Z těch sedmi bylo nejatraktivnější a proto nejočekávanější pražské derby mezi domácí Spartou a hostující Slávií.

(Pokračování textu…)

Asi nejočekávanější utkání 7. kola naší nejvyšší fotbalové soutěže se hrála až na závěr v pondělí. Ve Zlíně se hrálo nejen o nejvyšší příčku v tabulce, ale také o tom, zda zcela vyprodaný stadion bude na vlastní oči sledovat v sestavě Sparty v současnosti nejlepšího a proto i nejúspěšnějšího českého fotbalistu Tomáše Rosického. U něj musím bohužel použít i jeden nepříjemný přívlastek, kterým je i nejnáchylnějšího fotbalistu na zranění. I tentokrát vůbec do Zlína s výpravou týmu neodcestoval a já doufám, že to je proto, aby doháněl v klidu v Praze tréninkové manko a ne kvůli dalšímu třeba i lehkému zranění. I já jsem byl totiž zvědavý, jak ovlivní hru v posledních utkáních nevýrazné Sparty.

(Pokračování textu…)

Rozhodl jsem se napsat svůj pohled na hru Sparty ještě před pondělním utkání ve Zlíně a před očekávaným zařazením Tomáše Rosického do základní sestavy Sparty, na které se její trenér Ščasný velmi upíná. Mám totiž na způsob hry dnešní Sparty dlouhodobě kritický názor a nerad bych jej prezentoval až po některém nevydařeném utkání, což k smrti nenávidím. Mám na mysli „být po bitvě generál“.

(Pokračování textu…)