Už proto, že se celý život, přesně od 8 let do dnešních 71 let pohybuji a věnuji fotbalu a mám tedy možnost srovnávat a jinak tomu nebude ani v dalším období, tak jsem si dovolil napsat tento svůj komentář na aktuální situaci ve věci volby nového trenéra české reprezentace. O fotbalu a o všem, co s ním souvisí můžu hovořit hodiny, protože jsem zažil za ty roky spoustu pozitivních i negativních okamžiků, ale hlavně jsem vždy o fotbalu intenzivně přemýšlel a vyhodnocoval si práci na mnoha úrovních. Nikdy bych si v dětství nedokázal představit, i když jsem si to moc přál, že budu v dospělosti prvoligovým fotbalistou, prvoligovým trenérem, expertním spolukomentátorem v různých televizích i na EURO apod. a mediálně vyhledávaným glosátorem fotbalových událostí.

(Pokračování textu…)

Předně se musím omluvit všem čtenářům mých komentářů, že tentokrát nezačnu tento komentář nejočekávanějším utkáním tohoto kola mezi Viktorií Plzeň a Slávií Praha, ale utkáním Slovácka v Hradci Králové, kde tým Slovácka prohrál vysoko 4:0 a já dodám, že zcela logicky. Už v minulém komentáři jsem se zmiňoval o tradici v české nejvyšší soutěži, že při špatných výsledcích je vždy vinen hlavně trenér, přesto, že na vině je především sportovní vedení klubu a naznačil jsem, že tento problém vidím i ve Slovácku, uvažoval jsem, že napíšu, že v tomto klubu vidím jasného přímého sestupujícího na konci soutěže, ale nechtěl jsem být tak přímý, ale dnes už se to napsat nebojím. I proto všichni tři poslední trenéři Slovácka (West, Smetana a naposledy Kameník) nebyli úspěšní, protože ani nemohli vzhledem k amatérismu, který v klubu nastolili na všech úrovních moderního fungování klubu. A v tomto kole se to zcela jasně potvrdilo a nemyslím tím jenom výsledek 0:4, ale i např. vyjádření zastupujícího trenéra, jinak sportovního ředitele Slovácka pana Šumulikoského. Mám ho již dávno v kolonce jako člověka hulvátského cholerika a když jsem zjistil, že byl povolán na trenérskou lavičku, tak se už nedivým jeho vyjádřením po utkání, kdy ostře zkritizoval své hráče aniž by si už dávno nevyhodnotil, že takto se fotbalový klub v nejvyšší soutěži nemůže prezentovat. A už si to stejně jako já dávno vyhodnotil i redaktor deníku Sport, když svůj „Pohled“ v hodnocení utkání nazval „Právo na kritiku, ale přiznat si i chybu“. Jinými slovy za katastrofální situaci v klubu, za amatérské kroky vedení prvoligového klubu ve výběru hráčů, způsobu komunikace a dalších mnoha parametrů potřebných k modernímu sportovnímu fungování fotbalového klubu je především zodpovědný klub a tedy i sám aktuálně trenér Šumulikoski a žádný trenér, ani věhlasný Mourinho by nedopadl lépe, než zmínění tři trenéři.

(Pokračování textu…)

Hned v úvodu tohoto mého komentáře musím upozornit, že moderními trendy rozumím celou škálu sportovního odvětví zvaného fotbal, protože často se v různých kritických aspektech tohoto sportu uvádí jen výsledky, které mají na svědomí hráči a trenéři, ale zapomíná se zejména na sportovní vedení klubů. A toto zjednodušení problému, když se výsledkově nebo i výkonnostně týmu na všech úrovních nedaří přičítá k zodpovědnosti zejména trenérům, potažmo hráčům, všimněte si, že téměř nikdy se k zodpovědnosti nehlásí právě sportovní vedení klubu díky její naprosté nekompetentnosti. I o tom bude dnešní můj komentář, ale pojďme pěkně postupně k jednotlivým utkáním a poznatkům z tohoto kola.

(Pokračování textu…)