V uplynulém týdnu patřil čtvrtek utkáním skupin Evropské ligy, tedy i našim dvěma zástupcům v této druhé nejprestižnější klubové soutěži v Evropě Spartě a Plzni. Přesto, že dohromady získaly tři body, tak já, a určitě nejsem sám, to považuji za dobrý výsledek.

 Soupeři jim oběma byly týmy z nejkvalitnější evropské ligy, kterou je zcela jistě španělská Primera  Division. A soupeři to nebyli nijak lehcí. Proti Spartě nastoupil loňský finalista  Athletik Bilbao a Plzeň čelila dokonce loňskému vítězi Evropské ligy Atléticu Madrid.
             Nejdříve tedy ke Spartě, která hrála o dvě hodiny dříve a určitě svým výkonem překvapila všechny příznivce českého fotbalu. Vítězství 3:1 bylo zcela zasloužené a nic na tom nemění určitá nervozita uvnitř baskického klubu po nevydařeném vstupu do ligové soutěže ve Španělsku. I na předzápasové tiskové konferenci musel trenér Bilbaa odpovídat na dotazy k jeho konfliktu s hvězdou týmu útočníkem Llorentem. V týdnu před utkáním na Spartě jej totiž trenér Bielsa vyhodil z tréninku, protože k němu nepřistoupil s maximálním nasazením. I toto ukazuje na určité vnitřní problémy  Bilbaa, které možná trochu ovlivnily jejich výkon. Ten totiž nebyl na první pohled dobrý, zejména v prvním poločasu. Hráči Sparty naopak hráli s velkým elánem, proto byli pohyblivější a na hřišti působili odhodlanějším dojmem. Hráči Bilbaa vypadali otrávení a nehráli jako tým. Zlepšení u nich nastalo až ve druhém poločasu, zřejmě po důrazné trenérově domluvě, jenže to už Sparta vedla zaslouženě 2:0 a pokutový kop na 3:0 utkání definitivně rozhodl. Hosté potom jen zkorigovali stav utkání na 1:3.
Hodně diskusí se při výborném výkonu Sparty vedlo na téma, zda je lepší pro hru Sparty útočník Kweuke, který proti Bilbau nemohl nastoupit pro nemoc, nebo Albánec Balaj, který jej nahradil? Podle mého názoru jednoznačná odpověď na tuto otázku neexistuje a pro trenéra Lavičku je dobré, že má v rukávu více alternativ. Je jasné, že každý z těchto dvou útočníků je jiným typem fotbalisty. Balaj je pohyblivější a kombinačně kvalitnější, Kweuke silovější a jeho styl je indivualističtější. Hodně herních situací ve středu hřiště se snaží řešit sám, na úkor kombinace se spoluhráči, a proto často do ztráty míče. Naopak v pokutovém území je velmi nebezpečný. V každém případě je vítězství s týmem ze španělské nejvyšší soutěže obrovský úspěch.
Druhá konfrontace české a španělské ligy nepřinesla pro náš tým z Plzně žádný bod, ale propadák to také nebyl. O porážce Viktorie 0:1 rozhodla branka z posledních vteřin utkání.  Pokud se na toto utkání budu dívat objektivně, tak domácí Atlético vyhrálo zaslouženě, i když nakonec šťastně. Mužstvo Plzně ovšem mohlo z tohoto utkání vytěžit více. Už také proto, že domácí trenér hned několik klíčových hráčů šetřil na víkendové ligové utkání. První poločas byl ještě poměrně vyrovnaný, ale ve druhém Atlético vystupňovalo svoji převahu. Jasně to vyplývá i z analýzy firmy Panini Digital, kterou jsem opět okomentoval pro deník Sport. Srovnání prvního a druhého poločasu v základních parametrech odvislých od procenta držení míče (I.pol. 57:43 a II.pol. 62:38) to potvrzují. Např. rozdíl mezi těžištěm hry v metrech od vlastní branky obou soupeřů v I.pol.byl  4,3 m pro domácí, ve II. celých  19,2 m, pressing od vlastní branky  I.pol. rozdíl jen 2,8 m a ve II.pol. 21,3 m pro domácí!  I to potvrzuje zvýšenou útočnou aktivitu Atlética a uvadajícího soupeře z Plzně.
K tomu také přispěl jeden velmi důležitý aspekt. Domácí trenér Simeone provedl v 61. a 63. minutě důležitá střídání s cílem zefektivnit útočnou fázi svého týmu. A co je poučné, tak přesto, že jeho tým potřeboval za bezbrankového stavu vstřelit branku, tak tím střídáním změnil rozestavení 4 4 2, tedy se dvěma útočníky, na 4 5 1, tedy „jen“ s jedním útočníkem. Ze hřiště odešel útočník Diego Costa, nastoupil defenzivní záložník Tiago a středový hráč a mozek týmu Gabi se posunul na post podhrotového útočníka a vytvářel z tohoto postu herní kvalitu směrem do pokutového území Plzně. A to, společně s dalším kvalitním a čerstvým ofenzivním hráčem Raulem Garciou vytvořilo tlak, z kterého vyplynul faul Hory a nezvládnutá obranná standardní situaci Plzně..
Trenér Vrba tyto možnosti evidentně neměl. Bylo zřejmé, že jeho týmu docházejí síly, ale střídání nepřicházelo. Nejlépe by tu situaci okomentoval on, ale na mě to dělalo dojem, že si je dobře vědom toho, že hráči na lavičce nemají takovou kvalitu, aby do hry týmu přinesli pozitivní změnu. Proto si nechal střídání až na samotný konec utkání s cílem ne něco změnit, ale jen rozbít tlak domácích a ušetřit nějakou vteřinku. V možnosti koučinkem ovlivnit dění na hřišti byl trenér Vrba ve velké nevýhodě. Přiznám se, že výkon Plzně, zejména ve druhém poločasu, jsem neviděl tak pozitivně, jako hráči a trenér ve vyjádřeních po utkání. Přesto z inkasované branky jsem byl hodně smutný, protože Plzni, jako její někdejší hráč hodně fandím. Jenže se ukázalo, že současný tým není tak silný, jako v utkání s AC Milán a FC Barcelona v minulé sezóně. Komentátoři se to snažili srovnávat, ale zapomněli podotknout, že v utkání v Madridu, ve srovnání s těmito jmenovanými chyběla ve čtvrtek trenérovi Vrbovi celá středová řada. Zranění Horváth a Kolář a v Bundeslize působící Pilař, Jiráček a Petržela. A trenér Vrba to určitě věděl, a proto nestřídal dříve. A když se k tomu nakonec odhodlal, tak jeho tým obdržel rozhodující branku. Netvrdím, že ji zavinil přímo někdo ze dvou nastoupivších hráčů Hora a Hejda, ale Hora tu standardní situaci způsobil zbytečným faulem

Příspěvek byl vložen dne 08.10.2012 [Pondělí] v 12:45 hodin a zařazen do rubriky Český fotbal, FOTBAL DNES. Reakce na tento příspěvek můžete sledovat prostřednictvím kanálu RSS 2.0. Komentáře ani zpětné odkazy nejsou v tuto chvíli povoleny.