Než přejdu k jednotlivým utkáním tohoto kola, tak se zmíním o několika charakteristikách kompletního 27. kola naší nejvyšší fotbalové soutěže. Už v minulých kolech jsem se zabýval nekvalitním stavem hracích ploch na našich stadionech, které potom ovlivňují i kvalitu předváděné hry. To jsem ovšem nevěděl, že se dočkáme kromě zelené a hnědé barvy hřiště barvy bílé. Stalo se tomu tak naštěstí jen v Českých Budějovicích při utkání se Zlínem. Že to negativně ovlivnilo kvalitu hry je jasné, ale nechci tím kritizovat domácí klub, protože v tomto případě šlo o sněhovou vánici, která začala působit těsně před utkáním a v jeho průběhu a to se s odklízením sněhu už nedá nic dělat, jen odhalovat ručně lajnování hrací plochy a to se také domácí klub snažil upravovat. Utkání skončilo nerozhodně 2:2, což vnímal domácí trenér Hořejš jako příčinu neúspěchu, jenže zapomněl, že jeho tým hrál za stavu 2:1 přesilovku a v ní vstřelil soupeř ze Zlína vyrovnávací branku, což byla chyba jeho svěřenců. Rozumím tomu, tým Českých Budějovic pod jeho vedením hraje podobným způsobem, jako pražská Slávia, tedy moderní kombinační fotbal, a proto mu zasněžený terén vadil více, ale to neomlouvá inkasování branky v přesilovce trvající cca 30 minut. Zajímavostí byly i dvě vlastní branky, na každé straně jedna.

(Pokračování textu…)

Ve svých komentářích k naší nejvyšší fotbalové soutěži se snažím zaměřit nejen na výsledky a tabulku, tedy pohled pouze zpravodajský, tzn. konkrétní výsledky, střelce branek apod. (to se každý může dozvědět z různých médií), ale také v rámci svých zejména časových možností sledování některých utkání na trenérský pohled. Mám na mysli způsob hry jednotlivých týmů a reakce trenérů na průběh utkání. A v tomto období také především na podíl nevyhovujících hracích terénů na způsob hry.

(Pokračování textu…)

Ne, netěšte se na kontroverzní témata tohoto mého komentáře. Nemám na mysli zákulisní čachry a podobné věci. Fotbal u nás sleduji spoustu let a to, co už bych před časem nepovažoval za možné, tak se bohužel znovu vrací a opakuje.

(Pokračování textu…)

Určitě se nemýlím, když budu tvrdit, že nejočekávanějším utkáním tohoto kola, a možná i celé sezóny, bylo pražské derby Slávia v. Sparta. Shodou okolností byla možnost navštívit utkání neomezenému počtu diváků. Proto se není co divit, že stadion Slávie byl vyprodaný do posledního místečka, což vždycky atmosféře fotbalu pomůže a hráče přinutí vydat se ze všech sil. Pozitivním krokem bylo také nasazení polského zkušeného rozhodčího Marciniaka, protože naši rozhodčí jsou podle mého názoru velcí alibisté v posuzování jakýchkoliv drobných kontaktů mezi hráči a jejich zbytečné vymodlené pády ochotně raději pískají a to je také jedna z příčin časté a správně kritizované absence plynulosti hry. Ještě větším alibismem bývá několikanásobná dlouhá pomoc systému „VAR“ i v jednoznačných situacích, které se rozhodčí bojí rozhodnout a vzít na sebe. Jen dodám, že polský rozhodčí nevyužil pomoc VAR ani jednou a vymodlené pády správně neřešil. Mám ovšem dojem, že v jednom případě se spletl, těsně před první brankou Slávie totiž Bah sice neúmyslně, ale „brnkl“ v běhu o patu hráče Sparty Haraslína, což v důsledku vždy ve zpomalené opakovačce vypadá, jakoby si hráč sám podrazil stojnou nohu. Jenže pravou příčinou je „brnknutí“ o tu v té chvíli zadní ve vzduchu. A to se právě stalo. A nyní už k samotnému průběhu utkání.

(Pokračování textu…)

Ano, je to tak. V tomto kole bodovala za tři body vedoucí pětice týmů (Slávia, Plzeň, Sparta, Ostrava a Slovácko), která má již jistotu účasti v nadstavbové vedoucí šestičlenné skupině, ve které se „rozdávají vstupenky“ do předkol evropských pohárů. Tím šestým jsou s odstupem 15-ti bodů, konkrétně s 28 body České Budějovice, na které doráží další skupina pěti týmů, do které patří i na 11. místě Zlín s odstupem na Jihočechy jen tří bodů. Bude to ještě velmi napínavé, stejně jako boj o mistrovský titul, který se bude zřejmě týkat už jen Slávie a Viktorie Plzeň. Sparta má sice zápas k dobru, ale aktuálně ztrátu 7 bodů na oba soupeře.

(Pokračování textu…)

Ta stěžejní otázka, kterou jsem nastínil v nadpisu tohoto mého komentáře zní: „Proč padá v naší nejvyšší fotbalové soutěži tak málo branek, což svědčí o nízké kvalitě fotbalové hry“?

(Pokračování textu…)

Tento můj komentář jsem se rozhodl pojmout nejen jako sdělit svým čtenářům něco o průběhu jednotlivých utkání, ale také jako poučení a varování zejména pro bývalé fotbalisty, kteří se rozhodují o tom, zda po ukončení aktivní hráčské kariéry pokračovat ve fotbalovém prostředí jako trenér nebo v jiné exponované pozici. Inspiroval mě k tomu poslední případ ukončení spolupráce bývalého reprezentanta Tomáše Sivoka s Dynamem České Budějovice. Nechci a ani nemůžu být soudcem v tomto konkrétním případu, ale jedno vím, na základě svých zkušeností, zcela jistě. Je třeba si prověřit a vyhodnotit, do čeho vlastně jdu.

(Pokračování textu…)

Dlouho očekávaná jarní část naší nejvyšší fotbalové soutěže začala v našich klimatických podmínkách tradičně i netradičně. Tradičně v zimních povětrnostních podmínkách, které ovlivňují stavy hracích ploch a tím i kvalitu fotbalu, která je pravidelně každou sezónu kritizovaná, ale málokdo si uvědomí, že způsob hry se vždy musí přizpůsobit podmínkám, naopak to opravdu nefunguje, jak jsem se zmínil v jednom z komentářů v závěru podzimní části F:L.

(Pokračování textu…)