Nedávno jsem se tady na svých webových stránkách zmínil o tom, že jsem vedl Adriana Gulu jako trenér v Jablonci. Poznal jsem ho jako pracovitého a ctižádostivého fotbalistu a zřejmě je i takový jako trenér. Jak sleduji v médiích pracuje i na sobě velmi intenzivně, chce se neustále vzdělávat a posouvat v náročné profesi fotbalového trenéra a to stejné bude zcela jistě požadovat i po svých svěřencích v Plzni, protože stejný přístup k hráčům měl i v ostatních klubech, kde dosud trénoval. Potvrdil to i jeho bývalý svěřenec Ondřej Švejdík.

(Pokračování textu…)

V tomto svém komentáři se pokusím vysvětlit a na několika příkladech dokázat, že práce fotbalového trenéra je velmi náročná, má svoje specifika a klade vysoké nároky na odbornost a přirozenou lidskou inteligenci člověka, který se chce v tomto oboru prosadit. Bude to zároveň další moje kapitola k tématu pod názvem „Proč i skvělá kariéra úspěšného fotbalisty nestačí jako zaručený předpoklad úspěšného trenéra“. Ve svých několikaletých komentářích se tomuto tématu věnuji a to přesto, že sám jsem bývalým prvoligovým fotbalistou, který ovšem věděl, že se musí vzdělávat, kromě fotbalové odbornosti, také v mnoha dalších oborech jako je psychologie, pedagogika a sledovat změny v oblasti klubové struktury a tím i jeho hierarchie.

(Pokračování textu…)

Moje zkušenost mi říká, že poslední kolo soutěže je vnímáno trenéry, hráči i funkcionáři jako velmi důležité. Dá se v něm totiž na poslední chvíli získat důležité body v naplnění předsezónního cíle týmu a tím i celého klubu, ale také ztratit. Vzhledem k tomu, že se už nedá nic v dalším kole nahradit nebo ztratit, tak hlavně je v tom i psychologický dopad. U někoho negativní, u někoho opačný pozitivní. Zejména ten druhý je důležitý, kdy po výhře a zisku tří bodů v posledním kole se tak trochu zapomene na nepodařené období před tím. Samozřejmě se to netýká trenérů, protože ti mají dostatečný přehled o úspěšnosti celého, v tomto případě podzimního ligového období a nic na tom nezmění ani poslední kolo. To zapomenutí se týká především fanoušků, médií a některých klubových funkcionářů.

(Pokračování textu…)

Závěr programu FORTUNA:LIGY v roce 2019 se blíží. Máme za sebou 19. kolo, které je předposlední, a i když se hrálo za poměrně chladného počasí, viděli jsme podle mého názoru několik velmi kvalitních výkonů týmů i jednotlivců. Polepšili se i střelci, v minulém kole vstřelili jen 13 branek, tentokrát skoro jednou tolik, přesně 25. Mě zaujalo, jakým způsobem se míče v síti za zády brankářů ocitly. Viděl jsem snahu o rychlý přechod do protiútoku po zisku míče, viděl jsem snahu o střelbu z dálky, viděl jsem spoustu centrů z křídelního prostoru do pokutového území soupeře. Zaujalo mě to i proto, že často vidím u hráčů obehrávání obranného bloku soupeře (říkám tomu přihrávky od ničeho k ničemu) bez snahy o efektivní finální fázi. Naposledy jsem to kritizoval u Slávie v utkání Ligy mistrů s Interem Milán.

(Pokračování textu…)

Ano, vypadá to tak. V 18. kole naší nejvyšší fotbalové soutěže v osmi utkáních bylo vstřeleno jen 13 branek. Na základě své dlouholeté zkušenosti si dovolím říci, že na vině je, kromě samotných fotbalistů, i pozdní podzimní počasí, horší terény a určitá opotřebovanost a nedostatek energie s blížícím se koncem podzimní části sezóny.

(Pokračování textu…)