Ano, vypadá to tak. V 18. kole naší nejvyšší fotbalové soutěže v osmi utkáních bylo vstřeleno jen 13 branek. Na základě své dlouholeté zkušenosti si dovolím říci, že na vině je, kromě samotných fotbalistů, i pozdní podzimní počasí, horší terény a určitá opotřebovanost a nedostatek energie s blížícím se koncem podzimní části sezóny.
Než se dostanu k utkáním a jejich průběhu zaujala mě, a jsem přesvědčen, že nejen mě, událost, kterou jsme mohli vidět na tiskovce po utkání olomoucké Sigmy s Libercem. Po oficiální části tiskovky napochodovali do místnosti hráči Sigmy před novináře a vyjádřili podporu klubu a především trenérovi Látalovi v kause Václava Pilaře. Já nechci být soudcem tohoto případu a ani nemůžu, nemám interní informace. Z těch co mám z médií, tak jako někdejší trenér v profesionálním fotbalu (i když v té době to občas moc profesionálně nefungovalo) nemůžu souhlasit s tím, jak fotbalista Pilař využil média (a ta toho zneužila) k vyjádření nespokojenosti s tím, jak se o něm trenér Látal vyjádřil v týdnu po utkání se Slávií o důvodech jeho absence v základní sestavě. Dovedu pochopit a vžít se do Pilařovy psychiky z důvodu jeho dlouhodobých zdravotních problémů, že před letním ukončením působení v Sigmě a jednání o nových působištích si nechce nechat přilepit nálepku permanentně zraněného hráče. Jenže jeho tvrzení, že byl stoprocentně připravený k utkání a současně potvrzení toho, že v úterý nedokončil trénink a ve středu nemohl trénovat o tom nesvědčí. Proto chápu trenéra, že pokud měl jinou srovnatelnou variantu, tak ji upřednostnil. A navíc vždy platí, že veškeré problémy, včetně tohoto typu je třeba řešit uvnitř kabiny či klubu. Postoj hráčů mě docela překvapil, většinou jsou na straně hráče nebo nedostanou možnost se takto vyjádřit veřejně a hromadně. Možná k této variantě prezentace názoru kabiny přispěl i konečný výsledek utkání s Libercem, když po osmi utkáních Sigmy bez výhry zůstaly tentokrát všechny tři body v Olomouci po výhře 1:0. Liberečtí naopak po jasné výhře před týdnem 5:0 se Zlínem tentokrát vyšli naprázdno.
V posledních svých komentářích, včetně reprezentace jsem konstatoval, že českým týmům chybí kvalita v překonávání obranných bloků soupeřů, že nám vyhovuje, když tvoří soupeř a my se stáváme tzv. „zloději míčů“ ať už v obranném bloku nebo vysokým presinkem. To se v tomto kole potvrdilo u všech tří největších favoritů a nejen u nich.
Sparta vyhrála těsně 1:0 v Příbrami brankou Haška, který se tak znovu připomněl trenérovi Jílkovi o místo v základní sestavě, o které přišel před týdnem na úkor Mandjecka. Ten tentokrát musel zaskočit dokonce na postu středního obránce a nehrál tam špatně.
Další z favoritů Viktoria Plzeň stejně těsným výsledkem 1:0 porazila Bohemians gólem, který jí soupeř doslova daroval. Brankář Bohemians Le Giang se rozhodl rozehrávat míč po vzoru Slávie a dalších evropských klubů bez ohledu na vysoké postavení hráčů Plzně, jenže Jindříšek míč ztratil, měl jsem pocit, že přihrávku vůbec nečekal, a Kalvach toho využil a vstřelil jedinou branku utkání. Já snad jen dodám, co tvrdím často, že nelze kopírovat cokoliv od špičkových týmů, pokud na to nemám hráčskou kvalitu a tady to byl ten případ. Brankář Le Giang neodhadl správně situaci a schopnosti Jindříška.
Třetí z favoritů Slávia Praha se v neděli v utkání s Karvinou také dost trápila ve finální fázi hry, nakonec si pomohla dvěma standardkami. Prosadil se Takacs hlavou a Milan Škoda z pokutového kopu. První jmenovaný tentokrát na postu stopera potvrdil dobrou formu, navíc korunovanou brankou, druhý jmenovaný brankou oslavil třístý start v nejvyšší fotbalové soutěži a vstřelil 91. branku.
Do skupiny favoritů, kterým se nedařilo překonat dobrou defenzívu a dobře organizovaného soupeře patří i Jablonec, který prohrál na svém stadionu na Střelnici s nováčkem z Českých Budějovic 0:1. Toho jsem moc chválil před týdnem a musím se opakovat. Tým trenéra Horejše totiž drží sérii sedmi utkání bez prohry, ale co je ještě obdivuhodnější, že z těch sedmi utkání hned šestkrát bodoval naplno za tři body. Z 21 možných získaly České Budějovice 19 bodů a to je opravdu hodno obdivu. A zopakuji, co jsem napsal minule, že to není náhoda, ale dobrá práce trenéra a hráčů v čele se Sivokem a brankářem Drobným.
Dalším favoritem, který si vylámal zuby na týmu z konce tabulky byl Baník Ostrava v utkání s Opavou po bezbrankové remíze. Je pravda, že Baník musel hrát více než poločas bez vyloučeného Jánoše, ale opavští byli nebezpečnější i v době před vyloučením. K Jánošovi jen tolik, že je nepochopitelné, jak zareagoval (facka soupeři za faul) při vědomí už obdržené žluté kartě, navíc tento přestupek byl na červenou i bez žluté, což si rozhodčí uvědomil až po intervenci VAR.
Podobný příběh mohl zažít další favorit Mladá Boleslav v utkání s Teplicemi. Hosté vedli 0:1, jenže během tří minut domácí tým vstřelil tři branky a bilanci favoritů a hlavně svoji tak vylepšil.
Jako o překvapení se dá mluvit i o výsledku derby dvou blízkých týmů z jihu Moravy. Zlín, tým z druhé poloviny tabulky, porazil dosavadní překvapení celé soutěže Slovácko 2:1. Dle informací z médií byl hostující tým Slovácka fotbalovější, ale ve fotbalu rozhodují i atributy nasazení, odhodlání, atd. A v těch byli lepší domácí a proto vyhráli.
Na začátku jsem v negativním smyslu napsal o počasí, proto je překvapením, že zhoršené počasí se nepodepsalo na návštěvnosti na stadionech. Průměr cca 6 tisíc je opravdu na naše poměry nadprůměrný. Zasloužili se o to zejména fanoušci v utkáních na Baníku v Ostravě, na Slávii a v Plzni.