Sparta se vydala pod sportovním ředitelem Tomášem Rosickým podle mého názoru správnou cestou. Upustila od internacionalizace nákupy neprověřených hráčů tzv. „žoldáků“, kteří nemají ke klubu žádnou vazbu ani vztah a podle toho se na hřišti i mimo hřiště chovají. Naopak se vydala na cestu směrem k dokonale zmapovaných hráčů nejen fotbalově, ale také charakterově, jako příklad uvedu švédského hráče Karlssona.
Ale nejen to, součástí nové cesty Sparty jsou i vlastní odchovanci z vyhlášené klubové akademie, kde je cepují trenéři pod vedením jednoho z nejprogresivnějších českých trenérů Jardy Hřebíka. Ukazuje se, že mladí jako Hložek, Sáček, Plechatý a určitě budou další, mají týmu Sparty co dát, pokud s nimi budou trenéři „A“ mužstva kvalitně pracovat, tzn. nejen trénovat, ale také komunikovat. Po utkání Sparty s ostravským Baníkem vznikla v médiích polemika různých fotbalových expertů na téma proč mladý obránce Plechatý po dvou utkáních v základní sestavě skončil pro utkání s Baníkem pouze na tribuně. Názory se různí, vysvětlení podal po utkání i trenér Ščasný i sportovní ředitel Tomáš Rosický a já tady ve svém komentáři sdělím názor svůj.
Dovedu pochopit, že agent mladého stopéra Nehoda nebyl s tímto krokem trenéra spokojen, dovedu pochopit, že s ním nesouhlasili také oslovení bývalí hráči Sparty, kteří nikdy netrénovali nějaký fotbalový tým, neřešili tedy taktický plán do utkání, volbu způsobu hry proti konkrétnímu soupeři, potažmo konkrétnímu hráči soupeře a neměli tak přímou zodpovědnost za výsledky svěřeného týmu. A to platí obecně, včetně utkání Sparty s Baníkem Ostrava.
A nyní se dostávám ke klíčovému parametru, proč se trenér Sparty rozhodl nepostavit mladého obránce Plechatého. V tomto případě totiž nešlo vůbec o něj konkrétně, nešlo o jeho předchozí výkony eventuálně konkrétní chyby v nich. Důvodem k jeho absenci na hřišti byl konkrétní hráč Baníku Milan Baroš. Přečetl jsem si kritický názor jednoho z fotbalových novinářů, že to bylo vyslovení nedůvěry mladému hráči. Opět neznalost trenérské práce, což je nejen vedení tréninků, ale je to především práce s lidmi a ta vyžaduje maximální komunikaci. A vůbec nepochybuji o tom, že trenér Ščasný i Tomáš Rosický hráči důsledně vysvětlili důvody toho, proč nenastoupí do utkání s Baníkem Ostrava. Proto také oba dva zodpovědní za sportovní stránku Sparty neměli problém vše vysvětlit i po utkání, což bylo hodnoceno velmi pozitivně, protože to u nás v Česku nebývá zvykem.
Já sleduji fotbal a tedy i naši fotbalovou nejvyšší soutěž optikou fotbalového trenéra a zcela souhlasím s krokem, který trenér týmu Sparty v tomto případě udělal. Nepostavil mladý talent do tuhé bitvy s Baníkem Ostrava, kromě drobných fotbalových nuancí, hlavně kvůli Milanu Barošovi. Zkušenému fotbalistovi. Ironický odkaz jednoho z novinářů na to, že se Spartě nabízí držet se logicky stejného scénáře i v jiných utkáních Sparty, kde jsou kvalitní útočníci, jako Liberec s Kozákem, Plzeň s Chorým, Slávie se Škodou atd., je lichý. A víte proč? Protože žádný z těchto fotbalistů se na hřišti nechová tak záludně, jako Milan Baroš v utkáních Baníku Ostrava. Záludně ve smyslu verbálních provokací na rozhodčí i protihráče, do soubojů chodí hokejovým způsobem, tedy zejména pro nezkušené hráče způsobem nečekaným, tzv. nejdříve soupeři do těla a potom teprve řešit míč, v každém souboji dokáže skrytě držet hráče za dres atd. To všechno fotbalová pravidla zakazují, ale často se stává, že rozhodčí bývají, doufám, že jen pod dojmem skvělé hráčské kariéry Milana Baroše, benevolentní v posuzování těchto nedovolených praktik Milana Baroše, rozhodí to jeho „hlídače“ psychicky i fotbalově. A toho chtěli trenéři Sparty mladého obránce Plechatého uchránit. A proč to nezmínit, Sparta potřebuje v současné době (vlastně vždycky) především být úspěšná.
Samozřejmě i já registruji, že nasazení zkušenějšího Štětinu skončilo červenou kartou a nebylo tedy povedené. Ale tak to někteří hodnotí až tzv. „po bitvě, po které je každý generál“. Dovedete si představit, jak by dopadl mladý Plechatý, když se nechal vybláznit nedovoleným způsobem hry a verbálními provokacemi zkušený Štětina? Já si to dovedu představit. Stejně by dopadl i mladý Plechatý a možná daleko dříve než Štětina. A vzpamatovával by se z toho ještě hodně dlouho, utrpělo by i jeho sebevědomí atd. Jen ještě jednou dodám, že to všechno trenér a sportovní ředitel s hráčem probrali ještě před utkáním. Jsem přesvědčen, že pokud bychom se nyní hráče zeptali, jak vnímá krok, který v jeho nenominaci trenéři provedli, odpověď by byla, že minimálně rozumný a zcela jistě v zájmu hráče a především celému týmu prospěšný. A o to jde Spartě a lidem zodpovědným za výkony a výsledky týmu především. Jedno známé trenérské krédo, které se snažíme na hráče přenést je: „Nejdůležitějším hráčem družstva je tým“. A tím je řečeno vše. Že pro agenta je tím hráčem jeho svěřenec, pro rodiče jejich syn, pro syna jeho táta atd., to je logické. Pro trenéra je to tým a podle toho se trenér Ščasný a sportovní ředitel Sparty Tomáš Rosický rozhodovali.