Jak jinak lze nazvat týden, kdy čtyři naše klubové týmy sehrají svá utkání předkol evropských pohárů s nulovým bodovým ziskem a skóre 4:12. Nemusíme být matematičtí géniové, abychom si spočítali skóre na jedno utkání přesně 1:3. Co já z těchto čísel okamžitě vydedukuji a předpokládám, že nejen já? Že s takto vysokým počtem inkasovaných branek se na mezinárodní úrovni nedá uspět. Proto se v tomto komentáři pokusím zamyslet na příčinou, i když je mi jasné, že si velkou popularitu u laické i odborné veřejnosti nezískám.
Sledoval jsem sice jen tři utkání, protože Viktorii Plzeň ve Walesu nevysílala žádná pro mě dostupná televizní stanice, ale pro všechny výkony, včetně Plzně, kterou znám z F:L platí to stejné. V současné době se všichni trenéři i naše fotbalové prostředí zabývá především tím, jak si vytvářet co nejvíce šancí, vstřelených branek, krajní obránci jsou hodnoceni podle schopnosti aktivně útočit, aniž by se zmínila jejich velká mezera v defenzivní práci atd.
Ještě evidentnější je snaha herní strategií kopírovat způsoby hry špičkových zahraničních, většinou evropských týmů. Mám na mysli moderní prvky v konstruktivním zahájení hry od vlastního brankáře přes obránce na vlastní polovině hřiště, chceme herně dominovat, tzn. držet míč a mít vyšší procento držení míče. Přitom se zapomíná na to, že pro tyto moderní špičkové prvky hry musíme mít odpovídající hráče typologicky a především kvalitativně schopné realizovat. Pokud tomu tak není, tak dochází ve hře k mnoha tenisově nevynuceným chybám a díky soupeři i k těm vynuceným, které jsou pro soupeře „dárečky“, které zejména na mezinárodní úrovni soupeři potrestají.
A jak je potrestají? Především okamžitou snahou po zisku míče co nejrychleji přímočaře zaútočit do nezformovaného obranného postavení. Když říkám okamžitě, tzn. nejen běžecky, ale okamžitou myšlenkou a okamžitým provedením. Náš fotbal tyto situace řeší spíše zpětnou přihrávkou, často skončíme u vlastního brankáře, potom se snažíme kombinačně zahájit další pokus. To v tom lepším případě, kdy míč neskončí v síti za zády našeho brankáře. Utkání Sparty s Monacem, Slávie v Budapešti i Jablonce s Celtikem měla jedno společné, rychlé protiútoky všech tří soupeřů do naší nezformované obrany.
V kontextu s tímto tématem vzpomenu naše působení na letošním EURO 2020 a především poslední přípravné utkání těsně před zahájením v Itálii. Prohra 0:4 byla logická, náš tým chtěl hrát podobně , jako naše klubové týmy v tomto týdnu, stejně tak nedůsledně v defenzívě, ale moderně. Naštěstí se trenéři a především hráči poučili a výsledkem bylo čtvrtfinále.
Zkrátka platí, že co stačí v naší nejvyšší fotbalové soutěži, mám na mysli nejen kvalitu, ale hlavně způsob hry, to nestačí na mezinárodní úrovni dokonce již v předkolech. Vyšší procento držení míče bez potřebné kvality je podle mého názoru cesta do pekel.
Proto také platí, že Jablonec i Sparta budou mít v odvetách větší šanci na lepší výsledek (netvrdím, že postoupí), než doma. Oba doplácely na ztráty míčů a soupeři je přehrávali rychlostí s míčem i bez něj.
Slávia je jiný případ, ta má typologií i kvalitou nejblíže k evropským parametrům, v Budapešti doplatila na bohorovnost brankáře Koláře, i když chápu trenéra Trpišovského, že ho v médiích podržel, v soukromém rozboru určitě padlo něco kritičtějšího, už proto, že v jeho případě to není poprvé. Potom se další klíčové okolnosti zákonitě otočily proti ní (neobratnost Kačaraby a pokutový kop, střela do tyče branky soupeře). V domácím utkání bude klíčové, jak si poradí právě s nutností tvořit hru v cestě za výhrou a vstřelenými brankami a řešit rychlé protiútoky soupeře, na kterých je jeho hra postavena.
Utkání Viktorie Plzeň jsem neviděl, jen se nemůžu zbavit dojmu, že i pro mě překvapivá prohra 2:4 ve Walesu, naštěstí v závěru utkání zmírněná, je důsledkem nastavení klubu a hráčské kabiny z minulé doby, kdy v ní vládlo tzv. tvrdé jádro se všemi dopady, které z toho plynou. Sám jsem zvědavý na odvetné utkání i z pohledu neznámého waleského soupeře.
Na závěr výsledky našich týmů: Sparta – AS Monaco 0:2
Ferencváros – Slávia 2:0
Jablonec – Celtig Glasgow 2:4
The New Saints – Plzeň 4:2