Ano, jarní část naší nejvyšší fotbalové soutěže byla i ve třetím pokračování překvapivá a tím i velmi zajímavá. Navíc se jedno utkání, konkrétně severočeské derby Liberce v Teplicích nehrálo pro nezpůsobilý terén. Ovšem to ostatní opět stálo za to.
Než přejdu k výsledkům, tak musím zmínit, že mě zaujalo několik utkání, ve kterých byl průběh prvního poločasu naprosto jiný, než v tom druhém. Stalo se tak především v Českých Budějovicích, kde v prvním poločasu doslova exceloval Baník Ostrava a po přestávce zase domácí Jihočeši. Stejné to bylo v utkání v Jablonci, kde kralovala nejdříve Plzeň a ve druhém poločasu domácí Jablonec, stejně tak na Slovácku, kde Slávie přidala také až po změně stran. Často my trenéři říkáme, že všechno je o hlavách a tady to jsou typické příklady. Problémem pro nás trenéry je fakt, že do hlav hráčů nevidíme a navíc se hlava nedá vyměnit. A to je podle mé zkušenosti na práci trenéra to nejzajímavější, trefit se do pocitů hráče i celého týmu a připravit především jeho hlavu na utkání co nejlépe.
K tomuto tématu uvedu jeden příklad k zamyšlení. V roce 2008 jsem měl tu čest spolukomentovat EURO ve Švýcarsku s TV Prima. Pendloval jsem mezi Ženevou, Basilejí a Bernem. V posledních utkáních ve čtyřech skupinách už měly 4 týmy postup do čtvrtfinále jistý, tak trenéři postavili, podobně jako naši trenéři o čtyři roky dříve v Portugalsku proti Německu, silně kombinovanou sestavu s náhradníky, aby rozložili zátěž na více hráčů. Další čtyři týmy musely k postupu vyhrát a hrály s tím nejlepším fyzicky i psychicky velmi náročná utkání. Ve čtvrtfinále z těch týmů, kde trenéři šetřili klíčové hráče postoupil jen jeden tým (Španělsko) a to jen na pokutové kopy. Stalo se tak zcela jistě, a je to práce pro fyziology a psychology, díky nastavení hlav hráčů. Může tam hrát roli uspokojení, podcenění soupeře nebo naopak nízké sebevědomí, narušení zápasového rytmu a další aspekty. A to se stalo i v tomto kole F:L. Jsem přesvědčen, i když důkaz o tom nemám, že týmy Českých Budějovic, oslabená Slávie, Sparta, které se nedaří, Olomouc neunesly tíhu favorita a důležitost zisku bodů, což je i případ Jablonce v boji o evropské poháry.
Proto Baník Ostrava vyhrál v Českých Budějovicích zaslouženě 2:0, Slovácko porazilo stejným výsledkem pražskou Slávii, Plzeň bodovala v Jablonci naplno po výhře 2:1. Sparta získala jen bod za remízu 2:2 se Zlínem. Její hráči také neoplývají potřebným sebevědomím, což se ukázalo v závěru utkání, kdy Zlín vyrovnal. Je pravda, že toto utkání ovlivnila červená karta pro Mandjecka už ve 28. minutě, ovšem i tak po vedoucí brance Kozáka v 88. minutě by měli tak zkušení hráči závěr utkání zvládnout lépe. A jsme opět u nastavení hlavy.
Druhým faktorem (kromě hlavy), který ovlivňuje výkony a výsledky utkání je způsob hry. V tomto kole mám na mysli např. Slovácko v utkání se Slávií a Opavu se Sigmou. Oba trenéři Svědík a Balcárek zvolili správně s herně kvalitnějším soupeřem hru jednak s vysokou bojovností, ale já mířím k taktické variantě bránění v bloku a hře na rychlé protiútoky. Já vím, i za mě a platí to dodnes se tato strategie stávala a stává terčem kritiky, ale kdo někdy trénoval a hrál se svým týmem proti jednoznačně silnějšímu soupeři tak ví, že jinak s ním uspět nelze. I proto oba jmenované kluby získaly tři body, Slovácko se Slávií a Opava se Sigmou, která byla sice herně lepší, kvalitnější na míči, ale důležitou výhru vybojovala Opava.
Ve dvou dosud nezmíněných utkáních branka nepadla. Stalo se tak v Příbrami v utkání s Mladou Boleslaví a na Bohemians, kam přijela Karviná. U Mladé Boleslavi mě to ani moc nepřekvapilo, protože pokud tým opustí ofenzívní hráči jako Komličenko, Mešanovič, Bucha a Matějovský, navíc všichni současně, tak to musí být znát a trenéru Weberovi v tomto vůbec nezávidím. Vedení s tím zřejmě i tak počítalo, proto trenérovi nabídlo nevypověditelnou smlouvu, aby trenér Jožka Weber byl v klidu při špatných výsledcích.
Opačný případ je Karviná, která bezbrankovou remízou u „klokanů“ potvrdila dobrou formu, po třech kolech získala sedm bodů, navíc bez obdržené branky, což je známka dobré organizace hry a ta je základním předpokladem spěchu ve fotbalu.