Ano, nebylo těžké si domyslet, o jakou zítřejší událost jde. Je to opravdu naše nejvyšší fotbalová soutěž FORTUNA:LIGA. Dlouhou zimní fotbalovou přestávku jsem logicky jako hráč neměl moc v oblibě a nemíval jsem ji v oblibě ani jako trenér a nemám ji v oblibě ani jako fotbalový fanoušek či příležitostný fotbalový expert. Jako hráč kvůli tréninkové náročnosti (při vědomí, že ta je velmi důležitá), jako trenér kvůli nepříjemným klimatickým podmínkám (při vědomí připravit své svěřence co nejlépe). V současné době mi chybí především adrenalin z výsledků a průběhu soutěže.
Dokonce si myslím, že tak nedočkavý na zahájení nejvyšší soutěže jsem ještě nikdy nebyl. Je to zřejmě proto, že vnímám z médií, jak se všichni připravují, někteří pod novými trenéry, kteří přicházejí s novými nároky na hráče a s novou herní strategií.
Vím, že bych se měl zmínit o všech týmech, jenže to by byl materiál velmi obsáhlý, proto jsem si vybral z mého pohledu ty nejzajímavější. Samozřejmě začnu pražskou Slávií, suverénně vedoucím týmem soutěže s náskokem 16-ti bodů. Trenér Trpišovský se svým trenérským týmem evidentně využívá toto výsadní postavení s velkým odskokem před ostatními ke stabilizaci kádru hráčů s výhledem na příští sezónu. Podle mého názoru i proto uvolnili několik zasloužilých hráčů do zahraničních klubů, jmenovitě Souček (navíc ekonomicky velmi výhodný transfer) do Premiere league, konkrétně West Hamu United, Škodu do tureckého Rizesporu, Hušbauera do Drážďan, čerstvě Júsufa do Liberce. Naopak na aklimatizaci v klubu a především na náročný způsob hry pod trenérem Trpišovským doslova „ukradla“ Spartě mladého Hellebranta ze Slovácka a z Jihlavy obránce Tijaniho. Obecně o přípravném období platí, že pozitivní i negativní zápasová bilance v přípravných utkáních je fajn nebo nepříjemná, ale nezaručuje stejné výsledky v soutěži. Přesto můžou něco signalizovat. U Slávie to bylo střídavě nahoru a dolů. Přesto snad nikdo nepochybuje o držiteli mistrovského titulu.
Naopak se zdá, že velký boj bude o druhé místo zaručující účast v předkolech Ligy mistrů. Zálusk má na ni několik klubů, nejvážnějšími uchazeči je Viktoria Plzeň, Sparta Praha a Jablonec. Pořadí jsem zvolil podle kurzů sázkových kanceláří, které upřednostňují Plzeň se Spartou před Jabloncem a to může být pro jablonecké hráče a trenéra Radu obrovská motivace ukázat, že se všichni pletou. I mojí zkušeností je, že nedůvěra v tým a jeho hráče je pro ně největší motivací, což v tomto případě platí pro Jablonec.
Já jsem nejvíce zvědavý na hru a výsledky Viktorie Plzeň pod novým trenérem Adrianem Guľou. A to nejen proto, že byl v Jablonci mým svěřencem. Příprava napovídá, že varianta s nedůvěrou zejména starších hráčů k novinkám nového trenéra ve způsobu hry, stravovacích návycích i denním režimu tentokrát neplatí. Ovšem největší změnou pro celou kabinu je podle mě trenérova strategie v práci s hráči ve smyslu všichni jste pro mě stejně důležití, šanci hrát budou mít ti, kteří si to zaslouží bez rozdílu věku. A to cítím, že za trenéra Vrbu tak nebylo. On mi v několika ohledech připomínal trenéra Brücknera. Tím prvním je rozdělení hráčů na „zlaté“ a „prašivé“ a tím druhým, že nemiloval novináře… Výsledky v přípravném období i způsob hry napovídá, že Viktoria Plzeň se vydala po správné cestě a tou správnou nohou.
Ve Spartě se nezměnil trenér, ale změnila se tak trochu atmosféra v klubu směrem k velkému odhodlání napravit nepodařený podzim. Trenéru Jílkovi se uzdravilo několik hráčů (Dočkal, Drchal, Pulkrab a Juliš). První z nich by měl zkvalitnit herní složku týmu, poslední dva jdou na hostování do Bohemians a Olomouce. Zprávy z přípravy říkají, že způsob hry byl lepší, než výsledky. Aféra kolem hráče Martina Haška, který trucuje a chce ze Sparty odejít se může projevit negativně, ale také naopak může hráče semknout, zejména pokud je pravda, že Martin Hašek nebyl v hráčské kabině moc oblíbený.
Podobným případem jako Plzeň je Baník Ostrava. Nový trenér Kozel, nový způsob práce a komunikace trenéra, nové požadavky na hráče. Ovšem mám takový dojem, že zcela jiné než v Plzni jsou reakce hráčů Baníku na tyto novinky a odpovídají tomu i výsledky v přípravě a především některá vyjádření trenéra Kozla v médiích o překvapivém množství chyb svých hráčů. Já mám takový dojem, že v tomto případě platí to, o čem jsem v případě Baníku a trenéra Kozla psal na začátku přípravného období, kdy trenér ostře některé hráče zkritizoval za výkon v utkání. Nebudu zřejmě daleko od pravdy v tom, že nový trenér chce po hráčích hrát způsobem (kombinačně, po zemi odzadu…), na který hráči, které má nemají předpoklady a kvalitu. Uvidíme, zda se pletu. Způsob hry předchozího trenéra Páníka byl jiný a nelíbil se hráčům, vedení ani fanouškům, jenže zkušený trenér Páník asi věděl, proč musí takhle hrát, pokud chce mít také výsledky.
Na závěr skupiny klubů, které jsem si pro tento komentář vybral uvedu několik vět o klubu, v kterém jsem 17 let pracoval, hrál a trénoval. Klub, pokud jsem se doslechl, na tom není extra dobře ekonomicky. Zřejmě proto došlo k prodeji Plška do Maďarska a Zimy do Slávie. Mám dojem, že to Sigmě neublíží, má dost šikovných mladých talentů, naopak získala do útoku uzdraveného Juliše ze Sparty a podivná strategie ve věci reakce Pilaře na vyjádření trenéra Látala a následná reakce celého týmu proti Pilařovi, Pilařovo vyřazení z kádru „áčka“ a nakonec rozhodnutí vedení klubu o návratu Pilaře do kabiny snad atmosféru nenarušila, protože to by znamenalo velkou komplikaci. V Turecku všechna tři utkání Sigma vyhrála, ale to už jsem psal několikrát a naposledy v prvním odstavci tohoto komentáře, že pravda leží na prvoligovém trávníku. A na to jsem také zvědavý a doufám, že nebudu zklamaný.