Ano, přiznávám, že i mě výsledky zahajovacího kola jarní části naší nejvyšší fotbalové soutěže překvapily. Z osobních zkušeností vím, že z mnoha důvodů, které každý rok ve svých komentářích pojmenovávám, výsledky v přípravě nelze vnímat jako předzvěst výkonů a výsledků v soutěžních utkáních. Přesto opakuji i pro mě bylo toto kolo a jeho výsledky překvapením a navíc inspirativní, protože potvrdilo to, co v mnoha diskuzích opakuji a psal jsem o tom již v roce 2005 ve své seminární práci.
Než se dostanu k samotným utkáním, tak musím sdělit, jaké jsou podle mého názoru ty trendy moderního fotbalu a na konkrétních příkladech utkání tohoto kola jsem je vypozoroval. Vím, že jsem „neobjevil Ameriku“, ale v každém případě jsem ji „objevil“ už dávno a jak jsem zmínil v názvu tohoto komentáře jsem ji viděl i v tomto kole. Úspěšné totiž byly především týmy, které měly v sestavě více rychlostních typů hráčů, než soupeř, úspěšné byly týmy, které měly v sestavě mentálně připravené hráče nebo působily celkově odhodlaným, zarputilým dojmem plným vášně s touhou a motivací dokázat, že jsou lepším, minimálně ne horším týmem, než favorizovaný soupeř. To jsou pro mě klíčové poznatky z tohoto kola, které patří do kategorie mentálního nastavení hráčů a celého týmu, následně se k nim dají přiřadit ty neméně důležité taktické, herně strategické a z hlediska typologie hráčů a jejich zařazení na konkrétní posty. Navíc každoročně v tomto období musí nebo měli by trenéři také uzpůsobit herní styl kvalitě hracích ploch, která není vždy ideální. To všechno mi první jarní kolo ukázalo.
Začnu pátečním utkáním České Budějovice v. Mladá Boleslav 3:0. Výsledek hovoří za všechno, to všechno znamená běhaví, rychlostní, ctižádostiví a odhodlaní hráči Českých Budějovic, jejich rychlá, přímočará hra po zisku míče a naopak okamžitý represink po ztrátě míče, plus skvěle nacvičené standardní situace. Ano, to jsou trendy moderního fotbalu. A soupeř? Bez pohybu, sebevědomí, zarputilosti… Přiznal to i jejich trenér Weber po utkání. Ukazuje se, že ztráta ofenzívních tahounů z podzimu Komličenka, Mešanoviče, Buchy a Matějovského se bude nahrazovat těžko. Ovšem mentální nastavení týmu musí trenér změnit a především ho musí změnit hráči Mladé Boleslavi.
Samozřejmě nestíhám sledovat při své práci ve svém klubu všechna utkání, i když jsem jich tentokrát viděl minimálně poločas hned šest. Využívám proto i informace z médií. Vršovické derby, které pro mnohé překvapivě vyhrála Bohemians 1:0 jsem viděl celé a proto nešlo nevidět, že absence hráče typu Tomáš Souček se bude ve Slávii těžko nahrazovat. Tým vypadal na hřišti zcela obyčejně, nesourodě. Ale dalo se s tím počítat, protože změn v sestavě i kvůli absenci dalších hráčů, kteří měli zkušené Součka, Hušbauera a Škodu nahradit (Takacs, Oskar) bylo hodně. Já vím, že trenér Trpišovský o těchto problémech ví a že je, stejně jako před tím, vyřeší, ale bude to chvíli trvat. A tým „Klokanů“, tak typický zarputilostí a odhodláním s podporou skvělých fanoušků toho využil a zaslouženě vyhrál s téměř jistým mistrem ligy. Jenže jenom fotbalovostí by se mu to zcela jistě nepodařilo. Při této příležitosti si dovolím první osobní poznámku. Před utkáním byl kapitánovi Pepovi Jindříškovi předán dres Bohemians s číslem 250, což mělo symbolizovat 250. utkání v dresu „Klokanů“. Celkově jich má 341 a já si pamatuji jeho prvoligové utkání premiérové. Bylo to pod mým trenérským vedení za Jablonec v utkání na Slávii, které se hrálo v roce 2003 na Strahově proti Slávii, která tam hrávala tenkrát ligu.
Další velmi očekávané utkání Sparty s Libercem vyhrál hostující Liberec 0:2. A proč vyhrál? Důvody vidím právě v parametrech, které jsem zmínil na začátku. Tedy v mentálním nastavení (motivace, zarputilost, odhodlání…), pohyblivé a rychlostní typy hráčů a hra z aktivního obranného bloku na rychlé brejkové protiútoky. A tato strategie jim stoprocentně vyšla. Herní projev týmu Sparty byl naopak bez zápalu, bez odhodlání…,v sestavě sice rychlý Tetteh, ale bez zaujetí, odhodlání, ve středu sestavy sice kreativní, ale pomalí hráči (Dočkal, Trávník a Kanga), poslední z nich navíc nezodpovědný po ztrátě míče. Když se k tomu přidá živelný a nevyzpytatelný Frýdek a nová dvojice stoperů Hancko, Lischka, tak je malér. Tady navíc platí to, co tvrdím dlouhodobě, že hrát kombinačně po zemi může tým, který se vyvaruje ztrát míčů a to Sparta evidentně není. Sám trenér Liberce Pavel Hoftych se přiznal, že na těchto ztrátách míčů Sparty a rychlém protiútoku postavili taktiku a ta jim vyšla dokonale, protože tak rychlý Malinský vstřelil obě branky.
Hodně jsem byl po nevydařené zimní přípravě zvědavý na Baník Ostrava na Slovácku. Do týmu přišel nový trenér Kozel s novými metodami v tréninku a s novým způsobem hry kombinačně po zemi a v přípravě několikrát konstatoval, že hráči vyrobí v utkáních spoustu chyb (rozuměj ztrát míčů) a proto obdrželi dost branek. Ukázalo se, že trenér Kozel se během přípravy poučil a v utkání na Slovácku při výhře 0:1 změnil rozestavení na pět obránců (tři stopeři) a tím zesílil defenzívní postavení na vlastní polovině hřiště a hru zjednodušil a zaměřil na rychlý protiútok a získal nejen pro tým, ale také pro sebe v „přestavbě“ způsobu hry v dalším období důležité plusové body směrem k hráčům a jejich důvěře ve své schopnosti a představy. Zkrátka pro nového trenéra a změny, které s ním přijdou je výhra v prvním utkání klíčová.
To stejné se podařilo i trenéru Viktorie Plzeň Guľovi v Opavě při výhře 3:0. Tady si dovolím druhou osobní poznámku. Bylo to utkání mých dvou bývalých svěřenců. Jirku Balcárka jsem dlouho vedl v Sigmě a trenéra Adriana Guľu v Jablonci, kterého jsem si vyhlédl právě v Opavě. Prohra Opavy se mi zdá trochu nespravedlivě vysoká, i když zasloužená. Trenér Balcárek zvolil podobnou taktiku, aktivní blok a rychlé protiútoky, jako např.Liberec a Bohemians s pražskými „S“, téměř 60 minut jeho hráči nepustili favorita do vyložené šance, naopak několikrát zahrozili oni. Plzeňští ovšem trpělivě drželi míč s cílem najít skulinu v bloku domácích. Podařilo se to až dvakrát nástupci kanonýra Krmenčíka Beauguelovi. Poprvé po centru Kalvacha na první tyč a podruhé naprosto vzorným rychlým protiútokem. Beauguel odvrátil ve vlastním pokutovém území rohový kop soupeře, vysprintoval středem hřiště až do pokutového území Opavy, kam směřoval po klasickém a vzorném „tandemu“ z levé strany míč po centru Kovaříka na hlavu francouzského útočníka a bylo po zápasu. To, co se podařilo novému trenérovi Baníku Ostrava Kozlovi se podařilo i Adrianu Guľovi, což sám po utkání přiznal a ocenil výhru v prvním svém soutěžním utkání jako moc důležitou pro svou další práci v Plzni.
Dalším hostujícím týmem, který vyhrál na hřišti soupeře (celkem byly čtyři) byla Sigma Olomouc v Teplicích 1:3. Z krátkého šotu bylo znát, že všechny branky Sigmy padly do nezformované obrany po zrychlení po zisku míče a to není náhoda. Trenér Látal to takto chce a to je podle mého názoru správná strategie. Vysoké procento držení míče v současném fotbalu vůbec není důležité, důležitá je rychlá reakce po zisku míče směrem „nahoru“. Opravdu to vypadá, že kauza Pilař atmosféru v týmu Sigmy utužila, proto jsem zvědavý z pohledu obou týmů na utkání za týden v Olomouci, kam přijede Sparta plná problémů.
Na konci tabulky si výhrou 2:0 se Zlínem pomohla Karviná. První gól volejem za hranicí pokutového území po nacvičeném signálu z rohového kopu, který vstřelil karvinský Smrž bude kandidovat zcela jistě na gól sezóny.
V pondělní dohrávce porazil favorizovaný Jablonec na stadionu na Střelnici Příbram 4:0 a to zaslouženě. Snahu hráčů Příbrami jsem tam viděl, ale kvalita byla na straně domácích.