Uf, je hotovo, budeme účastníky EURO 2020!!! Včerejší na první pohled před začátkem zvládnutelné utkání takové vůbec nebylo. Náš tým sice začal velmi aktivně, jenže svoji aktivitu nezúročil vedoucí brankou a nastala nervozita. Ta způsobovala i přes velkou bojovnost laciné ztráty míčů. Navíc se potvrdilo, že utkání s Kosovem, kdy jsme byli postaveni do role aktivnějšího týmu nám nesedělo, jako v utkání s Anglií, kdy naši fotbalisté fungovali jako tzv. „zloději míčů“. Zkrátka našim fotbalistům více vyhovuje, když tvoří soupeř a my jeho rozehrávku napadáme. Stejně je na tom i pražská Slávia a není náhodou, že ve venkovních utkáních v Miláně s Interem a v Barceloně urvala po bodu za remízu a v domácích utkáních s Dortmundem a Barcelonou prohráli.
Nejvíce tyto nedostatky byly vidět na Krmenčíkovi, Masopustovi, obou stoperech a méně výrazný, než jindy byl i Souček. A když jsme v 50. minutě, tedy brzy po příchodu z kabiny, kde trenéři určitě sdělovali hráčům pokyny pro zlepšení hry ve druhém poločasu, obdrželi vedoucí branku Kosova, tak mě polilo horko.
Naštěstí se, jako už poněkolikáté, trenérovi Šilhavému vydařilo střídání (na lavičce zůstali další nažhavení kvalitní hráči), když za Krmenčíka nastoupil namotivovaný Ondrášek a za Masopusta „elektrická myš“ Ševčík, tak se obraz hry změnil, soupeře jsme zatlačili před a dovnitř jeho pokutového území a výsledkem byla nejen dvě nastřelená břevna, ale i vyrovnávací gól „maratonce“ Krále. Po jeho hlavičce do sítě Kosova lehce tečoval míč Čelůstka a obrat byl dokonán. Obrat ve skóre podle mého názoru nebyl dílem náhody, ale výrazem vůle a mentální síly celého týmu, protože na tom má trenér Šilhavý založenu svoji trenérskou filosofii, protože sám takový byl i jako hráč a takové si vybírá hráče, podobně jako trenér Trpišovský ve Slávii. I já souhlasím s názory, že současná reprezentace těží z kvality kondice a mentální síly hráčů Slávie, kteří v reprezentaci strhávají ty ostatní. Včera jich nastoupilo v základní sestavě 5 (Coufal, Bořil, Souček, Masopust a počítám tam i Krále). Ve druhém poločasu se ohromě zlepšil i Jankto a přidali se i všichni ostatní.
Je třeba pogratulovat hráčům i celému realizačnímu týmu a já si neodpustím poznámku, že se opět potvrdilo, že fotbal má logiku, protože atmosféra v týmu, soudržnost, charakter hráčů, stabilita sestavy a schopnost trenéra Šilhavého vhodně komunikovat s hráči se odráží ve výsledcích. Téměř nic z toho pod předchozím trenérovi Jarolímovi nefungovalo…