Letošní letní přípravné období našich předních prvoligových klubů je jiné, než jsme byli dosud zvyklí. Ano, je to tím, že díky na české poměry neuvěřitelným investicím do zahraničních posil, v případě pražské Sparty i zahraničního trenéra se svým širokým realizačním týmem, jsme plni očekávání nad průběhem naší nejvyšší soutěže.
Impulsem k těmto doslova dostihům v získávání hráčů ošlehaných kvalitními evropskými ligami je pravděpodobně možnost českého prvoligového mistra postoupit v následující sezóně 2018-2019 přímo do základní skupiny Ligy mistrů. Tím se klubu investované peníze do hráčů, v jednom případě i do trenéra, vrátí.
Tomuto nečekanému rozmachu napomohl nový majitel pražské Slávie čínská firma CEFC CHINA, která tedy opravdu v podpoře tohoto českého tradičního klubu investicemi nešetří. A to nejen do hráčů, ale i koupí nejmodernějšího fotbalového stadionu v Edenu. Pozadu za Slávií nemohla zůstat ani Sparta, respektive její majitel pan Křetínský. Trochu zpět v tomto směru zůstává Viktoria Plzeň, která musí vycházet ze svých aktuálních ekonomických možností, které jsou na nižší úrovni. Této klubové trojce s odstupem, ale překvapivě aktivně sekunduje v současné době nejlepší moravský klub Fastav Zlín, který jako vítěz národního poháru MOL Cupu má zajištěnou přímou účast ve skupině Evropské ligy a tam nechce zklamat.
V této chvíli tvrdit, který z jmenovaných klubů investoval svoje finance nejlépe nelze určit se stoprocentní jistotou, i když určité indicie nám mohou trochu napovědět. Jenže i to je velmi ošidné a my trenéři s tím máme spoustu zkušeností a osobních i objektivních důkazů. Ve fotbalu totiž platí, že nelze úspěšnost týmu předvídat jen na základě sportovních kritérií jednotlivých hráčů, součtem jejich získaných trofejí nebo reprezentačních startů. Všichni totiž víme, že sestavit úspěšný fotbalový tým ze samých individualit a hvězd také nelze. A v tom je právě zahalena záhada, kterou může vyřešit zkušený fotbalový trenér a ten, kdo rozumí nejen samotnému fotbalu, ale také je fundovaným psychologem v práci s hráči i svým realizačním týmem. Klíčovou roli hrají také nejen fotbalové, ale i osobnostní vlastnosti a kvality jednotlivých hráčů a tedy i posil, které naše kluby v letním období angažovaly. A kdo tento aspekt podcení, tak úspěšný nebude. Zkrátka sestavit úspěšný fotbalový tým a zajistit jeho efektivní fungování je klíčovým a zároveň nejtěžším úkolem každého fotbalového trenéra.
Při odhadu možností klubu prosadit se v letošním ročníku HET ligy by mohly být nápovědou výsledky, výkony a celková prezentace týmů v letním přípravném období. Ano, i to leccos může napovědět, ale často se také stává, že skvělá příprava a výborné výsledky v ní nevedou k podobným úspěchům v mistrovské soutěži a platí to i naopak. Proto je moje hodnocení podloženo především informacemi nejen o sportovních parametrech nových hráčů, zkušenostmi trenérů a v neposlední řadě i výkony a výsledky v přípravných utkáních.
A začnu posledním mistrem pražskou Slávií, kterou vidím také jako největšího favorita na zisk mistrovského titulu. Co mě k tomu vede? Jednak ekonomická situace klubu, výborná atmosféra uvnitř i vně celého klubu včetně velké skupiny oddaných fanoušků, zkušený trenér Šilhavý a zkušenost hráčské kabiny z poslední sezóny, kdy si už všichni hráči vyzkoušeli hrát pod tlakem zisku důležitých bodů, pod tlakem konkurenčního prostředí a především i za této situace vytvářet týmový duch celé hráčské kabiny, což pro úspěšnost týmu klíčová podmínka. Důkazem byla nejen dlouhá série Slávie bez prohry, ale také odsun nejdražšího hráče Van Kessela na lavičku nebo dokonce na tribunu i trpělivé čekání na šanci dalšího nizozemského hráče Van Burena, který v přípravě prokazuje své kvality. Ve Slávii zkrátka získávají kvalitní fotbalisty se správnou mentalitou a charakterem.
Přiznám se, že určitou moji pochybnost v efektivnosti tří nejdražších posil vidím ve věku hráčů Dannyho, Rotaně a Altintopa. Současný fotbal totiž je stále rychlejší (nemám na mysli jen rychlost pohybu) a pro kreativní fotbalisty je tam hodně těsno. Navíc naše nejvyšší soutěž je velmi takticky vyspělá a poznalo to už mnoho hráčů, kteří se v ní neprosadili tak, jak se čekalo. Soupeři v české lize nebudou hrát jako OGC Nice (Slávie vyhrála po velmi dobrém výkonu 4:1) tvrdošíjně s rozehrávkou od vlastní branky kombinačně po zemi i v situacích, kdy hráči Slávie předsunuli svoje postavení v pěti na soupeřovu polovinu a z chyb soupeře těžili. Skvěle se prezentoval už vzpomínaný Van Buren, který se přesto i tentokrát nevešel do základní sestavy. Konkurence ve Slávii je totiž obrovská. Ale ta už byla i v jarní cestě Slávie za titulem a všechno fungovalo.
Poslední věta o hráčích Slávie rozhodně neplatí o hráčích Viktorie Plzeň, mám na mysli ty zkušenější, kteří nastavují pravidla a zvyklosti v hráčské kabině. Plzeňští určitě ví, že Slávii ani Spartě ekonomicky v současné době konkurovat nemohou, ale sází právě na soudržnou kabinu na hřišti i mimo hřiště… A v tom já vidím její určitý handicap, i když v Plzni by s tím nesouhlasili. Posily získala převážně z české ligy Čermák, Havel, Živulič, Řezníček, uzdravený Pilař a z Turecka se vrátil Kolář. Největší posilou je tedy trenér Vrba a na něj především v Plzni sází. Na něj a soudržnou kabinu… Navíc tým postihla v závěru přípravného období série zranění klíčových hráčů (Hubník, Limberský, Kovařík) a to může být velký problém. Plzni tedy já moc nevěřím.
A co Sparta Praha? Fotbal není jen o hráčích, jak jsem poznamenal v předchozím textu, je také o trenérech, kteří mají zásadní vliv na úspěšnost týmu. V tomto ohledu se pražská Sparta stala průkopníkem, když angažovala italského trenéra Stramaccioniho se svým početným realizačním týmem. Asi všichni jsme zvědaví, jak bude jeho filosofie a způsob komunikace fungovat v českém klubu. Má jednu velkou výhodu v konfrontaci s případným jakýmkoliv českým trenérem ve Spartě v tom, že majitel pan Křetínský mu splní doslova vše, co si přeje. Samozřejmě se to netýká jen hráčských posil, ale i klubového hráčského zázemí. Jak vyplynulo z rozhovoru s Tomášem Rosickým je aktuálně téměř na úrovni vyspělých evropských klubů. I proto má a bude mít trenér i přirozenou autoritu u hráčů, což v minulosti, i té nedávné, ve Spartě nebylo.
Pokud jde o posily v kádru fotbalistů, tak z mého pohledu stav ve Spartě vyznívá poměrně rozpačitě. Už druhou sezónu hráče Sparty kosí velký počet zranění, týká se to aktuálně i hvězdných letních posil Janka, Ben Chaima a věřme, že brzy bude už moci nastoupit Tomáš Rosický. Dalšími posilami jsou Plavšič, Slovák Štětina, Vukadin Vukadinovič, Čivič, brankář Dúbravka a čerstvě stopér Kaya reprezentant Turecka.
Po vyhodnocení všech v textu pojmenovaných kritérií a předpokladů zní moje pořadí tří prezentovaných klubů takto: 1. Slávia Praha, 2. Sparta Praha, 3. Viktoria Plzeň.
Tentokrát tomuto mému pořadí odpovídají i výsledky týmů v přípravném období, ale obecně platí, že ty pozitivní se nemají přeceňovat a stejné platí o těch negativních. Do přípravných utkání totiž nastupují soupeři v různých fázích přípravy, se širokými kádry hráčů a různým záměrem a motivací.
Tento exodus velkých hráčských jmen do naší nejvyšší fotbalové soutěže je v každém případě pozitivní událost, která v době, kdy náš fotbal dostává rány jiného charakteru a ztrácí tím na kreditu, vyvolává velký zájem a stává se zcela jistě velmi zajímavou. Určitě se zvýší návštěvnost a to nejen na stadionech tří jmenovaných klubů (tam byly vysoké už nyní), ale i na ostatních stadionech, kde budou diváci zvědaví na tyto snad ještě dnes hvězdné posily. A to je dobře.