S napětím očekávaná HET LIGA konečně začala

Kromě výsledků jednotlivých utkání jsme zcela jistě zvědaví na vítěze celé soutěže, který bude mít zajištěný přímý postup do skupinové fáze nejprestižnější klubové soutěže Ligy mistrů. A tomu také odpovídala aktivita českých klubů, které mají ambice na mistrovský titul, na hráčském trhu. V takové míře z hlediska počtu hráčů a především z hlediska utracených milionů v eurech tady přestupové léto nikdy v minulosti nebylo a všechno to umocňuje ještě jeden aspekt a tím je italský trenér Stramacciony na lavičce Sparty.

Už první kolo naší nejvyšší fotbalové soutěže pod novým názvem HET LIGA ukázalo, že tyto okolnosti zvednou divácký i mediální zájem o naši ligu a současně potvrdí některé pesimistické názory z řad fotbalových expertů i fotbalových fanoušků na působení trenéra neznalého kvalitu a specifičnost české ligy. Průměrná návštěva na jedno utkání přes 7,5 tisíce diváků tady dlouho nebyla, ale potvrdilo se také to, co jsem já tvrdil v několika svých komentářích, že naše liga není tak slabá, jak je všeobecně u nás a zcela jistě i v zahraničí vnímána. A podle mého názoru už po prvním odehraném kole to poznali i někteří zahraniční hráči především v týmu Sparty, ale i Slávie, i když někteří z lavičky náhradníků, ale Altintop přímo na hřišti.

Nejvíce změn v létě nastalo v pražské Spartě včetně trenéra a jeho početného realizačního týmu. Po nepovedeném utkání ve 3. předkole Evropské ligy v Bělehradě výkonem a výsledkem mužstvo nepřesvědčilo ani v mistrovském utkání s Bohemians po remíze 1:1. Docela výstižně hodnotil utkání Tomáš Rosický v tom smyslu, že všichni hráči Sparty se musí v dalším utkání, tedy v odvetě se srbským silným soupeřem CZ Bělehrad, hodně zlepšit, jinak nepostoupí.

Rozebírat problematiku takto zásadně přebudovaného fotbalového týmu by vydalo na dlouhý elaborát, proto jen stručně. Tým je nesourodý, hráči se teprve navzájem poznávají a zjišťují svoje přednosti a nedostatky. Logicky vázne komunikace na hřišti a nemyslím jen verbální, ale i fotbalovou i v kabině hráčů a mezi trenéry a hráči. Mužstvo hraje nekompaktně, tzn. neorganizovaně a to je v současném fotbalu klíčová záležitost, bez které se nedá uspět. K tomu všemu jazyková bariéra trenéra, realizačního týmu a hráčů. To všechno nejde vyladit za měsíc. Navíc jsem přesvědčen, že i trenér Stromacciony podcenil úroveň naší ligy, v které mají naše týmy velmi dobrou organizaci a to nemluvím o zvýšené motivaci na maximum vzhledem k příchodům zahraničních hráčů.

Slávia Praha má jednu výhodu, tímto procesem si úspěšně prošla už v minulé sezóně a teď v létě přivedla jen zkušené hráče Dannyho, Altintopa, Rotaně, Jugase a brankáře Laštůvku. Naopak Slávii opustili z výrazných opor Lüftner, Barák a brankář Pavlenka. Trenérem je český zkušený trenér. V utkání s Teplicemi vyhrála Slávia 1:0 díky pokutovému kopu, který byl odpískán chybně, ale mně se moc líbil výkon týmu Teplic. A nebylo to tím, že trenér Šilhavý využil rotace širokého hráčského kádru. Hráči Souček, Zmrhal, Mešanovič, Bílek a další přeci nejsou žádní zelenáči. Jsem přesvědčen, že stejně moc práce by s Teplicemi měli i hráči, kteří seděli na lavičce a šetřili se na odvetu s Borisovem.

Třetím klubem, který si dělá ambice na mistrovský titul je Viktoria Plzeň. Ta pod staronovým trenérem Vrbou rozdrtila pražskou Duklu 4:0. Z ohlasů, které jsem získal z médií toto utkání hodnotím daleko mírněji směrem k Plzni (přímý přenos jsem neviděl). Domácí vstřelili brzy branku po dohrané standartní situaci a jak řekl její autor obránce Hejda stáhli se poté do bloku a hráli na brejky. A to právě na Duklu platí, protože ta má hru založenou na konstruktivní rozehrávce od obránců přes střední pásmo a tam právě docházelo ke ztrátám míčů a po nich k rychlým protiútokům Plzně. Jenže na to si dají soupeři v dalších utkáních pozor. V každém případě to je po návratu trenéra Vrby velmi pozitivní signál pro všechny hráče a uvidíme, jak se to bude projevovat v dalším průběhu ligy. Ve srovnání se Slávií a Spartou má Viktoria jednu velkou výhodu. Stala se tzv. třetím vzadu, nemluví se o ní, ale všichni tak, jako o Spartě a Slávii, ale všichni v Plzni, včetně hráčů mají obrovskou motivaci ukázat, že se s nimi také musí počítat ve hře o mistrovský titul.

Už během léta jsem předpokládal, že letošní nováčkové nejsou těmi typickými nováčky, kteří se budou postupně seznamovat s úrovní nejvyšší soutěže a budou za otloukánky. Sigma Olomouc i Baník Ostrava potvrdily, že svým zázemím a tradicí do nejvyšší soutěže patří a oba dva týmy bodovaly naplno a navíc na stadionech soupeřů.

Sigma Olomouc vyhrála v Mladé Boleslavi 1:2, což po třech výhrách týmu z města automobilů v předkolech Evropské ligy mnohé překvapilo. Jenže já to vidím naopak. Domácí doplatili na určitou únavu ze čtvrtečního utkání s albánským soupeřem, které je stálo hodně fyzických i psychických sil. A tuto zátěž Sigma neměla. V případě Mladé Boleslavi to platí i proto, že až na jednu výjimku nastoupila ve shodné základní sestavě. Nemá tak široký vyrovnaný hráčský kádr jako Slávia (provedla 7 změn v základní sestavě). Sigma potvrdila, že se v nejvyšší soutěži nemusí bát nikoho a že má šikovné hráče v sehraném týmu.

Baník Ostrava vyhrál v Brně 1:3 a to zcela zaslouženě. K výhře přispěl brankou i Milan Baroš, určitě velká osobnost pro mladé spoluhráče, ale i pro fanoušky a celý region. Přesto si nelze nevšimnout, že jeho pohyb po hřišti už odpovídá ročníku narození, ale mezi mladými a rychlostně vybavenými hráči Baníku má opodstatnění. Proto podle mého názoru není náhoda, že nastoupil až během druhého poločasu, což trenér Kučera odhadl správně a hlavně to pochopil i Milan Baroš.

Dalším zajímavým soubojem bylo utkání v Liberci, kam přijel Zlín, připravující se na skupinu Evropské ligy. Domácí Slovan zlomil svého od 28. minuty oslabeného soupeře až před koncem utkání jedinou brankou utkání.

Karviná výhrou 2:0 s Jihlavou potvrdila, že nebude patřit k týmům, které se budou pohybovat v úplném závěru tabulky. Jenže po návratu tradičních zástupců v nejvyšší soutěži Sigmy a Baníku se budou adepti na sestup hledat jinde.

Podobně mohlo vnímat svoje utkání i Slovácko, které ovšem na vlastním stadionu jen remizovalo s Jabloncem 1:1.

Bude velmi zajímavé sledovat vývoj v naší nejvyšší fotbalové soutěži HET LIZE, především naše zástupce v evropských předkolech. Jak se dokáží vypořádat s nároky obou soutěží a někteří, jako Sparta, Slávia a Plzeň s cílem spojeným s mistrovským titulem, který znamená několik stovek milionů korun do klubové pokladny.

Komentáře nejsou povoleny.