Ano, i tentokrát získaly více bodů hostující týmy. V tom předchozím kole dokonce ani jednou nevyhrály, což se nyní sice nestalo, ale z bilance 2 výhry domácích, 3 remízy a 3 výhry hostů vyplývá, že hostující týmy na body i v tomto kole vyhrály. Celkově 3. kolo proběhlo poměrně podle předpokladů, favorité Viktoria Plzeň a Sparta Praha tentokrát potvrdili svoji převahu a své soupeře Příbram a Bohemians jasně přehráli. Ostatní naši zástupci v evropských pohárech ovšem klopýtli. Slávia si odvezla z Jihlavy jen jeden bod, Liberec ve Zlíně a Mladá Boleslav dokonce na svém stadionu body odevzdala.
Po 2. kole jsem napsal, že tři naše aktuálně nejsilnější týmy Plzeň, Sparta a Slávia hrají pomalu, komplikovaně a bez přímočarosti. A v tomto 3. kole konečně jejich trenéři zakomponovali do hry svého týmu snahu o sprintové náběhy a míče za obranu. I proto trenér Sparty zařadil do základní sestavy rychlého Juliše místo zkušeného Lafatu a i hráči Slávie posílali častěji, než v utkání se Zlínem dlouhé míče na vysokého a silného Škodu.
Viktoria Plzeň vyhrála s jistotou 0:3 v Příbrami a připravila tak svému soupeři a jeho trenérovi Pulpitovi těžké další týdny. Podobně bezpečně Sparta vyhrála 0:2 na Bohemians. Trenéři hodnotili výkony svých svěřenců velmi pozitivně a určitě si uvědomují, že v tomto týdnu čekají jejich mužstvo v play off silnější soupeři. V týmu Sparty všechny překvapilo nejen nové základní rozestavení 4 2 3 1, ale především absence afrického fotbalisty Konatého a ještě větším překvapením byla její příčina. Konaté si totiž chce tímto trucováním (nepřišel na předzápasový trénink) vynutit přestup do klubu Steaua Bukurešť. Mně to připadá velmi podivně, protože se chová jako zlobivé dítě a nerespektuje zákony profesionálního fotbalu a obsah své profesionální smlouvy. I to jsou rizika angažování těchto fotbalistů z Afriky. Na druhou stranu je jisté, že se řídí radami a pokyny někoho jiného, ale i pro něj platí, že se chová jako malé zlobivé dítě. Pro Konatého to nevěstí nic příjemného a i já bych přikročil k těm nejpřísnějším opatřením a věřím, že to tak provede i vedení Sparty.
Velmi očekávaným utkáním bylo vystoupení ambiciózní Slávie v Jihlavě. Podobně, jako před týdnem se Zlínem tým Slávie nezvládl podle představ trenéra Uhrina první poločas. Hráči Jihlavy byli pohyblivější a agresivnější a zaslouženě vedli po prvním poločasu 1:0. Do druhého poločasu nastoupili hráči Slávie jako vyměnění a brzy zaslouženě vyrovnali, i když branka neměla platit. Padla totiž z jasného ofsajdu, jenže praporek zůstal dole. I když o hráčích má vždy nejlepší přehled jejich trenér, tak si dovolím vyslovit údiv nad tím, že v základní sestavě Slávie se neobjevuje mladý záložník Barák. Hrál výborně po svém nástupu na hřiště od 76. minuty a i tentokrát přispěl k drtivé převaze Slávie v závěru utkání. Barák je totiž silný na míči, je to kreativní fotbalista s vynikající střelou levou nohou a schopností obejít soupeře jeden na jednoho. I utkání Slávie v Jihlavě potvrdilo, jak je důležitá souhra hráčů a jejich znalost sebe navzájem, a že fotbalovou skládanku sestavit z nových hráčů není tak jednoduché. Podobně to bylo v loňské sezóně v případě Jablonce. Úspěšnost pražských týmů v tomto kole potvrdila Dukla jasnou výhrou 3:0 s nováčkem z Hradce Králové.
Velmi očekávané bylo také utkání v Mladé Boleslavi. Sice ani tak ne atraktivitou nováčka z Karviné, ale především nástupem nového trenéra Kalvody po úspěšném trenérovi Jarolímovi, který se posunul k reprezentaci. O tom bylo rozhodnuto již dávno, jenže jméno nového trenéra jsme se všichni dozvěděli až několik dnů před utkáním. Stejně velkým překvapením jako zisk tří bodů Karviné za výhru 1:2 byla, alespoň pro mě, volba nového trenéra. Leoš je můj bývalý spoluhráč ze Sigmy Olomouc a pohodový kluk, ale trochu se obávám toho, že nabídka z tak ambiciózního klubu jako je Mladá Boleslav bude v mnoha ohledech nad jeho síly. Ale rád se budu plést a držím mu palce.
Před týdnem jsem sledoval utkání Zlína na Slávii ve studiu O2TV a mohl tak dobře vidět výborný výkon týmu trenéra Páníka a jeho smolnou remízu z doslova poslední sekundy. Svoji kvalitu tak potvrdil i v utkání se silným Libercem, který porazil 2:1. A jedno mělo toto utkání společné s tím zahajovacím v prvním kole s Příbramí. Obě branky totiž opět vstřelili stopeři Jugas a Hájek, tentokrát po rohových kopech. Zisk sedmi bodů ze tří utkání (pár vteřin na Slávii ho dělilo od plného bodového zisku) ukazuje na dobrou formu v úvodu sezóny, jako v té loňské. Ve Zlíně jsou proto všichni, včetně trenéra Páníka opatrní ve vyhlašování vysokých cílů.
Do Jablonce přijelo Slovácko a všeobecně se čekal zisk tří bodů domácího týmu. Jenže nakonec se body dělily po remíze 2:2, když domácí vedli 1:0, potom prohrávali 1:2, aby vyrovnali na 2:2 a v závěru mohli strhnout vedení na svou stranu, ale to by musel jejich kanonýr Wágner proměnit pokutový kop.
Jak jsem naznačil v posledním komentáři, tak jsem hodně zvědavý na výkony a výsledky Zbrojovky Brno. Velké plány klubu a nového trenéra Habance a některá jejich vyjádření podle mého názoru hodně degradují práci předchozího úspěšného trenéra Kotala a to se mi nelíbí. Nelíbí se mi to ani proto, že pravda ve fotbalu se ukazuje na hřišti a ne v prohlášeních před sezónou nebo před nástupem k novému mužstvu. A už vůbec se mi nelíbí kritika soupeře Zbrojovky v tomto kole Teplic za jejich způsob hry. Moc dobře totiž vím z vlastní zkušenosti, že fotbalový trenér musí zvolit způsob hry podle kvality svých hráčů v konfrontaci se soupeři a podle typologie svých hráčů. A trenér Šmejkal zjevně nemá pocit, že musí hrát způsobem, který jeho tým jednak nezvládne realizovat a navíc bude vyhovovat jeho soupeři, tedy Zbrojovce Brno. A přiznávám, že jsem hodně zvědavý na aktivní a útočný fotbal Brna v dalším průběhu soutěže.
V té souvislosti mě napadá jeden docela legrační příběh na toto téma. V dresu Baníku Ostrava hrál svého času hráč Rudolf Otépka, dnes trenér mládeže v Příbrami. Do Ostravy přijelo mužstvo Českých Budějovic a odvezlo si bod za remízu 0:0. Hráč Baníku Otépka svého soupeře doslova velmi ostře odsoudil za způsob hry v hlubokém bloku a na rychlé protiútoku. Další sezónu přijel na Bazaly v dresu loňského soupeře, tedy Českých Budějovic a velmi si pochvaloval po výsledku 0:0 zvolený způsob hry z obranného bloku vyrážet do rychlých protiútoků.
Proto bych si já nikdy nedovolil kritizovat způsob hry mého soupeře, protože bych možná na jeho místě a s jeho hráči musel hrát stejně. Vím, o čem mluvím, protože jsem trénoval převážně v klubech bez velkých ambicí a ve skromných podmínkách a tedy se slabšími fotbalisty.
Na závěr si dovolím popřát našim zástupcům v evropských pohárech hodně štěstí a postup do hlavní fáze. Jenže očekávám, že to Plzeň, Sparta, Slávia ani Liberec nebudou mít vůbec jednoduché. Za týden už budeme moudřejší.