Za několik málo týdnů začne další fotbalová sezóna u nás v Česku a týmy jsou vesměs ve fázi přípravného období. A to je, jak jsem už tady na svých webových stránkách před časem uvedl, již doba, kdy se rozhoduje o příštím vítězi nejvyšší fotbalové soutěže Synot ligy. Proto i já se zájmen sleduji změny v hráčských kádrech zejména největších favoritů Plzně, Sparty, Jablonce i Mladé Boleslavi, jejich výsledky v přípravných utkáních a rozhovory s jejich trenéry.
K sepsání tohoto mého komentáře mě přiměly některé výsledky českých týmů v posledních dnech, mám na mysli několik vysokých proher se zahraničními soupeři, jako např. Sigma Olomouc s Trenčínem 1:6, Jihlava s německým Fürthem 1:5, Baník Ostrava ve slovenské Senici 0:5 a mohl bych jmenovat další. Zapomenout samozřejmě nemůžu na Viktorii Plzeň, kterou deklasoval bundesligový Stuttgart 3:6, když v průběhu utkání vedl již 1:5.
Zarazilo mě nejvíce množství obdržených branek. Před půl rokem v zimním přípravném období měla totiž podobnou bilanci v přípravných utkáních i Sparta Praha a sezónu nakonec skončila bez trofeje. Já vím, je to „jen“ příprava, jak často argumentují fotbalisté a myslí si, že v soutěžních utkáních si dají pozor. I já během své trenérské kariéry vždy upozorňoval na to, že výsledky v přípravném období je třeba brát s rezervou a to ty pozitivní i negativní. Ale já pro to měl racionální vysvětlení, protože v přípravě je každý soupeř v jiné fázi přípravy, obvykle se v úvodu přípravy prověřuje celý kádr hráčů a ten má každý soupeř v takové šíři jinak kvalitní, každý trenér před takovým utkáním volí jiný způsob tréninku z hlediska možné únavy hráčů v daném utkání apod. To platí a s tím souhlasím.
S čím bych se jako trenér nedokázal smířit je množství obdržených branek, protože jedno trenérské krédo, které mi kdysi sdělil jeden z nejlepších trenérů v historii Česka Karel Brückner zní: „Pokud tým inkasuje hodně branek, tak má špatného trenéra, ale pokud tým střílí málo branek, tak má špatné hráče“. Přeloženo do srozumitelnější verze tzn, že počet obdržených branek je přímo v kompetenci trenéra, protože ten musí hráče naučit a často donutit hrát disciplinovaně zejména po ztrátě míče, zodpovědně do defenzívy a navíc zvolit takovou taktiku ve smyslu vyváženosti do ofenzívy a defenzívy vzhledem k možnostem, tedy kvalitám svých hráčů v konfrontaci se soupeřem. Ze zkušeností vím, že my trenéři své svěřence před utkáním upozorňujeme na všechny nástrahy, které mohou nastat, pokud k přípravnému utkání přistoupí nedostatečně koncentrovaní. A oni často provedou věc, která je zcela v duchu upozorněním trenéra před utkáním. A tady je výstižný nadpis tohoto komentáře. Malé dítě totiž také několikrát upozorníte, aby se nedotýkalo horké plotny, ale ono si na ni musí šáhnout, aby tomu uvěřilo. No a stejně je to často i s hráči. A také někdy i s trenéry, proto ta závorka v nadpisu. Někteří, zejména nezkušení trenéři mají pocit, že jeho chlapci budou na hřišti předvádět přesně to, co si on, trenér přeje a soupeř bude jen přihlížet. A častokrát zjistí, že tomu tak není, že ten soupeř pro jeho představu nemá vůbec pochopení a i tady by platilo pořekadlo o plotně. Posledním příkladem by mohl být trenér Baníku Ostrava Frňka. Jeho pohled na fotbal je určitě správný, ale realizace složitá, možná nemožná a výsledek proto mizerný.
Vzpomínám si dobře, když v zimních měsících jsem i já kritizoval hru Sparty a její prohry se silnějšími zahraničními soupeři. Viděl jsem to v tom, že hráči Sparty měli zažitý svůj styl a chtěli jej uplatňovat v české nejvyšší soutěži, kde fungoval, ale v klíčových pohárových i přípravných utkáních s kvalitními zahraničními soupeři nikoliv.
Proto je i prohra Plzně se Stuttgartem zejména pro hráče snad poučením, že fotbal se nedá šidit a už vůbec ne s tak kvalitním soupeřem, protože potom nastane rozčarování a vystřízlivění.
Zmínil jsem Spartu a musím dodat, že i ona se poučila. Změny, které v ní proběhly během léta vnímám pozitivně. Mám na mysli i změnu rozestavení a především nové zahraniční posily Fatai, Paixao, Litsingy i Frýdek. Vycházím sice jen z komentářů v médiích, ale i to ukazuje, že tyto kroky by měly Spartě přinést více jistoty v defenzívě zejména se silnějšími soupeři, což byl v zimě problém a více efektivity ve finální fázi hry hlavně v utkáních evropských pohárů. Klíčovými hráči v tomto rozestavení 3 5 2 jsou krajní „halvbeci“ a jsem zvědavý, jak bude tým Sparty fungovat. Já jsem tak hrál často při svém angažmá v Jablonci a nedám na toto rozestavení dopustit. Ale to trochu předbíhám, uvidíme v soutěžních utkáních.
Nesmím zapomenout na znovu velmi dobře posílený Jablonec. Wágner, Tecl, Trávník, Karavajev a někteří další hráči, tak to je velká síla. Na trojboj, možná čtyřboj s Mladou Boleslaví o titul se moc těším.
V souvislosti s dnešním tématem mě zaujaly dva názory dvou aktuálně uznávaných trenérů Plzně Koubka a především Jablonce Šilhavého ve středečním vydání „Deníku sport“. Cituji Koubka: „Bylo to pro nás veliké poučení. Hráli jsme proti velice kvalitnímu mužstvu, které předvedlo prvky, které my také chceme mít ve hře. Platí to především o přepínání z útoku do obrany a presinku“.
A tady já vidím ty obrazně vyjádřené „doteky horké plotny“. Což znamená přístup především hráčů a někdy i trenéra bez zkušeností, který neodpovídá kvalitě soupeře. Je to i moje zkušenost, že fotbalista si na tu „plotnu musí šáhnout“, aby pochopil, že pálí. A v tom je i podstata přípravných utkání, protože je třeba se z těchto chyb poučit a v sezóně je neopakovat, jak výstižně poznamenal i trenér Koubek.
Vyjádření trenéra Jablonce Šilhavého mě zaujalo především proto, že se nebál v rozhovoru nazvat některé věci tak, jak jednoznačně platí a jsou pro úspěšnost týmu rozhodující a souvisí s předchozí zkušeností Viktorie Plzeň. Na jeden z dotazů odpověděl takto:
„To, že nasadíte tři útočníky ještě neznamená, že budou padat góly. To jsou špatné myšlenkové pochody. Kdybychom si mysleli, že se třemi útočníky nastřílíme pět gólů, asi bychom neuspěli. Jestliže chceme naplnit naše cíle (střílet branky a vyhrávat), tak musíme vycházet ze zajištěné a organizované obrany. Podívejte se do světa, třeba na finále Copa Amérika. Skončilo 0:0, přitom tam hrála taková esa, jako Messi a další (já dodám finále EURO U21 také 0:0 a další).Jsem přesvědčený, že úspěch vychází z obrany a organizace hry. Takže bych chtěl, abychom byli zodpovědnější a organizovanější. Zápasy v předkole Evropské ligy to budou přímo vyžadovat“.
A co mě na tomto vyjádření zaujalo? Vždyť je to přeci podstata úspěšnosti ve fotbalu i v jiných kolektivních míčových hrách. Zaujalo mě to, že se takto vyjádřil zkušený a uznávaný trenér Šilhavý, protože v našem fotbalovém prostředí je tento zcela a jednoznačně relevantní názor potlačovaný. Zejména mladá trenérská generace se ve svých vyjádřeních ohání kombinačním, útočným, atraktivním fotbalem a kdo se zmíní o disciplíně a organizaci hry tak je podezřelý a odsouzeníhodný a dostává nálepku „defenzívní“ trenér. Pro všechny tyto postoje by mělo být poučením jarní působení mladého trenéra Frňky v Baníku Ostrava, který takovými teoretickými líbivými větami ohromil stejně nezkušené sportovní vedení Baníku a výsledek všichni známe.
Pod vyjádření trenéra Šilhavého se i já jednoznačně podepisuji, protože je to i moje zkušenost a platí především v utkáních s rovnocennými či dokonce silnějšími soupeři. S těmi slabšími se drobné nedodržování povinností hráčů tolik neprojeví, proto by měla být utkání s vysokým počtem obdržených branek výstrahou nejen pro hráče, ale i pro jejich trenéra, protože v tom případě je něco velmi špatně. Buď odhad možností svého týmu a podle toho chybně zvolená taktika, za to zodpovídá trenér a nebo špatný přístup hráčů a za ten také zodpovídá trenér. Obojí by měl vyléčit právě ten jeden „dotek plotny“, protože druhý „dotek“ by zkoušel jen hlupák. Vždyť i malé dítě si pamatuje, že ta plotna je horká. V případě Viktorie Plzeň ten jeden „dotek“ stačil, protože v dalším utkání tým vyhrál s Jekatěrinburgem, týmem ruské nejvyšší soutěže 3:2 a navíc po daleko lepším výkonu. Jak to bude u ostatních českých týmů?