V uplynulém týdnu hráli naši zástupci v evropských pohárech odvetná utkání druhého předkola a kromě snahy o postup do dalšího předkola nebo play off šlo o další vylepšení republikového i klubového koeficientu pro další ročník.
Vzhledem k tomu, že všichni čtyři (Liberec, Sparta, Plzeň a Mladá Boleslav) hráli na domácích stadionech, tak jsem věřil v další výrazný bodový příděl.
Jedinou výjimkou byla Mladá Boleslav. Její soupeř, nizozemský tým Twente Enschede byl pro český tým, sužovaný zraněními klíčových hráčů, velmi těžko překonatelný. Ještě více tento odhad platil po prvním utkání, které v Nizozemsku mladoboleslavští prohráli 2:0. Vše se potvrdilo, hosté ještě v prvním poločasu vstřelili dvě branky a nebylo co řešit.
Jenže zbývající tři týmy měly určitě získat více, než skutečně získaly.
Začnu Libercem. Jeho marodka je také neuvěřitelná, a i když v létě doplnil svůj kádr hned o sedm zahraničních fotbalistů, tak absence hráčů Nezmara, Rabušice, Kušníra (všichni zranění), čerstvě i dlouhodobě nemocného Štajnera a přestoupivšího Gebre Selassie je velká ztráta. Navíc Breznaník i Bosančič jsou z formy i díky zraněním způsobené absenci tréninku v letní přípravě. Když k tomu připočteme poměrně nešťastné okamžiky v souboji s rumunskou Kluží, penalta v prvním utkání, gól doslova „do šatny“ a v nastaveném času utkání další, tak se není co divit. Nehledám výmluvu pro hráče a trenéra Šilhavého, jen tvrdím, že takové ztráty se na výkonu týmu musí projevit a Rumuni, vlastně rumunský klub s množstvím cizinců v mužstvu, toho dokonale využil. Liberci v tomto utkání evidentně chyběl agresivní hrotový útočník, schopný se prosadit důrazem v pokutovém území. Proto bych do sestavy zařadil místo Blažka, který hrál velmi špatně a dá se říci, že vše u něj končilo, důrazného Hadaščoka nebo i Musiola. Pokud tedy nebyli také zranění. Kvůli koeficientu je škoda branky na 1:2 v úplném závěru. Naštěstí Liberec nevypadl z evropských pohárů úplně, jako Mladá Boleslav, ale může ke koeficientu přispět v play off o skupinu Evropské ligy s ukrajinským Dněpropetrovskem. Není to snadný soupeř, ale šanci liberečtí určitě mají. Možná bude jejich výhodou, že mají ve svém středu hned tři hráče z Ukrajiny a budou tak mít dostatek informací o svém soupeři.
Dalším postupujícím se stala Sparta Praha. Ta v souboji s vídeňskou Admirou jen splnila povinnost a postoupila také do play off o skupinu Evropské ligy. Jen je škoda remízy na vlastním stadionu. Dalším soupeřem bude další nizozemský velkoklub Feyenoord Roterdam, který měl sice v poslední sezóně problémy, ale v současné době se z nich dostal a bude opravdu těžkým soupeřem.
Nakonec jsem si nechal nejspolehlivějšího českého zástupce v evropských pohárech Viktorii Plzeň. Ta opět získala v utkáních s polským Ruchem Chorzow šest bodů a v odvetě v Plzni svým výkonem pobavila vyprodaný stadion pěti brankami v jeho síti. Los jí určil belgický Lokeren, což není soupeř z nejsilnějších a já věřím, že plzeňští přispějí ke zvýšení českého i svého klubového koeficientu opět plným počtem šesti bodů.
V deníku Sport si redaktoři dali tu práci a propočítali český koeficient po zatím odehraných utkáních předkol evropských pohárů a vyšlo jim, že se ten náš zvýšil, což nás posunulo z 22. místa na místo 19. Doufám, že po vyjasnění účastníků základních skupin Evropské ligy (z Ligy mistrů již náš zástupce Liberec vypadl) v nich budeme mít minimálně dva kluby. Kdyby byly tři, tak by to bylo skvělé, ale jeden je podle mého názoru málo. A pokud tam nebude žádný, tak by to byla fotbalová česká katastrofa.
Srp
12
2012