V několika předchozích komentářích jsem se věnoval tématům jako je podceňování kvality a konkurenceschpnosti české trenérské školy s Evropou a složitosti prosazování moderních metod v práci s fotbalisty u nás a to nejen na hřišti.

 Léta tvrdím, že cílem trenéra na všech úrovních je „vymáčknout“ z každého fotbalisty, potažmo celého svěřeného týmu maximum jeho možností. Sebevědomě si dovolím konstatovat, že mně se to vždy podařilo, jenže jsem pracoval vesměs v klubech, které měly, nízké ambice vzhledem k aktuálně neutěšené finanční situaci, a proto i méně kvalitní fotbalisty ve srovnání se soupeři.
Jakou cestou se k tomuto cíli trenér dopracuje záleží na jeho schopnostech a zkušenostech. Z mnoha důvodů jsem přesvědčen, že naši trenéři mají vysokou kvalitu, srovnatelnou se zahraničními. Zaostáváme možná v jazykové vybavenosti, ale i to se postupně zlepšuje. Důkazem je třeba způsob, jakým se Viktorie Plzeň prezentovala v letošní sezóně v evropských pohárech (např.srovnání způsobu hry Plzně a londýnské Chelsea v Barceloně), ale třeba i nenaplněná představa Sparty o nastartování ve svém klubu něčeho, co tu ještě nebylo a co přivede Spartu k titulu českého mistra a ke konkurenceschopnosti Sparty v mezinárodním měřítku. Najednou i Sparta zjišťuje, že v této progresívní cestě modernizace českého fotbalu není sama, resp. není v této cestě vyjímečný jen realizační tým Sparty, ale už i mnozí další. Vždyť k dnešnímu dni vyhrála Sparta z deseti jarních utkání Gambrinus ligy jen čtyři. Proč asi? Odpověď je jednoduchá. Protože česká liga a čeští trenéři jsou daleko kvalitnější, než se všeobecně prezentuje a než si lidé ve Spartě mysleli.
Stejně tak jsem nikdy nesouhlasil s názorem, který někteří trenéři, já jim říkám fotbaloví populisté, prezentují, že se u nás v klubech trénuje málo. Nevím, podle koho tak soudí, zřejmě podle práce trenérů s názory, že se nemá z fotbalu dělat věda. Ta skupina totiž, aniž bych použil konkrétní jména, má jádro právě ve Spartě. Jde převážně o bývalé hráče Sparty a možná i proto kolega Hřebík hodnotí kvantitu tréninkového procesu u nás tak kriticky. Všimněte si, že nejúspěšnější a nejprogresívnější čeští trenéři jsou odjinud. Patří sem trenéři Vrba, Komňacký, zesnulý Mareček, Dovalil, Caplár a také Kozel a jeho asistent Suchopárek a především skvělý Karel Brückner, z něhož těží i jeho dlouholetý asistent u reprezentace Jarda Šilhavý, dnes trenér lídra Gambrinus ligy. Určitě jsem na někoho zapomněl, ale všichni mají něco společného. Neprošli Spartou, všechno si proto museli postupně vybudovat v tvrdé konkurenci, většinou začínali u mládeže a většina nebyla fotbalovým reprezentantem. To je totiž nedostatečná kvalifikace pro práci trenéra na nejvyšší úrovni. Výjimkou ve skupině bývalých Sparťanů je trenér Víťa Lavička. Inteligentní, pracovitý trenér, proto také úspěšný. A jak dopadla ve Spartě jeho snaha začlenit do svého realizačního týmu asistenta zaměřeného na mentální trénink, už dnes víme. Ve světě je to běžná praxe. A dnes, po jeho návratu z Austrálie by ho chtělo za trenéra hned několik klubů.
Zkrátka zavádění nových věcí v našem fotbalu je věc velmi komplikovaná, ale nejdále jsou na tom opravdu trenéři. Opět jsem se o tom přesvědčil při čtení rozhovoru v páteční příloze deníku Sport s bývalým lékařem fotbalové i hokejové reprezentace Milošem Barnou. Při jeho čtení jsem si znovu uvědomil to, co si myslím dlouhodobě. Že chceme vidět český fotbal hodně vysoko v evropské a světové hierarchii, ale v podmínkách, které jsou nesrovnatelně horší, než mají špičkové světové kluby. On mluvil o zdravotní péči o hráče, možností regenerace, zapojení specialistů prakticky na všechno, co se týká fotbalisty, včetně možnosti okamžitě vyhodnocovat zatížení v tréninku a jeho dopady na organismus hráče apod. Všichni víme, že se těmto klubům nemůžeme rovnat i v dalších věcech, jako jsou tréninkové plochy, vybavení a tréninkové možnosti u mládeže a v neposlední řadě i klimatickými podmínkami.
Z toho všeho mi vychází, že nejkonkurenceschopnými s vyspělým fotbalovým světem jsou v našem fotbalu trenéři. A nemyslím si to proto, že jsem také trenér.

Příspěvek byl vložen dne 25.04.2012 [Středa] v 11:42 hodin a zařazen do rubriky Český fotbal, FOTBAL DNES. Reakce na tento příspěvek můžete sledovat prostřednictvím kanálu RSS 2.0. Komentáře ani zpětné odkazy nejsou v tuto chvíli povoleny.