Otevřený dopis Michalu Kovářovi

  Jsem pravidelným čtenářem sportovního deníku Sport, protože celý svůj život pracuji ve fotbalovém prostředí a potřebuji mít veškeré informace o něm. Poslední rok také z toho důvodu, že jsem často tímto deníkem oslovován s žádostí o vyslovení svého odborného názoru na různé fotbalové události. I proto mě překvapilo, co jsem si ve středu musel přečíst v rozhovoru redaktora Šímy s hráčem 1.HFK Olomouc Michalem Kovářem.

Pikantní na tom je, že již 15 měsíců pracuji ve stejném klubu jako vedoucí trenér mládeže a sedím kousek od kabiny „A“mužstva, kde sedí zase Michal Kovář. V rozhovoru s panem Šímou (s mým skoro kolegou) vzpomínal na rok 2006, kdy jsem jej já, jako trenér Sigmy Olomouc, nezařadil do základní sestavy a on tím skončil učinkování v první lize. Doplnil to i několika smyšlenými invektivami.
Také jsem byl fotbalista, hrál jsem první ligu, a proto chápu zklamání fotbalisty, který má pocit, že mu trenér křivdí, když nehraje. Trenér totiž myslí týmově, ale hráč sobecky osobně. Jenže on to již opakovaně a po pěti letech řeší přes noviny, přitom by mohl vystoupat jen několik schodů do mojí kanceláře. Já vím, proč to ještě neudělal. Protože moc dobře ví, že není pravda, že jsem s ním tenkrát nemluvil. Vzal jsem si k tomu dokonce i asistenta trenéra a vysvětlil mu jeho roli v týmu. Zeptal bych se jej, proč tedy přestoupil asi dva týdny po mém odchodu z prvoligové Sigmy Olomouc jen do třetiligového Fulneku, když hlavní a jediná překážka jeho nominace do základní sestavy, kterou jsem byl pro Michala Kováře já, z klubu již odešla. Zeptal bych se jej, proč jsem si přečetl po jeho odchodu do Fulneku v rozhovoru s trenérem Petrželou, že jej přemlouval, aby zůstal, ale Michal mu odpověděl, že už cítí, že už někdy na hřišti nestíhá (nevím, zda to cituji přesně, mám to ve svém archívu pečlivě uložené).
Já totiž vím, proč to haló kolem toho Michal rozpoutal a nakonec dobrovolně odešel. Fulnek mu zkrátka částku, kterou mu Sigma Olomouc nechtěla dle smlouvy zaplatit, zaplatil. Já dokonce znám i její výši. A Sigma ji nechtěla zaplatit. Protože výkonnost Michala Kováře v té době již takové částce neodpovídala. Jak nakonec Fulnek, i díky takovým excesům, skončil už dnes víme. A kdyby Fulnek hrál jenom okresní přebor a převzal tento závazek Sigmy, tak tam Michal Kovář přestoupí, protože mu šlo v první řadě o peníze a v okamžiku, kdy zjistil, že není v základní sestavě, tak se začal o ně bát. A to, že si pustil v tisku tzv.“pusu na špacír“ tenkrát a dokonce i dnes a neřešil to uvnitř klubu nechávám bez komentáře. Motivem pana redaktora Šímy k rozhovoru s Michalem Kovářem totiž tahle stará pseudokauza nebyla, ale rád se jí chytil.
Ještě jeden dotaz bych na něj teď, po několika letech měl. Kolik prvoligových klubů o něj mělo za těch pět let zájem, kolik nabídek od nich dostal a proč tedy nezůstal v Sigmě, když v té době ještě měl na první ligu. 

Komentáře nejsou povoleny.