V posledních několika dnech mě zaujalo, kromě fotbalových utkání a jejich, někdy překvapivých a někdy očekávaných výsledků, několik zajímavých fotbalových témat.
Prvním je dlouhodobá polemika o tzv. „anglických týdnech“ našich prvoligových týmů. Občas zaslechneme z úst trenérů konstatování, typu, že náročný „anglický týden“ máme za sebou nebo před sebou a okamžitou reakcí bývá kritika těchto vět s argumentem, že v zahraniční to nikdo neřeší a hrají tak pořád. Vím, že spousta čtenářů mého komentáře k tomuto tématu se mnou nebude souhlasit, ale to jenom proto, že nemají správné informace.
Není totiž pravda, že to v zahraničních klubech neřeší. Oni to řeší, protože ví, že lidské tělo nějak funguje, má nějaké svoje parametry a výkonnost a snaží se z těch těl hráčů dostat maximum. A také ví, že pokud je tělo unavené, tak to svoje maximum nedosáhne. Na rozdíl od nás mají k tomu daleko více odborných specialistů a to je jejich výhoda.
Když jsem před několika lety jezdil do TV Prima spolukomentovat anglickou Premiere League, často jsem se tam setkával s občasným glosátorem fotbalu a bývalým mojím protihráčem a reprezentantem Láďou Vízkem. To je typický představitel těchto názorů. On totiž vychází jen z toho, že hráči radějí hrají utkání, než trénují, a že venku to tak funguje. V tom prvním argumentu má určitě pravdu, ale to neznamená, že sobotní startovní pozice týmu, který hrál ve středu náročné utkání není jiná, tedy horší, než týmu, který hrál utkání už před týdnem. Jenže to ti hráči neřeší, oni jen raději hrají, než trénují. To vám potvrdí každý fyziolog.
Láďa Vízek také nadával na české trenéry, že se na náročný program vymlouvají. Jenže to není pravda. On totiž, vzhledem k tomu, že fotbal není jeho zaměstnání, nepostřehne některé detaily, které pro posouzení těchto výroků musí vnímat. Říkal jsem mu proto, že i já jsem někdy konstatoval, že např. jsem měl obavy, jak zvládneme kondičně dané utkání (vždy jsme jej zvládli), protože jsme hráli v týdnu před tím utkání. Jenže jsem to řekl jen v případě, že náš soupeř měl na přípravu na naše vzájemné utkání, na rozdíl od nás, celý týden. Fyziolog by potvrdil, že to tak být musí, ale to bych se opakoval. A to Láďa Vízek neví, a protože má hodně prostoru v médiích, tak ovlivní i ostatní „experty“. Nikdy bychom já, ani jiný český trenér nemluvili o hrozbě únavy v utkání, pokud by měl soupeř v týdnu stejný program, jako my.
No a venku to také tak funguje. Trenéři a jejich realizační týmy únavu svých hráčů zcela jistě řeší. Trenéři udělají změny v sestavě (mají dostatečně široké kádry), fyzioterapeuti potřebnými procedůrami, stejně tak maséři. Ve vyspělých ligách mají vložená utkání prakticky všichni, díky evropským a národním pohárům, tedy oba soupeři, proto to nikdo nezmiňuje.
Pokud někdo mým názorům pořád nevěří, tak uvedu jednu statistiku, kterou jsem si minulý týden v deníku Sport přečetl. Týkala se našeho úspěšného zástupce v evropských pohárech Viktorie Plzeň. V prvoligových utkáních následujícím po utkání v evropském poháru uprostřed týdne získala Plzeň jen 45% bodů. V prvoligových utkáních bez vloženého utkání uprostřed týdne 93% bodů. Pokud někdo nevěří ani této statistice a považuje ji za náhodu, doporučím si vzpomenout na bodové zisky Sparty Praha, když hrávala často evropské poháry. Ta statistika byla podobná. Nejde totiž jen o únavu fyzickou, ale i psychickou, ale k tomu bych potřeboval dalšího odborníka psychologa, aby Láďu Vízka přesvědčil. On by si stejně myslel svoje. Ještě jednou tedy zopakuji, že mluvíme-li o únavě z pohárového utkání uprostřed týdne, jedná se jen o variantu, kdy vložené pohárové utkání utkání měl jen jeden z víkendových soupeřů.
Na závěr zkusíme jeden test. Včera, ve středu, se hrálo zajímavé pohárové utkání špičkových týmů Bundesligy mezi Mönchengladbachem a Bayernem Mnichov. Skončilo bez branek i po prodloužení. Na penalty postoupil Bayern, ale to v této chvíli není podstatné. Jenže v sobotu hrají oba favorizované týmy utkání Bundesligy doma s Hoffenheimem a Hannoverem, tedy s týmy, které takové náročné utkání nehrály, ale nejsou v těchto utkáních fovority. Bude zajímavé sledovat výsledek a průběh těchto utkání ve vztahu k oběma favorizovaným týmům a zda se někdo z nich nebo expertů zmíní o únavě. Já bych si typnul, že odpověď bude pozitivní, i když třeba oba „unavení“ favorité zvítězí.
Nějak jsem se rozepsal, tak už jen krátce. Potěšily mě dvě věci. Že se vážně uvažuje o nominaci dalšího hráče z Gambrinus ligy, o mladém Sparťanovi Krejčím, na EURO 2012, a že se konečně našel klub, který reagoval na nepochopitelné chování svých pseudofanoušků a podal na jednoho z nich trestní oznámení za vhození petardy a dělobuchu na hrací plochu. Tím klubem je, také konečně, Sparta Praha a já doufám, že to není jen proto, že tím ohrozil sparťanského hráče Krejčího.
Bře
22
2012