V posledním prodlouženém fotbalovém víkendu se toho událo opravdu hodně, což samozřejmě nemůžu ponechat bez komentáře.
Začnu páteční Valnou hromadou FAČR. Ve fotbalu pracuji vlastně celý život, ale dělat fotbalového bafuňáře mě nikdy nelákalo. Tušil jsem, že bych musel dělat i věci, které by moje svědomí neuneslo, a že bych to tedy nedokázal. I tady jde o politiku, i když „jen“ fotbalovou, a politika je přeci „špinavá“. To, co předvádí naši političní představitelé, bez ohledu na politickou příslušnost, je jedna velká katastrofa a já jsem přesvědčen, že to nakonec u nás nedopadne dobře. Proto si nedělám iluze ani o politice fotbalové. Jsou informace a indicie, které dostávám od různých kamarádů, obeznámených s tímto prostředím, a ty mi hlásí, že se s působením předsedy „spasitele“ Ivana Haška nic nezměnilo. Raději nechci vědět, co se mělo změnit, ale v současné době je to prý úplná katastrofa. Podle toho zřejmě také volební Valná hromada dopadla. Podle mých informací je chyba na obou stranách „barikády“, tzn. na moravské i české. V každém případě je to špatný signál pro všechny, kteří ve fotbalu pracujeme nebo i pro ty, kteří by mu chtěli eventuálně pomoci. Zástupci UEFA a FIFA (evropské a světové fotbalové federace), kteří byli naší Valné hromady přátomni, prý konstatovali, že horší situace je už jenom na Balkáně. Nevím, jak pro vás, ale pro mě je toto hodnocení velmi skličující.
Pojďme raději k fotbalu a to hned k tomu, který nám dělá naopak velmi dobrou reklamu. Tím utkáním byl souboj Plzně a Jablonce, který domácí Viktorka nakonec zvrátila na 4:2 ve svůj prospěch. Je škoda, že tak kvalitní utkání nemohl, vzhledem k nedokončené rekonstrukci, sledovat plný stadion, protože to byla ukázka útočného, dramatického, zkrátka moderního fotbalu. Padlo v něm šest branek, což je vysoko nad průměrem i ve střelecky produktivních zahraničních ligách. Pro domácí hráče to byl takový předkrm z velmi nabitého termínového kalendáře, kdy musí zvládat domácí ligu i Ligu mistrů. V základní sestavě museli nahradit hned tři hráče (Bakoše, Limberského a Pilaře), což se jim bude určitě stávat i v dalších utkáních Gambrinus ligy. Oni sami tvrdí, že k tomu mají dostatečně široký kádr hráčů a tímto si tento odhad potvrdili. Já si to ovšem nemyslím. Jsem přesvědčen, že pro takto náročný program je kádr Plzně nedostatečný, a proto předpokládám, že mistrem po 30.kole bude jednoznačně Sparta, kterou už nezatěžují utkání v evropské lize a může se soustředit jen na Gambrinus ligu.
Tím se dostávám ke Spartě, která vyhrála na Bazalech s trápícím se Baníkem 2:0 a potvrdila sedmým vítězstvím v řadě svoje vysoké gambrinusligové ambice. Obecně je za toto utkání chválený i Baník, ale já to tak nevidím. Sparta totiž hrála jen to, co, vzhledem k průběhu, potřebovala. Tím mám na mysli, že po brzké brance zvolnila a kontrolovala hru. Ještě evidentnější to bylo po školáckém vyloučení ostravského „spasitele“ Svěrkoše.
Ten tímto zkratem potvrdil, co jsem si myslel hned po zprávě, že se tento hráč vrací do Baníku, aby mu pomohl se zvednout. Hned po zveřejnění této informace jsem tvrdil, že to není hráč, který by měl někoho, tedy ani Baník, spasit. Možná naláká diváky, ale herně mužstvu nepomůže. O jeho „pracovitosti“ v tréninku jsem něco slyšel, a proto vím, že není náhoda, že několik posledních sezón cestuje od klubu ke klubu a nakonec skončil v Ostravě. Není to hráč, který by svým příkladem pozitivně ovlivňoval svoje spoluhráče. Svoji roli nezvládl ani v utkání se Spartou, protože nedokázal ovládnout svoje emoce a to by zkušený a kvalitní fotbalista měl.
Ještě jednou se vrátím ke Spartě. V posledních dnech se v médiích o ní mluví hlavně v souvislosti s obráncem Tomášem Řepkou. Jeho odchod je zcela jistě podmíněn, kromě jiného, i schopností plnit jeho vysokou „sparťanskou“ smlouvu, což pan Starka z Příbrami nakonec vyřešil. Jenže zřejmě tím zaskočil samotného hráče, protože ten teď váhá se souhlasem k přestupu. Zřejmě hrát za provinční klub a ve Spartě vidí, jako velký rozdíl. Navíc je tam i dojíždění. Možná si říká, že končit kariéru v Příbrami je pod jeho úroveň (nic proti Příbrami). Nevím, proč váhá. Jedno vím ovšem určitě. Pokud odejde, tak bude nejraději Sparta a nejen z ekonomického hlediska. Jistě dobře ví, že situace se čtyřmi zkušenými a drahými stopéry je neúnosná a sportovní forma u Řepky už jde nezadržitelně dolů. Podle mého názoru je ještě jeden důvod, proč odchod Řepky Spartě pomůže. Řepka byl lídrem kabiny, pro ostrá slova nechodil daleko na hřišti a určitě i v kabině. Já ovšem takovým lídrům říkám „negativní lídři“. Nebudu tajit, že do této kategorie řadím i brankáře Blažka. Pokud by došlo k jejich eventuálnímu odchodu (o Blažkovi se už také začíná spekulovat), tak by se lídry kabiny zřejmě stali Zápotočný a především Jarošík a to by bylo úplně něco jiného. Jsem přesvědčen, že by to ocenili i trenéři. Ve své trenérské kariéře jsem totiž několik tzv. negativních lídrů zažil a teprve po jejich odchodu se dostavila sportovní forma některých spoluhráčů, kteří byli těmito „lídry“ stresovaní. Jednou měl takový „lídr“ vliv i na vedení a odejít jsem musel já. Jeho potom vyhodili po půl roce, když pochopili jeho negativní vliv na mužstvo. Pozitivní lídr by měl být nejen výborný fotbalista, ale mít i potřebné povahové a charakterové vlastnosti, tím i přirozenou autoritu a týmové myšlení. Obávám se, že z toho všeho má Tomáš Řepka jen to první.
Zář
21
2011