Německý fotbalový klub TSG Hoffenheim je zcela jistě v jistém smyslu vyjímečný. Klub sídlí ve vesničce čítající přibližně 3 tisíce obyvatel a svá domácí utkání hraje na stadionu postaveném doslova na zelené louce v nedalekém městečku Sinsheim. Připomíná mi to tak trochu někdejší české prvoligové kluby z Blšan a Drnovic, tedy vesnic velikosti Hoffenheimu. Jenže tyto naše kluby neměly tak bohatého majitele, jako byl v případě Hoffenheimu miliardář Dietmar Hopp. Výsledkem jeho podpory nebyl jen zbrusu nový stadion v Sinsheimu, ale také postup do nejvyšší německé fotbalové soutěže I.Bundesligy.
Po několika sezónách a umístěních ve druhé polovině tabulky se týmu na podzim 2015 nedařilo a v říjnu odvolaného trenéra Gisdola nahradil zkušený trenér Huub Stevens, ale mě velmi zaujalo tehdejší prohlášení generálního ředitele klubu Görlicha: „K týmu nastupuje trenér Stevens, který je naší přítomností, ale jeho nástupcem bude v létě trenér U19 Julian Nagelsmann. Ten je naší budoucností. Jsme přesvědčeni o jeho kvalitě a autoritě“. Říci něco tak pozitivního o tehdy 28 letém trenérovi bylo velmi odvážné, ale jak ukázal další vývoj, tak zcela výstižné. V únoru 2016 se totiž tým Hoffenheimu i s naším reprezentantem Kadeřábkem pohyboval na posledním místě bundesligové tabulky a k týmu byl s předstihem podle původního plánu klubu povolán nejmladší bundesligový trenér či manažér v historii soutěže Julian Nagelsmann.
Krátce tedy o něm. Pro zranění kolena ukončil svoji skromnou hráčskou kariéru v roce 2008, tedy ve svých 21 letech a okamžitě se pustil do studia trenérských licencí. Působil u rezervního týmu v Augsburgu a Mnichovu 1860 a poté u mládeže v TSG Hoffenheim. Nejdříve u týmu U17, potom U19 i na postu asistenta trenéra „A“ mužstva.
Po nástupu do funkce hlavního trenéra TSG Hoffenheim se pustil do záchranářské mise, která se stala tak trochu zázrakem, protože postavení týmu na posledním místě tabulky a ztráta pěti bodů na barážové umístění tomu nasvědčovala, ale jen na první pohled. Do týmu, dle vyjádření českého fotbalisty Pavla Kadeřábka přinesl svěží vítr, snažil se hráčům vlévat do jejich mysli maximum sebevědomí a hlavně hrát odvážnější fotbal. Důležité je vždy v takové situaci mít úspěšné výsledky, které hráče přesvědčí o správnosti trenérem zvolené cesty. A to se přesně stalo.
Jenže záchrana týmu v Bundeslize trenéru Nagelsmannovi nestačila a tak dokázal hráče přesvědčit o jejich schopnostech pohybovat se v letošní sezóně v tabulce minimálně na příčkách zaručující evropské poháry. A jaký je pohled na aktuální tabulku Bundesligy? TSG Hoffenheim je po 10. kole na 3. místě v tabulce, dosud nepoznal pocity po prohraném utkání a to má za sebou utkání s největšími favority jako Leverkusen, Lipsko, Hertha Berlín a v posledním kole vzdoroval i neporazitelnému Bayernu Mnichov.
I toto utkání v mnichovské Allianz Aréně potvrdilo, že postavení Hoffenheimu není vůbec náhodné a není nějakým zázrakem, ale že je to výsledkem fotbalu, který mladý trenér Nagelsmann týmu ordinuje. Na první pohled je znát, že lpí na pohyblivosti a z ní plynoucí aktivity hráčů. Podle toho si vybírá typy fotbalistů. Proto dokáže jeho tým včas a důsledně dostupovat hráče soupeře už hluboko na jeho polovině a těžit z jejich ztrát, ke kterým je donutí a následně trestá po rychlém přechodu hned několika hráčů do protiútoku. Např. při vedoucí brance Hoffenheimu v 16. minutě byli v koncovce útočné akce 4 hráči uvnitř pokutového území Bayernu a další 2 na jeho hranici.
Hráči Hoffenheimu kromě pohybu vynikají také svojí rychlostí a dynamičností, zejména ofenzívní hráči jako Amiri (20 let), Demirbay, Wagner, Kramarič a svoje běžecké schopnosti musí proto prokazovat i Kadeřábek a maximálně se o to snažil. Ve hře je vidět nespočet sprintových náběhů a samozřejmostí je snaha o represink, tedy okamžité napadání soupeře po ztrátě míče a pokud se nezdaří, tak návrat do svých pozic v defenzívě. Jinak by to totiž ani nešlo, protože sice věkem hráčům blízký, lidsky přijatelný (zrušil předzápasová soustředění před domácím utkáním), ale velmi přísný trenér Nagelsmann by takové nedostatky u hráčů netoleroval.
Přesto, že trenér Nagelsmann, dle vyjádření českého reprezentanta, detailně sleduje hru nejbližších soupeřů a při volbě způsobu hry svého týmu se mu často podřizuje, což je třeba u nás v Česku považováno za slabost trenéra, jeho výsledky potvrzují, že v současném fotbalu, kdy rozhodují o výsledku mnohé drobné detaily to není cesta špatná. I proto Pavel Kadeřábek nastupoval v sestavě i na levé straně obrany a celý tým mění variantu rozestavení právě podle analýzy hry soupeře. Jenže v utkání v Mnichově s Bayernem zvolil trenér rozestavení se třemi stopéry a dvěma „halvbeky“ na kraji, tedy v obranné fázi s pěti obránci (přesně 3 1 4 2), tak jedním z „halvbeků“, tentokrát na pravé straně, byl právě Kadeřábek.
Přesto, že ve druhém poločasu hráči Bayernu vystupňovali svoji aktivitu, když vyrovnat se jim podařilo ještě v poločasu prvním ke smůle Hoffenheimu díky vlastní brance obránce Zubera, tak hostující tým nerozhodný výsledek 1:1 udržel a v poslední minutě nechybělo mnoho, aby po úniku Kadeřábka a přihrávce před branku jeho spoluhráč ve skluzu vstřelil vítěznou branku.
Dosavadní práce trenéra Hoffenheimu, kdy podceňovaný tým nejen zachránil v loňské sezóně z beznadějné situace v nejvyšší německé fotbalové soutěži, ale pokračuje s ním i v sezóně nové umístěním na 3. místě, potvrzuje, že jeho cesta je správná, tedy důraz na výbornou atletickou průpravu hráčů, disciplínu v organizaci hry a soudržnost celého týmu je ta správná cesta. Ještě jeden drobný detail týkající se hráčů. V základní sestavě týmu Hoffenheimu proti Bayernu nastoupili pouze 3 cizinci. Jedním z nich byl český fotbalista Pavel Kadeřábek, dále chorvatský útočník Kramarič a Švýcar obránce Zuber. To také svědčí o způsobu práce trenéra v klubu, jakým je TSG Hoffenheim, který trenérovi nemůže koupit hráče, na kterého si ukáže. Přesto se pohybuje ve špici tabulky. Pro srovnání Bayern měl v základní sestavě cizinců osm.