Z pěti týmů české nejvyšší soutěže, kteří nás reprezentují v evropských pohárech (pro Mladou Boleslav platí minulý čas) pouze pražská Sparta bodovala naplno na domácím stadionu s nováčkem ze Zlína. Ostatním se to nepodařilo.
Jablonec prohrál v Jihlavě 0:1 a týmy Mladé Boleslavi, Plzně a Liberce získaly jen jeden bod a poslední dva jmenovaní dokonce na vlastní trávníku. Příčiny těchto ztrát si zcela jistě rozeberou se svými svěřenci trenéři, ale určitě v tom hraje roli fyzická a možná ještě více psychická náročnost včetně cestování po celé Evropě a také vyrovnanost všech týmů v naší nejvyšší fotbalové soutěži. Tou vyrovnaností myslím ne ceny hráčů, ale schopnost teoreticky slabších týmů a jejich trenérů se na favority velmi dobře připravit nejen mentálně, ale také především takticky.
O české nejvyšší soutěži je totiž známo a trenéři zahraničních týmů to po utkáních konstatují, že její účastníci (české týmy) jsou velmi dobře organizované. Mnozí komentátoři a „odborníci“ především z řad bývalých hráčů to považují za chybu a negativní prvek naší ligy, ale přeci skvělá organizace fotbalového týmu, tedy taktická vyzrálost je výrazem kvality. Nikdo soudný přeci nemůže např. po trenérovi Jihlavy Klusáčkovi chtít, aby si to tzv. rozdal se Spartou a Jabloncem jako rovný s rovným. To by u týmu dlouho nevydržel. On musí zvolit takovou taktiku, aby byl těmto týmům konkurence schopný. A proto v prvním kole hrála Jihlava se Spartou bez branek a v tomto třetím kole dokonce porazila Jablonec 1:0. Zkrátka hrála vzadu na nulu a pokoušela se o rychlé protiútoky. V tomto utkání k výsledku 1:0 pro domácí zcela zjevně přispěla i atmosféra v týmu Jablonce po skvělém výsledku v Kodani, ale to je problém Jablonce. I na tomto příkladě se potvrzuje, že skloubit program evropských pohárů se Synot ligou není jednoduché. V tom se rozcházím s Láďou Vízkem (debatu na toto téma jsme spolu vedli před několika lety na TV Prima kde jsme spolukomentovali anglickou Premiere League), protože on použil argument, že hráči raději hrají, než trénují a občas ho zaslechnu i od expertů na ČT, také bývalých hráčů. Jenže to je argument, který řeší úplně něco jiného, tedy zda hráči raději hrají nebo trénují a ne stav těla a především hlavy v ligovém utkání po středečním utkání evropských pohárů.
Složitější v tomto smyslu je podle mého názoru momentální situace v Plzni. Po remíze 2:2 se Slováckem se vyrojilo spousta spekulací o příčinách (podcenění ligových utkání ze strany hráčů i trenéra, nesoulad mezi trenérem a kabinou, nespokojenost některých hráčů se svým herním vytížením atd.). Všechno jsou to poměrně logicky se nabízející vysvětlení vděčná pro média a jejich čtenáře, ale je také pravda, že kdyby Plzeň v utkání se Slováckem proměnila alespoň polovinu vyložených šancí, tak musela s přehledem vyhrát. Ano, já vím, že na tyto argumenty vedení nebude slyšet, pokud nebudou výsledky. Já jen upozorňuji na to, že jak se říká „nic není tak horké, jak se uvaří“, a že už další zápasy tento fakt potvrdí nebo se ukáže, že „na každém šprochu je pravdy trochu“. Přál bych Viktorii, aby platila ta první varianta a aby nadále vylepšovala svůj a český koeficient v evropských pohárech.
Její největší konkurent Sparta Praha měla v tomto kole za soupeře tým, od kterého moc nevěděla, co má očekávat. Po minulém kole jsem chválil způsob práce trenéra Páníka i jeho svěřenců a nic na tom nehodlám měnit ani po jejich prohře 0:3 na Spartě. To utkání nebylo pro nováčka Synot ligy jednoduché už proto, že se nedalo čekat ze strany hráčů Sparty po vstupu Zlína do soutěže nějaké podcenění. A to se potvrdilo, Sparta podala koncentrovaný výkon a i když s pomocí dvou pokutových kopů vyhrála zaslouženě.
Mladá Boleslav, která už bohužel do Evropské ligy nezasáhne se už může plně soustředit jen na utkání Synot ligy a z Ostravy si odvezla po nevydařeném začátku utkání bod za remízu 2:2. Začátek utkání však vůbec nezvládla a po půl hodině prohrávala 0:2. Oba góly měly stejného střelce Narha a podobný scénář. Rychlý protiútok a nekompromisní střela, na kterou brankář Šeda nedosáhl. V dalším průběhu byla Mladá Boleslav fotbalovější, ale co zahodil její hráč Magera, ostravský odchovanec, se jen tak často nevidí. Do druhého poločasu poslal trenér Jarolím Milana Baroše, ale ani on nedokázal přispět k vítěznému gólu. Abych byl upřímný, tak mě svým výkonem nijak nepřesvědčil o svém přínosu pro tým. Souhlasím s tím, že to pro něj nebylo moc ideální utkání vzhledem k jeho dlouholeté příslušnosti nejen k Baníku Ostrava, ale i celému ostravskému regionu.
K tomuto utkání si ještě neodpustím poznámku. Moc se mi totiž líbí nový stadion (termín rekonstruovaný mi v tomto případě nějak nesedí) v Ostravě-Vítkovicích. Můžu jej totiž srovnat s tím předchozím, protože jsem Vítkovice trénoval a ten dnešní je opravdu skvělý. Veškerý humbuk, který se kolem stěhování Baníku Ostrava z dnešním předpisům nevyhovujících Bazalů považuji za nepochopitelný. A už vůbec nerozumím argumentům o stěhování ze slezské části Ostravy na stadion v moravské části Ostravy. Přeci pro diváka by mělo být hlavním kritériem kulturní prostředí, pohodlí a pěkný fotbal. A to všechno v tomto případě měl. Vím, i já jsem četl o problémech s pokladnami nebo nedostatečným občerstvením. Jenže to napravit je velmi jednoduché a nemám obavy, že se tak nestane. A pokud tvrdé jádro fanoušků odmítá z nějaké pseudotradice, z důvodů umístění stadionu v jiné části města nebo nesouhlasu s vedením klubu na stadion ve Vítkovicích chodit, tak je to pro všechny aktéry plus. Možná jen hráči si postesknou, že jim fandění jádra chybí, ale i tak si sami pochvalovali atmosféru na stadionu, kam přišlo okolo 6-ti tisíc diváků. A já jsem přesvědčen, že příště jich bude ještě více.
Dalším týmem, který pokračuje v play off Evropské ligy je Liberec. Na domácím stadionu získal jen bod za remízu 1:1 s Duklou Praha, ale nic to nemění na výborném vstupu Liberce do sezóny včetně evropských pohárů. Se silným soupeřem, jako je určitě pražská Dukla nebyl Liberec daleko od výhry, ale to by musel Šural ke své první brance v tomto utkání přidat ještě jednu z pokutového kopu, který zahrával asi deset minut před koncem. Jenže brankář Dukly měl tentokrát pevnější nervy.
O nečekanou kulišárnu se tradičně pokusili hráči Příbrami v utkání s Teplicemi, které domácí Příbram vyhrála 3:2. Při zahrávání pokutového kopu použili variantu, která není nic nového, ale běžně se nepoužívá, při které zahrávající hráč míč posune směrem k brance a druhý, který v té chvíli ovšem musí stát ve vzdálenosti minimálně 9,15 metrů od míče jej potom doběhne a v poklidu vstřelí branku. Podle předpokladů na tento manévr hráči Teplic nereagovali včas, ale branka platit jednoznačně neměla a nechápu, že to nepostřehl rozhodčí. Střelec Bednář totiž v momentě, kdy zahrávající spoluhráč Pilík posouval míč, se nacházel asi půl metru v pokutovém území, tedy cca 4,5 metru od značky pro pokutový kop. Je běžné, že při pokutovém kopu hráči obou týmů jsou netrpěliví a vstoupí do chráněného území o zlomek dříve, ale o skoro 5 metrů musí vidět každý, tedy i rozhodčí. Za poznámku stojí i fakt, že obě branky Teplic vstřelil Fillo, v minulé sezóně ještě hráč Příbrami.
V Brně se střetla místní Zbrojovka s tradičně atraktivním soupeřem z Prahy se Slávií. Utkání nebylo nějak moc atraktivní, v utkání si oba soupeři nevytvořili mnoho šancí, ale nejtěsnější výhra Brna 1:0 byla zasloužená. Zajímavostí tohoto utkání určitě bylo, že proti sobě nastoupili bratři Škodové a ten domácí Michal dokonce rozhodl o výsledku, když se prodral mezi oběma stopery Slávie a s přehledem skóroval.
Posledním utkáním 3. kola Synot ligy bylo utkání Bohemians Praha se Sigmou Olomouc. Na trenérských lavičkách obou týmů kralují v současné době dva bývalí olomoučtí fotbalisté Pivarník a Kalvoda a oba určitě v aktuální situaci obou týmů chtěli vyhrát. Nakonec se to po remíze 1:1 nepodařilo ani jednomu, což určitě nepotěšilo především trenéra Bohemians. Už také proto, že hostující Sigma byla v utkání fotbalovější a měla k výhře určitě blíže. Oba týmy si na plný bodový zisk v tomto ročníku Synot ligy musí ještě počkat.
V tomto kole padlo celkem 22 branek, což udrželo průměr vstřelených branek ve třech odehraných kolech na číslu 3, což je dobrá vizitka střelců. Podobně i průměrná návštěva necelých 6 tisíc drží celkovou návštěvnost na cca 5,5 tisíc a to je na naše poměry slušné číslo.