V tomto mém komentáři nebude v kontextu jeho nadpisu hlavním tématem jen fotbal, ale povětrnostní podmínky, konkrétně sněžení a různý přístup klubů k zajištění regulérních podmínek k uskutečnění utkání na jejich stadionu zejména s ohledem na regulérnost hrací plochy. Samozřejmě všude nebyly podmínky stejné a hlavně z mého pohledu a zkušenosti ne všechny domácí kluby udělaly maximum k vytvoření regulérní hrací plochy, což nyní bude tématem pro příslušné komise na FAČR a média v tom smyslu, proč se někde hrálo (v Olomouci a Pardubicích) a někde ne. Dokonce někde se rozhodlo o odložení utkání den před výkopem, což bylo zejména pro hostující týmy příznivé vzhledem ke zrušení autobusové dopravy včetně ubytování den před utkáním. Tento rozumný přístup zvolily domácí kluby Bohemians Praha, České Budějovice, Jablonec, Mladá Boleslav a Ostrava, což zjednodušilo situaci jejich soupeřům Liberci, Hradci Králové, Teplicím, Karviné a především Plzni. Bohužel zbytečně se trmácel do Zlína včetně nákladů na ubytování na hotelu tým Slávie, když o odložení utkání někdo rozhodl až v den utkání dopoledne, což je pro mě zcela nepochopitelné a nedivím se vedení Slávie v čele s panem Tvrdíkem, že tuto situaci tvrdě kritizují.
Opačná situace nastala v Olomouci a v Pardubicích, kde se utkání se Slováckem a se Spartou hrála, což lze v tomto kontextu negativních dopadů (velmi poškozená hrací plocha a její dopady na další průběh sezóny, náklady a organizační složitost zabezpečení její regulérnosti včetně nákladů na fungování vyhřívání hrací plochy, nebezpečí zranění hráčů v utkání, slabá divácká návštěvnost na utkání, nízká sportovní úroveň atd.). V tomto srovnání klubů, které dělaly maximum pro to, aby se utkání odehrálo (do televizní kamery to pojmenoval šéf Pardubic, hlavně zajištění brigádníků k odklízení sněhu a nářadí pro ně) a kluby, které jednoduše a bez těchto popsaných ekonomických a organizačních dopadů domácích klubů si v předstihu zajistily odložení utkání se znovu potvrdilo pořekadlo: „za dobrotu na žebrotu“. Připouštím, že pro pardubický klub bylo motorem této aktivity i utkání s vedoucím týmem F:L Spartou před vyprodaným stadionem.
Znám tyto situace ze svého působení v olomoucké Sigmě a nedivím se, že i na toto utkání se Slováckem dokázalo vedení připravit hrací plochu, protože i v tomto směru s tím mají v klubu dlouholetou zkušenost. Pamatuji si na to i já v 17 let dlouhém působení v klubu, jednou jsme všichni od vedení, trenéři mládeže a zaměstnanci údržby stadionu pracovali celou noc na úpravě zasněžené hrací plochy všechno ručně s odvozem jen na klasických jednokolečkách, protože na měkkou travnatou plochu se nedalo vjet ani s drobnou mechanizací, ale na druhý den se hrálo…
Celou tuto organizačně nezvládnutou situaci, kdy někdo věděl o odložení s předstihem, někdo až po příjezdu přes celou republiku, někdo hrací plochu i přes složité okolnosti zprovoznil, dávám za vinu FAČR a jejich neschopnosti jednoduše rozhodnout o odložení celého kola, což by bylo pro všechny spravedlivé, bez zbytečných nákladů pro kluby. Dobře si vzpomínám na stejnou situaci v roce 1993, když jsem po 7. kole byl jako asistent trenéra pověřen dokončit podzimní část sezóny jako hlavní trenér. Jenže tenkrát bylo odloženo z důvodu nepříznivé povětrnostní situace (sníh, led a mráz) celé 15. kolo až na jarní část soutěže a tak se mělo vyřešit i současné 17. kolo F:L. Vím, že dnes je možná větší nouze o volné termíny, ale nějaké řešení, spravedlivé pro všechny, by se určitě našlo.
Ke dvěma odehraným utkáním krátký komentář. Utkání v Olomouci se Slováckem bylo při pohledu na tabulku soubojem o třetí místo, i když zkreslené díky dvěma dohrávaným utkáním Viktorie Plzeň k dobru. Skončilo zaslouženou remízou 1:1, i když pro trenéry byl zřejmě důležitější zdravotní stav hráčů, což bylo po utkání zřejmé z jejich kritiky na téma „proč se v těchto podmínkách muselo hrát a jinde ne“, takže zisk jednoho bodu nevadil nikomu.
V Pardubicích se hrálo před vyprodaným stadionem (kapacita 4600 diváků) a na překvapivě zeleném, ale měkčím terénu. Domácí mladý tým i v tomto utkání, i když prohrál 1:2, potvrdil progresívní trend, na kterém pod trenérem Kováčem pracuje a proto se zlepšuje, bohužel proti byla některá rozhodnutí systému VAR, v tom posledním v nastaveném času při možném vyrovnání na 2:2 bylo i z mého pohledu kontroverzní. Dokonce si dovedu představit, že při možnosti „kalibrované čáry“ by vyrovnávací branka mohla být uznána. Šlo opravdu o milimetry. Věřme, že zbývající 2 podzimní, vlastně správně řečeno zimní kola, proběhnou v lepších povětrnostních podmínkách a atmosféře, než toto zcela v podmínkách zimních.