Dovolte mi hned na úvod tohoto komentáře krátkou vsuvku na téma trojice nezodpovědných reprezentantů Brabce, Kuchtu a Coufala. Jejich jednání je pro mě naprosto nepochopitelné a svědčí jen o jejich skutečném charakteru a vztahu k reprezentaci a bylo správné je okamžitě poslat domů před utkáním s Moldavskem. Vzhledem k okolnostem a důležitosti tohoto utkání všichni tři jen potvrdili, že jim na postupu na EURO 24 nezáleží, a proto je pro mě nepřijatelné, aby se tohoto prestižního turnaje někdo z nich zúčastnil. Nechat toto rozhodnutí na budoucím trenérovi, který je samozřejmě povolá je totálním alibismem, proto rozhodnutí o neúčasti všech tří hráčů na EURO 24 ze strany FAČR mělo padnout hned nyní. Neznám trenéra, který by v případě angažmá u reprezentace se hráčů zřekl, argumentem bude, že se tak stalo před jejich angažováním a navíc se hráči všem omluvili…A nyní už k 16. kolu F:L.

Ano, je to tak, sněhové přeháňky ovlivnily hrací plochy někde více (na severu v Teplicích, Jablonci a Liberci a v Karviné), někde méně. Proto není náhoda, že na těchto stadionech byla nejmenší návštěva v průměru jen 1795 diváků, i když i bez sněhu bývá u nich návštěva nejmenší. Naopak na čtyřech ostatních stadionech (na Spartě, Slávii, v Hradci Králové a na Slovácku) přišlo na utkání v průměru 11979 diváků. Celkově v 16. kole na všech osmi stadionech přišlo do hlediště v průměru 6890 diváků a to je i vzhledem k povětrnostním podmínkám velmi dobré číslo.

(Pokračování textu…)

Ano, je to tak, ale soutěž pokračuje stejným tempem dále. V tomto kole jsme mohli vidět několik utkání, ve kterých se utkaly týmy z Moravy se soupeři z Čech, dokonce ve třech případech z Prahy. Stejným, dokonce větším lákadlem byla utkání našich zástupců v evropských pohárových soutěží s v posledních letech nejúspěšnějšími moravskými týmy Slováckem, Sigmou Olomouc a Baníkem Ostrava. Jejich konfrontace s pohárovými zástupci byla očekávaná zejména proto, že jejich zápasový program včetně cestování sváděl k domněnce, že hlavní roli bude hrát únava. V tomto smyslu mám i já osobně dvojnásobnou zkušenost při dvou účastech ve finále pohárové soutěže, i když jen na české úrovni jako trenér druholigových Ratíškovic a prvoligového Jablonce. V prvním případě dokonce s omezeným kádrem hráčů v počtu cca 13 ve druhém to bylo cca 17 hráčů. (Pokračování textu…)

Ano, je pravda, že na horním pólu tabulky se přetahují o vedení jen dva týmy pražských „S“, ale i toto kolo potvrdilo, že ten třetí vzadu ještě nestahuje zbraně. Tím je Viktoria Plzeň a potvrdila to i v tomto kole výhrou 2:1 na Slávii, což asi nikdo nečekal včetně mě. A navíc podle mého názoru zejména za výkon ve druhém poločasu to byla výhra zasloužená. O příčinách se bude trenér Trpišovský určitě bavit se svými svěřenci, já si dovolím pojmenovat je ze svého pohledu. Hráči Slávie jsou zvyklí soupeře na svém stadionu „válcovat“ a tentokrát se to projevilo už ve 13. minutě brankou Van Burena po skvělém centru Wallema a kdybychom mohli v té chvíli nahlédnout do hlav hráčů Slávie, tak zřejmě zjistíme, že jsou si opět, jak jsou zvyklí, jistí, že utkání se vyvíjí podle tradičního scénáře a dopadne dobře. Jenže si neuvědomili, že proti nim stojí dobře organizovaný a velmi motivovaný a proto aktuálně velmi kvalitní soupeř se zvolenou taktikou skvělého trenéra Koubka, která na Slávii a tlak na její přechod středního pásma platila. Druhý poločas byl proto v režii Plzně a nesourodý tým Slávie (i díky masívní rotaci hráčů vzhledem k náročnému programu) 2 krát potrestal rychlý Jirka po kolmém rychlém protiútoku po ztrátě míče hráčů Slávie, v prvním případě míčem za obranu a ve druhém průnikovou přihrávkou, která zaskočila v té chvíli nekompaktní obrannou řadu. Platí to především o levé straně defenzívy, kde hrál dlouho zraněný Bořil a halvbeka Provod, pro kterého to není podle mého dlouhodobého názoru z hlediska hráčské typologie ideální post. V tomto případě chyběl na hřišti zraněný kapitán Slávie Holeš, který těží ze své mentální a atletické rychlostní kvality. Ano, já vím, že Plzeň má stejně náročný zápasový program, ale logicky zvolený způsob hry Plzně z aktivní defenzívy do rychlého protiútoku není v součinnosti hráčů tak náročný, jako vycházet z výstavby hry přes střední pásmo. Tým Plzně k tomu navíc přidal ještě aktivní napadání rozehrávky Slávie.

(Pokračování textu…)