Ano, nadpis tohoto mého komentáře platí, protože i když procentní pravděpodobnost toho, kdo získá mistrovský titul, koho postihne přímý sestup nebo „jen“ baráž se zvýšila, ale definitivní, tzn. 100% jistota ještě není v těchto případech jasná. Je pravdou, že jistotu záchrany v nejvyšší soutěži a tím i „klidné spaní“ získaly Teplice, Baník Ostrava a Jablonec, o přímém sestupujícím nebo v lepším případě o baráži se rozhodne mezi Zlínem, Pardubicemi a Brnem.
Veliký souboj bude také o 4. příčku zaručující evropský pohár mezi Bohemians a Slováckem, teoreticky, ale s malou pravděpodobností ji může získat olomoucká Sigma, naopak jistotu „jen“ 3. místa má obhájce mistrovského titulu z loňské sezóny Viktoria Plzeň. V nejméně atraktivní střední skupině o umístění a prémii 1 milion Kč za 7. příčku získá velmi pravděpodobně po výhře s Hradcem Králové 4:0 Liberec, i když má před sebou ještě odvetu na svém stadionu. A nyní už se budu věnovat konkrétním utkáním tohoto 3. kola nadstavby po zpravodajské fázi i z pohledu fotbalového trenéra.
Začnu skupinou o mistrovský titul a evropské poháry a samozřejmě nejdříve „přetahovanou“ mezi Spartou a Slávií. Podle očekávání oba sokové svoje utkání vyhráli navíc stejným výsledkem 2:1 a zejména pražské derby Sparty s Bohemians bylo hodně dramatické nejen proto, že Bohemians potřebují také body k zisku 4. příčky, ale navíc Sparta musela opět otáčet díky parádní brance „Klokana“ Jánoše skóre a opět se jí to podařilo a opět s pomocí pokutového kopu, ve kterém byl zapojen tentokrát bez divadelní nadstavby hráč Sparty Kuchta. Tím divadelním představitelem byl brankář Bohemians Valeš, divadelním proto, že nic takového mnoho z nás nikdy nevidělo, když po chycení míče v domnění, že rozhodčí přerušil hru z důvodu zranění hráče Sparty Kuchty položil míč na zem a staral se o dopady soupeřova zranění, jenže Kuchta na pokyn spoluhráčů toho využil a ve snaze vstřelit neatakován branku byl faulován brankářem Valešem a byla z toho penalta, kterou spolehlivý exekutor kapitán Krejčí s přehledem proměnil. Ke vší smůle v závěru utkání právě Kuchta vstřelil vedoucí branku Sparty. Zkrátka stalo se něco, co velmi ovlivnilo nejen výsledek tohoto utkání, ale také zvýraznilo ambice Sparty na zisk mistrovského titulu a zisk 4. místa týmu Slovácka. Nemyslím si, že je v tom nějaký úmysl někoho, byla to zkrátka nepozornost brankáře Valeše, která měla tyto na jednu stranu pozitivní a na druhou negativní dopady na oba soupeře, ale i na další průběh závěru sezóny a v další části komentáře zjistíme, že nebyl jediný.
Pražská Slávia věděla o výhře Sparty ještě před začátkem svého utkání s Plzní, proto bylo na trenérech zamezit ovlivněním hlav hráčů Slávie od negativního nastavení před nutností vyhrát už proto, aby tým Sparty neoslavoval zisk mistrovského titulu už dvě kola před koncem. O tom především je práce trenéra, mířím ke komunikaci, kterou já jsem vždycky považoval za klíčovou. I o tom mluvil trenér Trpišovský po utkání po výhře jeho svěřenců s Plzní 2:1. Obě branky vstřelil kanonýr Jurečka, kterého trenér hodnotil velice pozitivně ve všech směrech. A tady já vidím základ práce trenéra (v jakémkoliv sportu). Trenér Trpišovský hodnotil hráče Jurečku nejen z pohledu fotbalových parametrů, ale i osobnostních, které jsou vždy klíčové. Všichni dnes už víme, že moderní fotbal je o pracovitosti, rychlosti, pohyblivosti a týmovosti. To všechno vidíme, že Jurečka má, ale on je také natolik inteligentní (vlastní titul ing.) a se správnou mentalitou a charakterem, že je ochoten svoje atletické předpoklady, které jsou pro soupeře nepříjemné, všechny obětovat pro tým, a to je vždy to klíčové. Poznal jsem mnoho podobně atleticky vybavených fotbalistů, ale jejich mentalita a charakter jim bránila v posouvání se ve výkonu a dnes už o nich nikdo neví. To není případ hráče Jurečky a takové trenér Slávie do svého týmu získává a tak jsem se o to snažil i já, ovšem v méně ambiciózních klubech, než je Slávia a jsem rád, že se ukazuje i dnes, že to je správná cesta.
I přes prohru Bohemians se Spartou mohou být „Klokani“ spokojeni alespoň s tím, že Slovácko se v utkání se Sigmou rozešlo po výsledku 2:2 ziskem jen jednoho bodu a do posledních dvou kol tak mají stejně bodů, ale za této situace jsou na tom lépe Bohemians díky lepšímu postavení po základní části a mají zisk 4. příčky tzv. „ve svých rukou“.
Velmi dramatická je skupina o záchranu, i když už z toho nejhoršího se vymanily díky výsledkům v tomto kole hned tři týmy. Baník Ostrava porazil Teplice 2:1, ale tuším, že ani hráči Teplic nebyli po utkání smutní, protože i s přispěním výsledku utkání Pardubic se Zlínem, kdy Zlín otočil výsledek a pomohl tak i Teplicím. O Baníku jsem se ve svých komentářích často zmiňoval, jsem přesvědčen, že jsou všichni v klubu rádi, že tuto sezónu mají za sebou a jsem zvědavý, jak bude klub sportovně fungovat v té další. Těch poučení bylo hodně…
V Teplicích se ukázalo, že příchod trenéra Frťali byl ten rozhodující krok, který přispěl k záchraně v nejvyšší soutěži. Trenér to po utkání řekl a to považuji za klíčové: Vsadil jsem na týmovost a disciplínu…A jsme u toho zase, i když to mnozí v minulosti nechtěli slyšet, tak opakuji moji zásadu, která platí ve všech aspektech i dnes, že u fotbalistů nestačí být kvalitní s míčem, ale klíčová je mentalita a charakter!!! Já vím, že jsem tímto možná už otravný, ale po tom, co jsem ve své trenérské praxi zažil, kdy měli v našem fotbalovém prostředí zelenou problémoví fotbalisté, kteří rozvraceli týmovou soudržnost kabiny atd., jmenovat je nebudu a mluvil o tom i hráč Sparty Mejdr po utkání tohoto kola s Bohemians, že v současné době Sparta jako tým funguje na základě týmové soudržnosti. A to je vizitka hlavně trenéra Priskeho a není náhodou, že tím vytvořil vlastně obrovskou konkurenci Slávii, kde tyto osobnostní atributy fungují už několik let. I v tomto jsou pro mě oba dva trenéři Sparty a Slávie Priske a Trpišovský vzorem pro ostatní.
Když jsem v úvodu hodnotil exces brankáře Valeše, tak jsem upozornil, že se stal v tomto kole ještě jeden. Paradoxně se týká velké opory týmu Pardubic brankáře Nity, který v závěru utkání se Zlínem podcenil vysoký a dlouhý, tedy dlouho letící, centr v domnění, že jej v závěru utkání pustí za brankovou čáru (mimo branky) a ušetří drahocenné vteřinky při remízovém stavu 1:1 se Zlínem, což by nezmenšilo bodovou ztrátu Zlína, jenže míč až za brankovou čáru nedoletěl, doběhl ho zlínský hráč Fantiš a z úhlu jej hlavičkoval do prázdné branky, což znamenalo výhru Zlína 2:1. Jedno mají obě situace (na Spartě a v Pardubicích) společné, že se staly v extrémně důležitých utkáních dvě kola před koncem, kdy to ovlivnilo nejen samotná utkání, v kterých se staly, ale také dopady v utkáních jiných, např. díky tomuto gólu a výhře Zlína se i přes prohru v Ostravě zachránily Teplice.
Tím třetím týmem, který po tomto kole došel ke kýžené záchraně ve F:L je Jablonec, který porazil Brno 1:0. Týmu Brna k lepším výsledkům nepomohla ani výměna trenéra Dostálka za zkušeného Haška. V Jablonci jeho tým nepodal špatný výkon, jeho tým měl hodně vyložených šancí, ale žádnou neproměnil.
Zaujala mě ještě jedna věc, která se v současném fotbalu stane daleko častěji, než kdysi, protože fotbal se rychlým tempem posouvá a mění a trenéři hledají z těch mnoha způsobů hry, které mohou zvolit ten nejlepší pro své hráče z mnoha hledisek, která může relevantně posoudit jen trenér, protože zná detailně hráče nejen jako fotbalisty (to vidí na hřišti všichni, fanoušci, novináři, soupeři), ale lidsky, osobnostně je znají nejvíce trenéři a jak i tady ve svých komentářích a stalo se tak i dnes, tvrdím, že klíčová pro posouzení výkonnosti, aktuální formy, přínosu pro tým atd. je komunikace s hráči. A pro všechna tato pravidla nebo kritéria práce trenéra je třeba jeho kroky vnímat. Kam tím mířím, trenér Hašek nepostavil do základní sestavy Brna kanonýra Řezníčka. V pořadu „Dohráno“ to vysvětlil změnou způsobu hry v utkání v Jablonci, kdy nechtěl hrát ze zajištěného bloku, ale více vysoko napadat a jsem přesvědčen, že to s hráčem probral a vysvětlil jeho roli v tomto utkání. A já dodávám, že jako trenér tomu zcela rozumím, protože z hlediska věku, trénovanosti, typologie, mentality a charakteru se na takový způsob hry kanonýr Řezníček nehodí, jinými slovy není tak pracovitý, pohyblivý a odhodlaný, on je kanonýrem díky své zkušenosti, ale hlavně díky spoluhráčům, když zúročuje jejich pracovitost klidem a kvalitou v zakončení atd. A to, že většina lidí bude za příčinu prohry Brna v Jablonci považovat to, že kanonýr Řezníček nehrál od začátku v základní sestavě je jen spekulace bez relevantních argumentů. To je totiž ve skutečnosti jen nešťastná shoda okolností, protože sestřih všech vyložených šanci Brna je bohatý a příčinou je jen neschopnost hráčů trefit branku soupeře, tedy Jablonce. A dnes se už nedozvíme, zda by při účasti Řezníčka v základní sestavě Brno vyhrálo, ale hlavně já jsem přesvědčen, že by v tom případě Brno nemělo tolik vyložených šancí. Důkaz k tomu nemám, ani mýt nemůžu, jen trenérské oko a zkušenost, proto si tento krok trenéra Haška nedovolím kritizovat a už vůbec považovat za příčinu prohry. A v tom je naše trenérské povolání těžké, že je spousta „generálů po bitvě“ a jediným relevantním argumentem je pro ně výsledek, což je na jednu stranu logické, výsledky trenéra jsou důležité a žádoucí, ale neznamená to automaticky, že pokud se ten kýžený výsledek nedostaví, tak je to díky krokům trenéra, na druhou stranu je samozřejmé, že trenér má za výsledky největší zodpovědnost.
Na závěr jen trochu statistiky. V tomto kole padlo 21 branek, což je průměr 3 branky na utkání (hrálo se jen 7 utkání, protože poražení v prvním kole skupiny o umístění Mladá Boleslav a České Budějovice už nehráli), průměrná návštěva na utkání byla 7215 diváků, což na jednu stranu svědčí o zájmu o nadstavbu, ale je třeba vidět, že se na vyšším průměru na utkání podílí zejména diváci na Spartě 17 155 a na Slávii 15486, naopak nejméně jich bylo v Mladé Boleslavi na Hradec Králové (to se dá pochopit), ale jen 1554 v Jablonci, který hrál „o život“ se chápe hodně těžko…