Již po 2. kole nadstavby se ve FORTUNA:LIZE vyjasňuje

Ano, je to tak. Konkrétně již hodně blízko zisku mistrovského titulu je po výhře 3:2 se Slávií a pěti body navíc pražská Sparta a díky výsledkům ve spodní skupině o záchranu se stahují mračna nad přímým sestupem Zlína díky ztrátě čtyř bodů na barážovou příčku a do baráže o sestup má nejblíže Brno a přes plný bodový zisk v tomto kole i Pardubice. Oba tyto týmy mají ztrátu na definitivní záchranu 6 bodů a to je díky posledním třem kolům docela dost. V prostřední skupině, kde ve srovnání s bojem o mistrovský titul, evropské poháry a záchranu, je to podstatně jednodušší z pohledu tlaku na výsledky, se finalisty staly týmy Liberce a Hradce Králové, kteří se utkají o 7. a 8. místo v tabulce.

Při pohledu na průběh utkání tohoto kola bylo zřejmé, že jde tzv. „do tuhého“, na prvoligových trávnících bylo plno nervozity, tím i nezvládnutých situací hráči, které měly vliv na výsledky utkání, ale podle mého názoru i nepřesvědčivé výroky některých rozhodčích.

Svůj komentář samozřejmě nemůžu začít ničím jiným, než nejočekávanějším derby z hlediska historického i aktuálního mezi pražskými kluby Spartou a Slávií, kteří se mezi sebou tahají celou sezónu o zisk mistrovského titulu. Při pohledu na tabulku byl mezi oběma týmy rozdíl dvou bodů ve prospěch Sparty a podle toho se také utkání odvíjelo. Kam tím mířím? Sparta by i při remíze měla převahu dvou bodů, při výhře by bodový zisk narostl na bodů pět a při výhře Slávie by se tým trenéra Trpišovakého protlačil do vedení o jediný bod a i to by při výhrách v posledních třech kolech Slávii stačilo k titulu, měla by to tzv. ve vlastních rukou.

Díky takto rozdaným kartám, ale také podle mého trenérského odhadu i podle zkušenosti Sparty z třech předchozích utkání se Slávií v této sezóně zvolil trenér Sparty Priske nečekaný, ale logický způsob hry z hlubokého obranného bloku a sázku na rychlé protiútoky a standardní situace. On totiž si musel přiznat, že tým Slávie je ve výstavbě hry a tlaku na míč a soupeře na jeho polovině hřiště daleko kvalitnější tým, než jeho svěřenci a proto s ním nechtěl v tomto smyslu závodit a jak sám po utkání potvrdil, že to byla volba způsobu hry právě jen na toto důležité utkání a podle průběhu hry to byla určitě správná volba. Impulsem k tomu byla i některá vystoupení Slávie v evropských pohárech, kdy někteří soupeři zvolili proti Slávii hru z hlubokého bloku a tým Slávie si s tím neporadil.

Dalším klíčovým prvkem v této úvaze byly i standardní situace, při některých z nich byla snaha hráčů Sparty vymodlit si je evidentní, například při faulu na Kuchtu před prvním gólem, kdy Kuchta skončil na zemi a dobře věděl, co dělá a proč to dělá, podobně jako v Liberci. Haraslín trestný kop zahrál skvěle, dalo by se říci nechytatelně. Všechny tři branky Sparty padly ze standardních situací, ta druhá po dlouhém autu do pokutového území, kdy hráči Slávie nezvládli klíčové pravidlo, že míč nesmí propadnout, potom je to otázka štěstí nebo smůly, kdo bude u odraženého míče dříve. Smůlou pro hráče Slávie bylo, že po několika odrazech se k míči dostal stoper Sörensen a zachoval chladnou hlavu a poslal míč do sítě branky Koláře. Třetí branka padla z pokutového kopu v nastaveném času po naprosto zbytečném faulu obránce Slávie Ogbua, jinak opory Slávie, ale v tomto případě nezachoval chladnou hlavu a Laciho ve zbytečném skluzu fauloval. O způsobu hry obou týmů také hodně napoví procento držení míče 28 : 72, ale dnes už dávno tento parametr nepřispívá k výhře v utkání, ale ukazuje jen na způsob hry obou soupeřů a pro toto derby to platí jednoznačně a i když i Slávia kromě, dvou branek, měla několik dalších šancí, tak tentokrát trenér Sparty vyzrál na soupeřem zvoleným způsobem hry, kdy účelově zaparkoval autobus na vlastní polovině a zaměřil se na standardní situace a že zvolil správně potvrdil výsledek. V českém fotbalovém prostředí to často bylo hodnoceno jako ukázka zbabělosti (posuzuji z vlastní zkušenosti), ale tentokrát je to zkušenost a správná volba. Termín „zaparkovaný autobus“ v negativním smyslu slova je jen česká specialita…

Další utkání skupiny o titul a poháry se hrálo v Plzni, kam přijela olomoucká Sigma, shodou okolností kluby, ve kterých jsem působil jako prvoligový fotbalista. Hostující tým Sigmy vyhrál 3:1 a to zcela zaslouženě. Všechny tři branky padly po rychlém protiútoku a centru z křídelního prostoru, rozdíl byl také v pohyblivosti hráčů. Je pravdou, že hráči Plzně měli také smůlu, dvakrát nastřelili konstrukci branky, ale pojetí hry odpovídalo typologii a věku hráčů obou soupeřů, tedy kromě pohybu i věkově. Pro mě to je výraz herního pojetí fotbalu pod trenérem Bílkem, který zaslouží velký kredit za loňskou mistrovskou sezonu, ale rozumím rozhodnutí vedení klubu o neprodloužení jeho smlouvy s klubem. Naopak tým Plzně potvrdil svoji kvalitu ve standardnách situacích, na které má vysoké a robustní typy hráčů (Chorý, Hejda, Kaša …), ale často se v osobních soubojích chovají nebezpečně z hlediska zranění hráče soupeře.

Napínavý boj ve skupině o titul bude ještě o čtvrtou příčku zaručující „Evropu“ mezi Bohemians a Slováckem, jejich vzájemné utkání v tomto kole skončilo bez branek. Sigma ziskem tří bodů v Plzni jim tak trochu šlape na paty, ale 5 bodů ztráta na Bohemians se mi zdá i přes bodový zisk v Plzni velká.

Střední skupinu jsem vyhodnotil na začátku, k tomu jen dodám, že v tomto kole Liberec porazil České Budějovice 4:0 a Hradec Králové Mladou Boleslav 2:0. V součtu obou vzájemných utkání oba vítězové postupují do finále o 7. a 8. příčku.

Skupina o záchranu je velmi napínavá. V tomto kole si polepšily Pardubice výhrou v Brně 2:0. Domácímu týmu nepomohlo ani zahrávání dvou pokutových kopů, které nejlepší kanonýr celé soutěže Řezníček, s počtem 19 branek, neproměnil díky famózním zákrokům brankáře Nity, který tím potvrdil, že je velkou posilou mladého týmu, který pod trenérem Kováčem prodělal velký progres, i když baráž ho zřejmě nemine.

Teplice pod trenérem Frťalou také ožily, dělají body a udělaly je i v tomto kole v utkání doma se Zlínem po výhře 2:1. Tady se musím zastavit a konstatovat, že po shlédnutí sestřihů v pořadu „Dohráno“ se nedivým, že trenér Zlína a jeho svěřenci se cítí velmi poškozeni verdikty rozhodčího, zejména nedovolená hra rukou hráče Teplic Chaloupky v pokutovém území se měla pískat. Já vím, komise rozhodčích se vyjádří a já jsem moc zvědavý jak, protože např. nevidím v této situaci rozdíl mezi rukou hráče Plzně a Liberce v utkáních se Spartou, kdy se ruka pískala a rukou v Teplicích a tam se nepískala…Když k tomu přidám zřejmě správně posouzené, ale pro Zlín nešťastné situace s neuznaným gólem pro ofsajdem a dotek ruky při dvou neuznaných brankách a naopak domnělý dotek ruky hráče Teplic při jejich vítězné brance, tak toho bylo pro trenéra opravdu hodně.

Poslední utkání se hrálo v Jablonci, kde se domácí tým podělil po bodu s Baníkem Ostrava po remíze 1:1. Matematicky ještě oba týmy nemají vyhráno, ale oba dva i ten jeden bod hodně přiblížil k definitní záchraně.

Komentáře nejsou povoleny.