20. kolo F:L uzavřelo druhou třetinu základní části naší nejvyšší fotbalové soutěže a ve vzduchu je jednoznačně cítit, že každý, v horních i spodních příčkách tabulky, potřebuje nutně body k dosažení svých cílů. Další charakteristikou naší ligové soutěže je vyrovnanost, která se projevuje v každém kole, zmiňoval jsem se o tom v minulém komentáři, platí to nejen o výsledku utkání, ale především o jeho průběhu.

Konkrétním příkladem z tohoto kola je utkání Teplic s pražskou Slávií, tedy soupeř jehož cílem je vyhnout se skupině o sestup se soupeřem jehož cílem je naopak zisk mistrovského titulu. Utkání skončilo nerozhodně 1:1, když vyrovnávací branka Slávie padla z pokutového kopu. Aktuálně je tým Slávie ve stavu, kdy se musí vyrovnat s mnoha absencemi hráčů (Lingr, Ševčík, Oskar, Masopust, Holeš, Bořil, Hovorka, Hromada, Ousou, Kačaraba) a možná jsem na někoho zapomněl. Už slyším oponenty, jak tvrdí, že Slávia má velmi široký kádr kvalitních hráčů, což je pravda, ale v současném fotbalu hraje velmi zásadní roli pro fungování týmu jeho sehranost, kdy každý hráč zná nejen svou roli na hřišti, musí ji zdokonalovat a zafixovat, ale musí ji znát i o spoluhráčích. Vyžaduje se tedy po hráčích maximální součinnost a samozřejmě kvalita v práci s míčem. Pro Slávii to platí dvojnásob, protože hraje pod trenérem Trpišovským evropským způsobem, který tuto herní součinnost vyžaduje. A na utkání Slávie v Teplicích to bylo evidentně vidět. Když k tomu přidáme i nerovný téměř zimní terén hrací plochy, tak je z toho nepřesvědčivý výkon, jaký v Teplicích předvedla. Za zmínku stojí, že branku Teplic vstřelil mladý hráč Vachoušek, syn sportovního ředitele Teplic a bývalého reprezentanta Vachouška.

Po utkání v Teplicích Slávisté určitě litovali ztracených dvou bodů, jenže nedělní prohra největšího konkurenta Slávie Viktorie Plzeň na Slovácku 2:0 způsobila, že Slávií získaný bod v Teplicích je tzv. “plusový“. Slovácko totiž vyhrálo s Plzní naprosto zaslouženě, navíc s trenérem Svědíkem na tribuně. Hráči Plzně určitě nepotěšili ani majitele pana Šádka, který jim šel do kabiny domluvit už po minulém utkání s Českými Budějovicemi. Zajímavý byl v tomto utkání poměr faulů Slovácko 6 a Plzeň 18. To není dobrá vizitka, protože ten kdo fauluje je pomalejší, bez pohybu, aktivity atd.

Třetí favorit Sparta Praha uzavírala celé kolo v neděli večer jednoznačnou výhrou 3:0 s Jabloncem. Použil jsem termín „jednoznačnou“, protože ani výsledek 3:0 pro Spartu nevyjadřuje rozdíl ve způsobu hry obou soupeřů ve prospěch Sparty. Její hráči hýřili pohybem, rychlostí a velkou aktivitou, zejména ofenzívní hráči Minčev, Haraslín, Kuchta, Sadílek, ale mohl bych vyjmenovat celý tým. Zdá se mi, že změny, které v kádru týmu Sparty v zimní přípravě nastaly si pomalu také sedají, poprvé jsem mohl vidět zahraniční hráče Laci, Mabil, nenastoupil Kamenovič a Kairinen se nepříjemně zranil na hlavě po srážce se soupeřem. Tým Jablonce zachránil od větší prohry brankář Hanuš. Až v dalších kolech musí Sparta potvrdit nárůst formy, protože tým Jablonce ji evidentně aktuálně nemá. Poměr střeleckých pokusů 25:4 to zcela jasně potvrzuje. Po dlouhé době fanoušci Sparty mohli potleskem hráčům poděkovat.

V několika utkáních tohoto kola trenéři konstatovali, že jejich svěřenci „pospali“ první poločas. Příčin může být spousta, nedostatečné nabuzení na utkání, podcenění soupeře, nervozita z výsledku atd. Platilo to Slávii a také o Baníku Ostrava. Tady se možná ukazuje, že vysoká výhra v Teplicích 5:0 může hráče negativně ovlivnit, získají pocit, že to jde všechno hladce, nepřipraví se v týdnu na tréninku a především v hlavě dostatečně. Dvojnásob to platí pro situaci, kdy dojde ke změně trenéra. To je případ Baníku, trenéra Vrbu nahradil trenér Hapal, který uklidnil atmosféru v kabině, tzv. se vyčistil vzduch, ale poté se musí projevit např. změna herního stylu, který nový trenér vyžaduje. A tady se ukáže, zda ten nový styl typologii hráčů vyhovuje atd. Proto jsem zvědavý na další utkání a výkony týmu Baníku Ostrava. Je to nepříjemné i pro nového trenéra, protože bude ze všech stran slyšet o správnosti volby, ale příčina může být v hlavách hráčů, ale i ty vyčistit je v kompetenci trenéra. Obecně platí, že to stejné může postihnout i trenéra. Jedno velké pozitivum však i přes prohru v Brně 2:1 na utkání Baníku lze najít. V dresu ostravského týmu nastoupil mladý odchovanec Šín, který se dokázal vyléčit z rakoviny a navíc v Brně vstřelil jedinou branku a svoji první v nejvyšší soutěži. Kanonýr Brna Řezníček vstřelil obě branky Brna a potvrdil tak svoji schopnost být přesně na místě, které je třeba. V obou případech jen doklepával míč do branky.

Zajímavé utkání dvou týmů, které hrají svá domácí utkání na stejném stadionu se hrálo v Mladé Boleslavi, kde hraje svá utkání i Hradec Králové. Nejtěsnější výhru 1:0 a tři důležité body z „venku“ si zaslouženě odvezli domů (kousek od stadionu) hráči Mladé Boleslavi. Tým Hradce Králové po absencích několika klíčových hráčů ztratil potřebnou kvalitu, nemá totiž tak široký kádr hráčů, jako má například pražská Slávie.

V Liberci se střetly dva týmy usilující o místo ve skupině o mistrovský titul. S místním Slovanem si to rozdala olomoucká Sigma. Utkání skončilo 2:2, ale nelze se nezmínit o obou brankách Liberce, které byly opravdu parádní. Ta první byla fenomenální, když odražený míč mimo pokutové území poslal útočník Tupta skvělým prudkým volejem nezadržitelně do sítě, podobně vyrovnal na konečných 2:2 záložník Červ.

Na závěr dvě vítězná utkání týmů, které bojují o záchranu. České Budějovice překvapivě porazily v důležitém utkání tým Bohemians 1:0. Hráči „klokanů“ zřejmě po drtivé prohře se Spartou 2:6 přetrhli úspěšnou šňůru zápasů a Pardubice porazily další ohrožený tým Zlín 2:1. Někdo tvrdí, že progres Pardubic způsobil nový stadion, ale já tvrdím to, co v minulém komentáři, že příčinou lepších výkonů a výsledků je práce trenéra Kováče, který zlepšil defenzívu a celkově organizaci hry, bez které se nedá být ve fotbalu úspěšný. Má pod sebou mladý kádr hráčů, svojí skvělou hráčskou minulostí má přirozenou autoritu u hráčů, ale tu si bude muset upevňovat i dlouhodobě, kdy už si to nikdo nebude pamatovat. V každém případě sázka na mladé hráče se klubu evidentně vyplácí. Tady já vidím trochu problém Zlína, protože starší hráči často nevyhovují potřebám progresívního fotbalu, zejména v rychlosti atd. A pokud jde o zkušenosti, tak dnes jsou už i mladí hráči zkušení, jen je třeba je hledat a dávat jim šanci a to se trenérovi Kováčovi a celému klubu Pardubic daří.