Ve svých komentářích k naší nejvyšší fotbalové soutěži „FORTUNA:LIZE“ se snažím, jako bývalý její účastník na pozici hráče (to už je opravdu hodně dávno), hlavního trenéra či asistenta trenéra, nalézt něco z pohledu trenéra. Vždycky se v tomto smyslu něco najde, našel jsem to i v tom 12. kole, ale nejdříve zmíním několik statistických čísel.

(Pokračování textu…)

Možná se někomu titulek mého komentáře bude zdát až moc optimistický, ale já si za ním stojím i při vědomí respektování jiného názoru. Ve svém komentáři začnu několika postřehy k 11. kolu jako celku. Jednak jsem přesvědčen, že počet 30 branek, což dává průměr necelé 4 branky (přesně 3,75) na utkání si takové označení zaslouží. Jenže já vidím v tomto kole i absenci červených karet, kterých rozhodčí udělili v minulém 10. kole čtyři a tomu odpovídala až místy surová hra zejména v derby Sparta – Slávia a tzv. „trenérském“ derby Liberec – Baník Ostrava. V tomto smyslu se to poslední kolo obešlo bez těchto negativních jevů, ale naopak jsem ve většině utkání viděl prvky moderního fotbalu, které jsem například postrádal v posledních dvou utkáních české reprezentace. Co mám na mysli?

(Pokračování textu…)

A chce se mi dodat ani s Walesem. Ve včerejším utkání kvalifikace o účast na mistrovství světa jsme se opět všichni přesvědčili a doufám, že už naposledy, že fotbal má jasné zásady, principy a zákonitosti, bez kterých se nedá uspět. Remíza 2:2 s Walesem to ukázala v celé nahotě. Nevylučuji, že mnohé absence pro tým důležitých hráčů mohli výkon ovlivnit, možná, že kdyby v základní sestavě nastoupili hráči Bořil, Masopust, Ševčík, Holeš, Coufal, tak by utkání vypadalo jinak, ale já si to nemyslím.

(Pokračování textu…)

Dlouho očekávané 10. kolo naší nejvyšší fotbalové soutěže díky tradičnímu a největšímu derby pražských „S“ máme za sebou a já musím, stejně jako mnoho dalších fanoušků konstatovat, že mě toto očekávané derby velmi zklamalo. Nejsem naivní a i ze své praxe vím, že taková vyhecovaná utkání obecně na kráse nepřidají a také, že v těchto utkáních nepadá mnoho branek, protože týmy mají velmi dobrou organizaci hry, ale nedělní závěrečné utkání tohoto kola se mi nelíbilo díky velmi agresívnímu pojetí osobních soubojů na hranici a často i za hranicí pravidel a možnosti zranění soupeře. A pokud bychom si měli brát příklady podobných derby ve vyspělých zahraničních ligách, tak tam takový přístup vidět není, vyhrát chtějí všichni na hřišti i na tribunách, ale především na hřišti nechybí respekt k soupeři a snaha zvítězit a soupeře porazit především fotbalovostí i důrazem, ale bez vědomé hrozby zranit soupeře. V takové atmosféře to má těžké také rozhodčí utkání. Panu Berkovi jsem jeho úlohu nezáviděl. Možná bych byl v rozhodování trochu přísnější, ale uvědomit by si to měli zejména samotní hráči.

(Pokračování textu…)