A chce se mi dodat ani s Walesem. Ve včerejším utkání kvalifikace o účast na mistrovství světa jsme se opět všichni přesvědčili a doufám, že už naposledy, že fotbal má jasné zásady, principy a zákonitosti, bez kterých se nedá uspět. Remíza 2:2 s Walesem to ukázala v celé nahotě. Nevylučuji, že mnohé absence pro tým důležitých hráčů mohli výkon ovlivnit, možná, že kdyby v základní sestavě nastoupili hráči Bořil, Masopust, Ševčík, Holeš, Coufal, tak by utkání vypadalo jinak, ale já si to nemyslím.
Já vidím problém včerejšího utkání v nereálném odhadu možností našeho týmu a není to poprvé. Náš fotbal, v tomto případě reprezentační tým a reprezentační realizační tým, trpí představou, že před námi všichni soupeři tzv. „sednou na zadek“, protože my budeme hrát aktivní útočný fotbal, budeme dominovat s vysokým procentem držení míče, budeme konstruktivně rozehrávat od brankáře přes vlastní polovinu hřiště. Jenže se včera podobně, jako v posledním přípravném utkání před letošním EURO s Itálii, ukázalo, že na takový, dnes moderní fotbal nemáme. Možná s Běloruskem a s týmy podobné kvality. Je pravda, a k tomu se přiznám, že i mě včera kvalitní výkon týmu z Britských ostrovů překvapil, jenže já nemám možnost jako trenéři a hráči naší reprezentace studovat hru soupeře ve spoustě videí apod. Rozdíl v kvalitě hry byl enormní a remíza 2:2 je pro nás úspěchem.
V čem byl mezi oběma soupeři rozdíl. Soupeř zvolil taktiku rychlých protiútoků, protože mu bylo jasné, jako i všem už na EURO, že naše obrana, zejména střední obránci mají určité přednosti ve hře hlavou, osobních silových soubojích, ale problémy v běžecké rychlosti a obratnosti. A takové rychlé kontry, jaké předváděli hráči Walesu po zisku míče na ně platily. Včera navíc umocněné nezodpovědným bráněním hráčů kolem. Zejména Novák na levé straně za přispění před ním hrajícího mladého Hložka, který ovšem na jeho obranu, nemá s postem na křídle nebo krajním záložníkovi zkušenosti a předpoklady a já znovu opakuji, že to není post pro něj, on je typickým podhrotovým hráčem. Jenže tam hrál Barák, který je ovšem znám, a včera to potvrdil, liknavým bráněním.
Zmíním se i o Patriku Schickovi. Klobouk dolů, jak se prosazuje v německé Bundeslize. I včera potvrdil, že je nebezpečný ve finální fázi útočné hry. Jenže si podle mého názoru špatně vyložil svoji roli útočníka, na kterého se, zejména při návratu do sestavy po trestu za červenou kartu, celý tým spoléhá. On skoro každý kontakt s míčem řešil možná i proto sám, často bez snahy o spolupráci s lépe postaveným spoluhráčem. Typickým příkladem byla situace v 18. minutě, kdy naváděl míč z levé strany do pokutového území, obránce Novák se mu nabízel na klasický tandem, navíc dva soupeřovi bránící hráči se nedohodli a oba vystoupili na Schicka, ale on tandem s Novákem nepoužil a nepochopitelně zakončoval do těl vystoupivších obránců. Filip Novák by šel sám na branku. Navíc z této ztráty míče podnikl soupeř rychlý protiútok ve finále 2 na 1, naštěstí skvěle zasáhl brankář Vaclík. Podobných situací, kdy Schick chtěl vzít koncovku na sebe místo s pomocí spoluhráčů bylo více.
Na závěr dovětek k nadpisu tohoto mého komentáře. Vím, že mě za něj mnozí experti a „experti“ odsoudí, že jsem stará škola apod., jenže já si stojím za tím, že trenér a jeho tým by měli hrát způsobem, který odpovídá schopnostem svých hráčů v konfrontaci se schopnostmi hráčů soupeře a já mám pocit, že i včera náš reprezentační tým tahal jednoznačně za kratší konec, protože ve všem, co současný fotbal vyžaduje, a naši se o to snažili, byl soupeř lepší. Nebyl to žádný „ostrovní“ fotbal plný vzdušných soubojů a nakopávaných míčů. Soupeř byl fotbalovější, rychlejší, přesto dokázal využít i našich slabin, my jsme měli jen takové okamžiky. Konkrétně soupeř skóroval po rychlých akcích (další pochytal Vaclík), my preferujeme míče do nohy na stojící hráče, tedy bez pohybu. Jedna z mála akcí na hráče ve sprintu za obranu vedla k naší první brance, druhou si vstřelil soupeř sám.
Určitě mohla mít vliv na souhru našich hráčů absence několika z nich, ale na to bychom se vymlouvat neměli. Podle mého názoru se snažíme hrát něco, co neumíme a soupeři kvality Walesu a další to už vědí. Navíc jsme to včera hráli bez disciplíny v organizaci hry po ztrátě míče a o tom je vlastně současný fotbal. V tom dávnějším, kdy hrála moje generace a i ta následná byl fotbal založený na schopnostech a dovednostech jednotlivců, ten současný na organizaci hry, tedy taktické disciplíně a zodpovědnosti celého týmu. A to nám včera ve srovnání se soupeřem také chybělo.