Z mnoha zajímavostí tohoto kola, ke kterým se dostanu, vyniká jedna výsledková rarita. Oba nováčci tohoto ročníku nejvyšší fotbalové soutěže, týmy Pardubic a Brna, získaly po bodu za remízy 1:1 s týmy, které se nacházely na medailových příčkách tabulky F:L. I to potvrzuje slabinu českého fotbalu, prosadit se proti dobře organizovanému soupeři, který se zaměří na dobře pracující obranný blok a hrozí z rychlých protiútoků.

(Pokračování textu…)

Začnu tak trochu od základů. Fotbal je kolektivní sport, jehož herním obsahem jsou dvě základní fáze hry útočná a obranná a k nim často dvě opomíjené, ale daleko nejdůležitější přechodové po zisku míče a po ztrátě míče. Z logiky názvu dvou základních vyplývá, že pokud tým (tento termín já zásadně používám místo u nás dlouhá léta vžitého „mužstvo“, už proto, že fotbal hrají i ženy a mládež), který nezvládá útočnou fázi, tak nestřílí branky a logicky nemůže vyhrát. Kdo nezvládá obrannou fázi, tak nemůže se srovnatelným soupeřem vyhrát, protože by musel vstřelit více branek, než inkasuje a to mu většinou srovnatelný soupeř nedovolí.

(Pokračování textu…)

Jak jsem naznačil v nadpisu tohoto mého komentáře nabídlo 8. kolo F:L zejména pro trenéry podle mého názoru spoustu důležitých poznatků. Abych popsal všechny podrobně, potřeboval bych k tomu více prostoru, než mám v tomto okamžiku k dispozici. Přesto se pokusím některé z utkání tohoto kola popsat.

(Pokračování textu…)

Ano, je to pravda, naše fotbalová reprezentace si včerejší zaslouženou výhrou 2:0 se Slovenskem zajistila postup do Ligy národů – Ligy A, kde bude mít zajištěno šest utkání s nejsilnějšími týmy v Evropě. Spolu s postupem na EURO 2021 a s postupem na EURO U21 jsou to skvělé úspěchy českého fotbalu.

(Pokračování textu…)

Druhým utkáním listopadového reprezentačního bloku bylo utkání skupiny „Ligy národů UEFA – Liga B“ s Izraelem v Plzni. Karty k postupu do „Ligy A“ byly rozdány matematicky jednoduše, ale sportovně to tak jednoduché být nemusí. Matematika totiž hovořila jasně v tom, že k prvnímu místu musíme obě zbývající utkání vyhrát a k tomu ještě tým Skotska nesmí vyhrát v Izraeli, což splnit sportovně není nic jednoduchého, navíc situaci nemáme tzv. jen ve svých rukou.

(Pokračování textu…)

Dnes, tedy v den utkání Ligy národů s Izraelem se ještě vrátím k přípravnému utkání s Německem v Lipsku. Termín „přípravné“ jsem si dovolil zvýraznit, protože jako trenér, a platí to dodnes, jsem nesnášel k takovému utkání termín „přátelské“. Už z toho zvýrazněného termínu vyplývá, že oba týmy využívají takové utkání k přípravě na ta „ostrá“ soutěžní a bylo tomu tak i v případě trenérů Löwa i Šilhavého.

(Pokračování textu…)

Tento víkend jsem si konečně připadal, jak za starých dobrých časů, kdy jsem mohl já i mnozí fotbaloví příznivci sledovat nejen zahraniční ligové soutěže a evropské poháry, ale i naši FORTUNA:LIGU. V utkáních, která jsem měl možnost sledovat se potvrdily trendy moderního fotbalu, které já vidím jako nezbytné pro úspěšnost týmu a podle těchto trendů je třeba, aby trenéři skládali hráčské kádry. Ano, v době svojí trenérské prvoligové kariéry jsem byl označován za trenéra, který se nebojí pracovat s mladými hráči. S tím souhlasím a doplním, že to nebylo samo sebou. Důvodem byl cíl hrát fotbal rychlý, přímočarý a tenkrát navíc zónovým způsobem, což byla tak trochu revoluce ve fotbalu. Pro tato kritéria měli předpoklad většinou mladší fotbalisté z hlediska rychlosti a dynamiky a z pohledu zásadní změny v zónový způsob bránění mnozí starší hráči naopak nebyli ochotni změnit svoje návyky z osobního bránění. A nyní už k 7.kolu F:L.

(Pokračování textu…)

Máme za sebou třetí kolo skupinové fáze Evropské ligy a pro mě to bylo velmi inspirativní a doufám, že i pro všechny fotbalové trenéry a příznivce našich klubů a pro český fotbal obecně. Kdo četl moje komentáře po prvním i druhém kole, tak si vzpomene na můj kritický pohled na konfrontaci našich týmů s mezinárodní konkurencí zejména v rychlosti pohybu, práce s míčem, orientace v prostoru apod. Tentokrát toto srovnání vyznělo daleko lépe a netvrdím to jen proto, že pražské týmy Slávie a Sparty získaly po výhrách s atraktivními a tedy i dostatečně kvalitními soupeři tři body za výhry (Slávia s francouzským týmem Nice 3:1 a Sparta se skotským týmem Celtikem Glasgow 4:1 dokonce na soupeřově stadionu). Tvrdím to proto, že k těm výhrám dospěly oba naše týmy po změnách, které k tomu přispěly, dokonce jsem přesvědčen o tom, že k výhrám obou týmů logicky přispěly (fotbal má totiž logiku) společně změny v sestavách našich týmů směrem k typologicky dynamickým a rychlostně vybaveným a proto mladším hráčům, u Sparty i změna rozestavení.

(Pokračování textu…)