Proč je velký rozdíl mezi defenzívou Slávie a Sparty s Plzní

Začnu tak trochu od základů. Fotbal je kolektivní sport, jehož herním obsahem jsou dvě základní fáze hry útočná a obranná a k nim často dvě opomíjené, ale daleko nejdůležitější přechodové po zisku míče a po ztrátě míče. Z logiky názvu dvou základních vyplývá, že pokud tým (tento termín já zásadně používám místo u nás dlouhá léta vžitého „mužstvo“, už proto, že fotbal hrají i ženy a mládež), který nezvládá útočnou fázi, tak nestřílí branky a logicky nemůže vyhrát. Kdo nezvládá obrannou fázi, tak nemůže se srovnatelným soupeřem vyhrát, protože by musel vstřelit více branek, než inkasuje a to mu většinou srovnatelný soupeř nedovolí.

Při pohledu na tabulku naší nejvyšší fotbalové soutěže zjistíme, že Slávia obdržela po 8. kolech 2 branky, Sparta 13 a Plzeň 12. A to je opravdu velký rozdíl. Protože jsem dlouhodobě přesvědčen o tom, a častokrát to deklaruji tady na svých webových stránkách (pan Pospíchal promine), že fotbal má logiku, tak bych se v tomto případě o tu logiku podělil s těmi, kterým se tento můj komentář dostane k přečtení.

Jsou dva základní případy hráčů, kteří nezvládají v utkání defenzívní činnost. První skupina jsou ti, kteří na to nemají kvalitu, zkrátka to neumí, i když se snaží, druhou skupinou jsou ti, co to umí, ale nechce se jim. Všichni se asi shodneme, že příjemnější pro fotbalistu je útočit, jenže je mnoho případů z druhé skupiny, kteří sice bránit umí, ale se jim bránit nechce, jsou nezodpovědní, nespolehliví…

Mít v týmu mnoho hráčů z první skupiny (neumí to) je hrubou chybou trenéra, protože on skládá sestavu, která musí být vyvážená ve všech parametrech charakterizujících hráče. Jenže ještě větší chybou trenéra je mít v týmu více hráčů z druhé skupiny. Připomenu, že bránit umí, dodám má na to kondičně, rychlostně, silově, ale nechce se mu. Jaké výsledky může mít tým, který má v sestavě více takových hráčů a k tomu ještě několik z první skupiny.

A nyní se přenesme k našim třem nejsilnějším týmům, jen dodám, že Slávia je z nich nejlepší i v počtu vstřelených branek (Slávia 26, Sparta 23 a Plzeň 19). Položím otázku a prozradím, že z hlediska defenzívy řadím hráče ještě do třetí skupiny, kde jsou hráči, kteří umí skvěle bránit a navíc a to je klíčové, jsou ochotni tuto svoji přednost věnovat celému týmu v cestě za výhrou v utkání. A víte co mají navíc hráči ve třetí skupině kromě kvality? Správnou mentalitu a charakter!!!!! To je totiž základní předpoklad k tomu, dosáhnou maxima svých možností v jakékoliv činnosti včetně fotbalu. Co má tým z toho, že spoluhráč má předpoklady, ale není schopen a ochoten je investovat směrem k týmu v cestě za výhrou. A tady hraje opět významnou roli trenér a jeho komplex parametrů, podle kterých angažuje do svého týmu nové hráče.

Ve fotbalu pracuji prakticky celý život, zažil jsem několik revolučních fotbalových období a dá se říci, že to poslední, aktuální a několik let zpět je nejintenzívnější co se týká vyšších nároků na hráče, celé týmy i trenéry ve všech oblastech, kondiční, technicko – taktické a mentální. Je spousta lidí v českém fotbalovém prostředí, kteří lpějí na staromódních trendech, patří mezi ně především bývalí fotbalisté, kteří například nechtějí vidět progres v oblasti atletických parametrů hráčů apod.

Tady se krátce zastavím u nedávných utkání české reprezentace v Německu a v Plzni s Izraelem a Slovenskem a stačí uvést jeden příklad. Proč v utkání s Německem naši středoví hráči nestíhali, dopláceli na to obránci atd. A v dalších dvou utkáních to fungovalo. No bylo to proto, že trojice středových hráčů Souček, Král a Darida na to má atleticky, proto stíhá útočit i bránit a hlavně jsou to hráči z mojí třetí skupiny, tedy mají správnou mentalitu a charakter a všechny tyto svoje přednosti jsou schopni a hlavně ochotni věnovat týmu. Přeloženo pro tým se obětují na sto procent.

To by třeba Dočkal nedokázal, ovšem ne proto, že by nechtěl, on zkrátka rychlostně nestíhá, i když chce, proto 1. skupina. Barák také nestíhal, ale proto, že je nedůsledný, defenzívu šidil, nebylo to proto, že nestíhá, on vždy zvýšil obrátky v okamžiku, kdy náš tým byl na míči, když byl na míči soupeř, tak Barák vypnul. Proto druhá skupina, tedy ti co na to mají, ale nechce se jim.

A nyní si zkuste každý sám spočítat, kolik hráčů z týmů Slávie, Sparty a Plzně byste si zařadili do první, druhé a třetí, nejžádanější skupiny. Já vám napovím. Ve Slávii po odchodu Stocha patří do třetí skupiny z jednoduchého důvodu všichni. Jednak je to na hřišti vidět, což je logické, protože trenér Trpišovský se svým realizačním týmem velmi důsledně dbají, samozřejmě kromě fotbalových parametrů, na správnou mentalitu hráčů a jejich charakter a především díky tomu jsou tam, kde jsou.

Na závěr ještě jednu poučku, kterou nám vtloukal do hlavy trenér Karel Brückner:

Bránění není umění, bránění je ochota“.

Komentáře nejsou povoleny.