Fotbal se hraje pro diváky zní dlouholeté klišé a je to pravda, i když v určitých aspektech by se daly doplnit i další důvody proč hrát fotbal. V každém případě mě zaujal zvýšený zájem o českou nejvyšší soutěž ve 25. kole HET ligy. Pesimista namítne, že je to dáno příznivým počasím a lepšími terény, optimista to vidí v lepší kvalitě fotbalu a dramatičnosti s blížícím se koncem celého ročníku. A protože já jsem od přírody optimista, tak se přidávám k druhému zdůvodnění zvýšené průměrné návštěvy na jednom utkání kolem 6,5 tisíce.
K vyšší návštěvnosti fotbalového utkání také přispívá atraktivnost předváděné hry a ta se v tomto kole také ukázala. Týká se to především utkání v Liberci, na Spartě a v Olomouci.
Do Liberce přijela pražská Slávie a předpoklady k atraktivnímu utkání tady určitě byly. Oběma klubům jde o hodně, Liberci o Evropskou ligu, Slávii o Ligu mistrů a k tomu aktuální provázanost obou klubů na straně fotbalového vedení konkrétně dva nerozluční spolutvůrci nové sportovní strategie Slávie sportovní ředitel Jan Nezmar a trenér Jindřich Trpišovský. Proto nepřekvapilo, že si k tomu vzali několik fotbalistů, s kterými pracovali i v Liberci. Pikantní na tom je navíc fakt, že oba dva tuto herní strategii zavedli i v Liberci, kam ji po jejich odchodu přišel realizovat trenér David Holoubek. Je nutno připomenout, že oba týmy zvolenou strategii použili i v tomto utkání. Ta spočívá v aktivním napadání hráčů soupeře po celém hřišti, agresivitě a nekompromisnosti v osobních soubojích. To všechno vyžaduje hodně pohybu, přímočarosti směrem do zakončení, zkrátka se hraje podobně, jako hokej „nahoru dolů“. A to je fotbal podobný anglické Premiére League na který chodí v Anglii plné stadiony. Plno bylo i v Liberci a jsem přesvědčen, že i když v utkání diváci branku neviděli, tak odcházeli spokojeni s předvedeným fotbalem. O prestižnosti utkání svědčí nevídané množství 12-ti žlutých a jedné červené kartě. Přiznám se, že jsem nepochopil druhý „žlutý“ faul libereckého Pulkraba při vědomí, že už jednu žlutou kartu má musí přeci i v zápalu boje vědět, že za zákrok, který předvedl bude následovat druhá žlutá a tedy červená a tedy oslabení svého týmu v závěru utkání. Liberečtí hráči se do svého soupeře pustili s velkým elánem, lépe se pohybovali a nedovolili pohybově slabším hráčům Slávie uplatnit zejména v prvním poločasu větší fotbalovost. To se Slávistům podařilo až v poločasu druhém, ale branka se z toho neurodila ani při přibližně čtvrthodinové přesilovce.
Dalším prestižním soubojem bylo utkání pod trenérem Hapalem obrozující se Sparty s na jaře skvělým Jabloncem. Sparta sice vyhrála 2:0 a potvrdila svoji zlepšující se formu, ale mně se líbil i Jablonec. Hrál velmi sebevědomě, aktivně a pokud by si jeho hráči ve finální fázi ve svých šancích nepočínali alibisticky, kdy místo zakončení přišla nic neřešící přihrávka a ztráta míče, tak by určitě na jejich kontě vstřelených branek po závěrečném hvizdu rozhodčího nesvítila velká nula. Na stadionu Sparty byla konečně pozitivní atmosféra směrem k týmu Sparty a to proto, že je na týmu vidět týmová atmosféra, kterou předchozí trenér Stramaccioni nedokázal do týmu nainstalovat. Trenéru Hapalovi se to evidentně daří lépe a to je vždy v kolektivním sportu důležitý aspekt fungování celého týmu a následně příznivých výkonů a výsledků.
Do třetice velmi emotivní a prestižní derby se hrálo v Olomouci, kam přijel ostravský Baník. Oba týmy hrají o hodně. Domácí Sigma o Evropskou ligu a hosté o holou záchranu. Žiji v Olomouci, proto jsem nemohl přehlédnout, že na utkání se v týdnu připravovala i policie, protože se dalo očekávat mnoho fanoušků Baníku. A to se přesně stalo. Atmosféra na stadionu byla prý vynikající a to je vždy pro fotbal dobře. Utkání rozhodla jediná branka domácího Plška, který úspěšným hokejovým blafákem poslal míč do prázdné branky. Tři body Sigmě hodně pomohly v cestě za Evropskou ligou, protože její konkurenti týmy Slávie, Liberce a Jablonce v tomto kole body ztratily.
Ostravský Baník tentokrát ukončil svoji sérii bez prohry a usadil se tak na předposledním místě tabulky.
Stalo se tak i díky Zbrojovce Brno, která měla ke snaze získat body k záchraně tentokrát těžkého soupeře. Viktoria Plzeň totiž také potřebovala body k odražení snahy pražské Slávie přiblížit se, po nepřesvědčivých výsledcích Západočechů, Viktorii bodově na dosah. Bohužel pro Slávii a Brno plzeňští tentokrát neponechali nic náhodě a brněnští od začátku utkání tahali za kratší konec. Po poločasu 0:2 byl konečný výsledek 1:3 pro Plzeň a v Brně budou muset v posledních pěti kolech pořádně zabrat, aby z toho byla záchrana nejvyšší soutěže.
Ve zbývajících utkáních tohoto kola se střetli soupeři bojující o záchranu. Někdy byl takto ohrožen jeden tým, ale ve dvou případech dokonce oba soupeři a hrálo se tzv. o šest bodů.
Takové utkání se hrálo v Mladé Boleslavi, kam přijel Zlín a na Slovácku, kam přijela pražská Dukla. Tým Mladé Boleslavi prohrou 0:1 potvrdil nepřesvědčivou bilanci na svém stadionu, i když v prvním poločasu jeho hráči neproměnili několik tutovek. Zajímavostí, kterou jsem i já nikdy neviděl, byla zlámaná tyč branky brankářem Zlína Zlámalem. Naštěstí byla po ruce náhradní přenosná branka a po několika minutách se hrálo dál.
Druhé utkání o šest bodů se hrálo na Slovácku a tentokrát body v utkání s Duklou Praha zůstaly „doma“ po výhře 2:0 a podle médií i obou trenérů zaslouženě.
Sestupem ohrožená Jihlava si odvezla ze stadionu Bohemians bod za remízu 1:1, což je při jarní neporazitelnosti Bohemians na domácím stadionu překvapením. Pro tým Jihlavy je to naopak velmi cenný bod a uvidíme, jak moc bude po závěrečném kole klíčový.
Do Karviné, k soupeři bojujícímu o záchranu přijely Teplice. Domů, na zřejmě nejdelší vzdálenost dvou soupeřů v lize, si odvezly bod za remízu 1:1.
Díky prohrám Zbrojovky Brno a Baníku Ostrava se tyto dva kluby usadily na sestupových příčkách a mezi další adepty z Moravy se v tomto kole sesunuly i dva české kluby pražská Dukla a Mladá Boleslav. Jenže rozdíly jsou tak malé, že za týden to může být opět jinak, ale na to si musíme ještě týden počkat.