Před týdnem se v Synot lize definitivně rozhodlo o mistrovském titulu pro Viktorii Plzeň a prvním sestupujícím Baníku Ostrava. Po 28. kole Sparta Praha rázně odrazila nápor Mladé Boleslavi a Liberce v boji o druhou příčku, zaručující předkolo Ligy mistrů. Určitá teoretická možnost její ztráty pro Spartu tu existuje, ale je velmi malá a hlavně Sparta výhrou 3:0 s Libercem v přímém souboji potvrdila svoji sílu. Kromě samotné Sparty mohl k zisku druhého místa pro ni dopomoci paradoxně její největší rival Viktoria Plzeň. Jenže to by musela získat minimálně jeden bod v utkání v Mladé Boleslavi, což se jí nepodařilo po prohře 2:0. Proto si ke stříbrné medaili musela Sparta pomoci sama.
Naopak Slávia se k účasti v Evropské lize musí i přes vysokou výhru 5:1 se Slováckem spoléhat jen na finále MOL Cupu a držet v něm palce Mladé Boleslavi v utkání s Jabloncem, protože jen tak se může do Evropské ligy protlačit. V případě výhry Jablonce by ji hrál on a zachránil by tak pro sebe nepovedenou sezónu. K samotným utkáním 28. kola Synot ligy podrobněji.
Začnu pražskou Spartou, která doslova smetla liberecký Slovan, který v tomto utkání musel v sestavě oželet hostující Sparťany brankáře Koubka, záložníka Shalu a mladého Půlkrába. Nenastoupil ani zkušený Bakoš. Zda kvůli hrozbě 8. žluté karty nebo prozatím neprodloužené smlouvě nevím. Ale zcela jistě to byla pro tým trenéra Trpišovského velká ztráta. K výkonu Sparty jen dodám to, co mnozí fanoušci nedokáží správně vyhodnotit. Sparta v týdnu „odepsala“ odvetné utkání semifinále MOL Cupu s Jabloncem, když do tohoto utkání postavila tým složený z talentovaných juniorů a dorostenců. Dala tím najevo, že prioritou je pro ni jednoznačně prvoligové utkání s Libercem a zisk druhého místa v Synot lize a tím i předkola Ligy mistrů. Kdo fotbal sleduje, tak toto rozhodnutí pochopí a výhra 3:0 s Libercem ukázala, že to byla správná volba. Trenér Ščasný a jeho svěřenci měli na přípravu na toto klíčové utkání celý týden a to je to, co Spartě v nabitém, zejména dubnovém kalendáři utkání, týmu chybělo. Mám na mysli více mentální přípravu než fyzickou. Koncentrace na svůj výkon je ve sportu často důležitější, než připravenost fyzická.
V úvodu jsem zmínil utkání Mladé Boleslavi s Plzní, která měla za sebou oslavy mistrovského titulu po utkání s Baníkem Ostrava před týdnem. Je jasné, že právě mentální celotýdenní příprava na utkání v Mladé Boleslavi proto za moc nestála a prohra 0:2 to potvrdila. Předpokládal jsem ji právě proto a ne z důvodů, že by chtěli hráči Plzně rivalovi ze Sparty nějak zkomplikovat situaci v tabulce a zisk druhé příčky. Utkání Sparty s Libercem a Plzně v Mladé Boleslavi jsou totiž důkazem toho, jak zásadní je ve sportu mentální příprava na výkon. V případě Sparty maximální, v případě Plzně minimální, i když si to zúčastnění nepřipustí. Potvrzují to výsledky těchto utkání. Možná, že někdo namítne, že i pokutový kop proti Plzni a červená karta pro obránce Matějů. I to může být důkazem nižší koncentrace hráčů a zřejmě bude mít pravdu.
Pražská Slávia, která během jarní části Synot ligy nepotvrzovala svými výsledky i výkony ambice, které klub vstupem čínského kapitálu získal, porazila už několik kol nepřesvědčivé Slovácko 5:1, i když první dvě branky se hráčům Slovácka zdály nespravedlivé. Zdálo se to i mně, první po neúmyslném hraní rukou mladého záložníka Baráka a druhá po přistrčení bránícího Valenty Slávistou Frydrychem. Obě tyto situace byly z kategorie, z které si dle pružných pravidel fotbalu rozhodčí vybere, zda hru přeruší nebo nechá pokračovat a v obou variantách si své rozhodnutí obhájí. Tentokrát si dvakrát rozhodčí vybral variantu ve prospěch Slávie a chápu, že to hráče Slovácka rozhodilo, i když výrok rozhodčího nezmění. Je otázkou, zda by stejné situace na druhé straně hřiště, tedy v pokutovém území Slávie rozhodčí vyhodnotil stejně. Jenže to se nedá zjistit, a proto to nemá cenu řešit. To je zkrátka ve fotbalu běžná záležitost. Zmínit se musím také o krásné brance záložníka Hušbauera, který střelou asi ze 25-ti metrů trefil šibenici branky Slovácka a navíc se míč odrazil od břevna do sítě. Z mého pohledu ani tato paráda nezměnila můj rozpačitý dojem z jarní formy této největší zimní posily Slávie. V současném stále více rychlejším a dynamickém fotbalu vyniká pomalost Hušbauera. Daleko více se mi líbí mladý Barák. Je fotbalový, pracovitý a sebevědomý. Navíc levák. I po tomto vysokém vítězství nezbývá všem Slávistům nic jiného, než čekat na finále MOL Cupu a držet palce Mladé Boleslavi.
Při pohledu na konec tabulky a jistotě sestupu ostravského Baníku mě, rodilého Olomoučáka, žijícího v tomto pěkném městě i dnes a 17 let působícího v místním klubu Sigma Olomouc, zajímá osud tohoto klubu. Při sledování utkání sestupem ohrožené Sigmy v Praze na Dukle jsem nevěděl, zda jsem si omylem nepustil na počítači nějaké přípravné utkání kvalitního týmu ve žlutočervených dresech a nějakých amatérů v modrém. Zkrátka mně hráči Sigmy nepřipomínali tým, který hraje skoro o všechno a přijel na Duklu vybojovat nějaké body. Každý protiútok domácích totiž končil větší či menší šancí na vstřelení branky. Hráči Dukly si pohrávali se svým soupeřem jak se jim chtělo a hlavně bez odporu hráčů Sigmy. Prohra 2:0 byla za této situace ještě milosrdná a přiznám se, že dvě kola před koncem to není dobrá zpráva pro nikoho, kdo ke klubu něco cítí, tedy ani pro mě. Situace v Sigmě, podle mých informací nebo různých indicií není růžová a není to náhoda a určitě se k tomu vrátím v některém ze svých příštích komentářů. Díky nepřesvědčivým výsledkům ostatních několika soupeřů ještě existuje teoretická šance na záchranu, ale to by se musel projev týmu ve srovnání s utkáním na Dukle rapidně změnit. Jenže to už bylo konstatováno několikrát a výsledek není vidět.
Konkurenti Sigmy v boji o záchranu hráli se střídavými výsledky. Tým Bohemians Praha podle očekávání pojistil svoji záchranu výhrou v Ostravě se sestupujícím Baníkem 2:1 a jen tím potvrdil výbornou jarní formu.
Jihlava získala důležitý bod za remízu 1:1 v jihomoravském derby v Brně se Zbrojovkou. Brněnští tím zřejmě ztratili šanci na pátou příčku a „čekanou“ na finále MOL Cupu a možnost postupu do předkola Evropské ligy a Jihlava ziskem bodu zvýšila šanci na záchranu zejména při prohře Sigmy na Dukle.
Velmi důležité utkání ve hře o druhé sestupové místo se hrálo ve Zlíně, kam přijela Příbram. Na pikantnosti tomuto utkání přidala i výměna trenéra Příbrami. Za odvolaného trenéra Tobiáše majitel Příbrami pan Starka angažoval bouřliváka trenéra Pulpita, který nedobrovolně a s pocitem velké křivdy před třemi roky skončil právě ve Zlíně. Utkání skončilo bez branek, což asi neuspokojilo nikoho, ale v kontextu ostatních výsledků by se dal hodnotit asi jako „lepší, než nic“. O účasti obou klubů v dalším ročníku Synot ligy se tak rozhodne v posledních dvou kolech. Oběma stačí jedna výhra a záleží to především na výsledcích Sigmy Olomouc, která hraje na Slovácku a na vlastním stadionu v posledním kole s Teplicemi.
A právě Teplice si mohly ve hře o Černého Petra pomoci ziskem bodů u regionálního partnera v Jablonci. Dlouho to tak vypadalo, jenže v 84. minutě vstřelil obránce domácích Pernica branku a tepličtí tak musí na svoji jistotu záchrany ještě čekat. Stejně, jako Příbram, Jihlava a Zlín to mají především ve svých rukou, ale mohou jim k tomu pomoci i nepříznivé výsledky olomoucké Sigmy.
Za týden v tuto dobu už budeme vědět, jak jsou vyluštěny zbývající tajenky, zejména ta sestupová. Poslední dvě kola Synot ligy se totiž hrají během následujícího týdne nejen o víkendu, ale i ve středu.