Náš reprezentační tým pod vedením trenéra Vrby čeká v červnu a červenci druhý nejprestižnější fotbalový turnaj po mistrovství světa EURO 2016 ve Francii. V rámci přípravy na toto prestižní klání sehrála v posledních dnech dvě přípravná utkání v Praze proti Skotsku a ve Švédsku proti domácímu týmu s věhlasným Ibrahimovičem v sestavě. Tučně zvýrazněný termín „přípravná“ jsem tímto chtěl zdůraznit, protože v mnohých komentářích jsem zaznamenal termín „přátelská“. Hned vysvětlím, proč je tak důležité nazývat věci, v tomto případě dvě vzpomínaná utkání, správnými termíny.
Výsledky a především výkony týmu v obou utkáních (se Skotskem 0:1 a ve Švédsku remíza 1:1) byly podrobeny všeobecné kritice a kriticky jsem se vyjádřil v médiích i já. A za tímto názorem si stojím. Naše hra byla neurovnaná, nepřesná, bez kvalitní přechodové fáze a s mnoha chybami v defenzívě. To je pravda a určitě to viděl i trenér Vrba a byl proto rád, že se tato utkání hrála. Plně ho chápu, že po utkání ve Švédsku více hodnotil pozitivně remízu se silným Švédskem, ale mezi řádky dával najevo, že nedostatků ve hře našeho týmu bylo mnoho, ale schoval si je pro své svěřence. A proto se přeci tato utkání hrála. Aby trenéra i hráče upozornila na to, co je ještě třeba zlepšit a jak se co nejlépe na evropský turnaj připravit. A to i s vědomím toho, že v nominaci chybělo několik zkušených hráčů, že trenér dal šanci se předvést novým hráčům, i těm zkušenějším, kteří jsou na hraně nominace. Každý měl možnost si nominaci upevnit nebo si o ni říci.
I proto byl náš projev v určitých momentech nervózní, nekompaktní, hráči v tomto složení spolu hráli poprvé atd. Navíc si trenér Vrba mohl vyzkoušet dva rozdílné přístupy k utkání z pohledu taktického pojetí a udělat si obrázek, který způsob hry našim hráčům vyhovuje více. Zda udávat tempo hry, což vyžadovalo utkání se Skotskem nebo hra z obranného bloku a na rychlé protiútoky, jako ve Švédsku. Pravdou je, že ani jeden způsob nám v těchto utkáních nevyšel podle představ trenéra a zřejmě i hráčů, ale jedno se ukázalo zcela jasně. Způsob hry, kdy chceme diktovat tempo hry a zakládat útočnou fázi kombinačně od vlastního brankáře a přes obránce směrem přes střední pásmo k ofenzívním hráčům hrát nemůžeme. A přesto, že bych si nedovolil trenéru Vrbovi radit, ale jsem přesvědčen, že to věděl a touto zkouškou si to jen znovu ověřil. Dvojnásob to platí bez Tomáše Rosického v sestavě, ale podle mého názoru i s ním.
Z mého pohledu byla tedy tato dvě utkání neskutečně důležitá, protože všem a především hráčům ukázala, jak hrát nemůžeme. A o tom já jsem přesvědčen již dlouhodobě a uvedu jeden příklad. Trenér Bílek chtěl také na EURO 2008 v Polsku diktovat tempo hry a tvořit ji od obrany a v prvním utkání s Ruskem jsme prohráli 4:1 a klidně to mohlo být 8:1. Poté pochopil, že musí hrát jinak, tedy z bloku a výsledkem byl postup ze skupiny z prvního místa.
U nás v Česku totiž pořád doznívají dozvuky trendu, že hrát z bloku je něco ponižujícího a i tato dvě přípravná utkání snad i ty zbývající pochybovače přesvědčila o opaku. Fotbalový tým totiž musí hrát způsobem, který dokáže zvládnout. Proto bez ohledu na výkony a výsledky těchto dvou utkání, které jsem i já kritizoval, tak jejich přínos je obrovský. Nakonec naši soupeři ve skupině na EURO 2016 nám tento způsob hry předurčují. Španělsko, Turecko i Chorvatsko jsou týmy s hráči, kteří jsou skvělí v práci s míčem a budou ho mít určitě vyšší procento na svých kopačkách a způsob hry našeho týmu ze Švédska bude nutný. Jen musí být v daleko vyšší kvalitě, intenzitě a efektivitě. A já jsem přesvědčen, že trenéru Vrbovi se to po doplnění marodů a výběru těch nejsilnějších hráčů a po soustředění v Rakousku podaří. V tom jim budu držet palce a fandit.