Do konce letošního ročníku GL už zbývají jen čtyři kola a některé každoroční tajenky jsou vyluštěny. Ta nejočekávanější, která se týká mistrovského titulu již dávno. Mistrem bude pražská Sparta a potvrdila to i v tomto kole, když jasně přehrála Liberec a vyhrála 4:1. Nic na tom nemění ani nesprávně neuznaná branka Liberce kvůli údajnému ofsajdu Rajnocha. Byla to opravdu hraniční situace, šlo o centimetry, ale v takových případech se přeci doporučuje rozhodčím situaci pustit v zájmu fotbalu. Tentokrát se to nestalo, ale to zdaleka nebylo v tomto kole všechno. Liberec pod mladým trenérem Vavruškou se snažil Spartu potrápit aktivním přístupem, ale s konečným výsledkem určitě spokojený nebyl.
Při výhře Plzně na domácím stadionu s Teplicemi 3:0 musí Sparta na definitivní korunovaci mistrovského titulu čekat až do dalšího kola a slavit by mohla po zisku tří bodů v Teplicích, což není, při její formě, nereálné.
Trenér Plzně Uhrin ml. si může v závěru sezóny testovat další hráče kádru a využil toho i v utkání s Teplicemi, když do hry poslal mladého Končala a ten se za tuto šanci odměnil krásnou brankou. Uvidíme, zda po někdejších mladících Jiráčkovi, Daridovi a Hrošovském začal tímto způsobem svoji hráčskou kariéru i další plzeňský talent.
Díky jarnímu výkonnostnímu a bodovému vzestupu již do skupiny týmů bojujících o sestup nepatří Jihlava a Brno. Brno narazilo na velice bodově úspěšnou Mladou Boleslav, která se nezadržitelně dere na třetí místo, které jí zaručí účast v některém z předkol Evropské ligy. Určitě chtěla svým konkurentům Teplicím a Liberci, kteří hráli na stadionech dvou nejlepších týmů GL, definitivně odskočit na dostatečný odstup osmi bodů. Jenže v posledních vteřinách utkání vybojovala Zbrojovka rohový kop, který zahrával kapitán Zavadil a jeho spoluhráč Šumbera poslal míč hlavou do sítě. Byla to jeho první vstřelená branka v GL. Přesto, že hráči Mladé Boleslavi byli zjevně zklamaní, tak svého cíle, tedy zisku bronzové medaile, podle mého dostojí, protože čtyři kola před koncem mají na své nejbližší soupeře Liberec a Teplice šest, resp. osm bodů.
Jihlava hrála v Jablonci, kde prohrála 3:0, což je určitě nečekaně hladká porážka vzhledem k její jarní formě na hřištích soupeřů. Kromě efektivity útočné posily Jablonce „uprchlíka“ z Olomouce Doležala, který vstřelil jednu branku a na zbývající dvě přihrál, zřejmě zafungovala touha hráčů Jablonce si svým výkonem udržet místo v kádru i pro příští sezónu. V médiích se totiž v minulém týdnu probíraly četné nákupy nových hráčů do Jablonce a logicky i odchody některých stávajících. Uvidíme v dalších týdnech, zda změny budou takto masivní nebo šlo opravdu jen o účelovou motivační hrozbu pro současné hráče.
Ve zbývajících utkáních, o kterých jsem ještě nepsal, se představily týmy hrající o záchranu. Ve dvou z nich se dokonce střetly oba ohrožené týmy vzájemně. Jedním bylo velmi očekávané vršovické derby Bohemians 1905 se Slávií, v tom druhém se mnohými odepsané Znojmo představilo v Příbrami.
Přesto, že tým Bohemians měl výhodu domácího stadionu, předpokládal jsem, že vyhrát toto derby pro ně nebude jednoduché, což se potvrdilo. Mužstvo trenéra Klusáčka hraje poctivý bojovný fotbal, ale to často na výhru nestačí. Slávia vstřelila útočníkem Necidem první branku a psychicky jí to hodně pomohlo. Domácí hráči se z toho vzpamatovali až ve druhém poločasu, měli převahu, ale před brankou Slávie nebyli moc nebezpeční. Slávia se k závěrečnému hvizdu rozhodčího probránila a radovala se ze tří bodů. Při svém nástupu velmi pozitivní trenér Slávie Pastoor byl velmi nervózní a po utkání přiznal, že proklamovaný ofenzivní styl fotbalu v situaci Slávie ordinovat svému týmu nelze. Jenže to přeci víme všichni. On to zřejmě zjistil až tady ve Slávii.
Druhým vzájemným soubojem o body k záchraně v GL bylo utkání Příbrami se Znojmem. Vzhledem ke své současné práci u mládeže, která je časově i jinak velmi náročná, jsem měl možnost sledovat v televizi jen posledních 15 minut a nastavení. Ale i to mi stačilo k tomu, že jsem po skončení utkání vypínal televizi velmi rozladěn, i když bohužel ne překvapen. Při zjištění stavu utkání, tedy vedení Znojma 0:1 jsem se v duchu jeho hráčům i trenérovi Kalvodovi, mému někdejšímu spoluhráči ze Sigmy Olomouc, omlouval za to, že jsem je předčasně odepisoval a považoval za prvního sestupujícího. Jenže jsem tušil, že to budou mít v závěru utkání ještě hodně těžké a vzpomněl jsem si na dva pokutové kopy Příbrami v utkání s Libercem. Bohužel mé očekávání se naplnilo a to mírou vrchovatou. Dále to nemá cenu komentovat, je to ztráta času. Podobně, jako před krátkým časem filmující Kysela z Mladé Boleslavi, tak i brankář Příbrami Hruška se zachoval před televizní kamerou úplně stejně. Ve stylu „nic jsem neviděl, nic si nepamatuji“. Máte pocit, že autové vhazování z místa mnoho metrů (nemám možnost to přesně změřit) bližší vzdálenosti k soupeřově brance, než je místo, kde míč opustil hrací plochu, evidentní zápasnický faul na brankáře Znojma Hrubého a zahrávání rohového kopu Příbrami v času cca 94 minut a 12 vteřin v případě, že se nastavují 4 minuty je náhoda? Já si to nemyslím a evidentně si to nemysleli ani hráči Znojma. A to jistě ještě neznali přesný čas utkání, který již vypršel.
Další ohrožený tým Sigma Olomouc zajížděla do Uherského Hradiště s cílem získat tři body s tamním Slováckem. Pro spoustu lidí to byla jasná záležitost. Slovácko přeci v rámci vzájemné pomoci týmů z Moravy to Sigmě pustí. V Čechách to prý tak také dělají a uváděli příklady porážek Teplic a Liberce v Příbrami a stejných mužstev na Bohemians. Jenže všechno bylo jinak. Slovácko porazilo Olomouc 3:1 a po výhře v Ostravě a s Brnem nenechalo nikoho na pochybách, že tyto „zaručené“ spekulace u nich nemají místo. A to je dobře a alespoň trochu to pověst českého fotbalu spraví. Trochu proto, že mnohonásobný počet těchto pozitivních zpráv často překryje jedna negativní a tu si všichni pamatují.
Po prohře Sigmy byl od týmu odvolán trenér Psotka a poslední čtyři kola bude tým nejen trénovat, ale bude mu šéfovat sportovní manažér Ladislav Minář, který podobnou zkušeností prošel již ve Zlíně a Mladé Boleslavi. Přiznávám, že tento krok vedení klubu není velkým překvapením. Něco se zkrátka po nepovedených utkáních udělat muselo. Jenže problém tohoto klubu je určitě širší. Názor na to mám, vždyť jsem tam působil 17 let. Jen doufám, že Sigma nesestoupí, protože dlouhá léta budovaný systém výchovy vlastních odchovanců, na kterém jsem se kdysi podílel, by byl velmi ohrožen.
Dalším ohroženým klubem sestupem je Baník Ostrava, který si udržel šanci na záchranu překvapivě suverénním vítězstvím v minulém kole v Brně 4:0. Tyto tři „zlaté“ body potvrdil i na ostravských Bazalech, když porazil pražskou Duklu 2:0. Vypadá to, že změna trenéra před dvěma koly pomohla, ale i Baník ještě nemá vyhráno. I z tohoto pohledu bude v příštím 27. kole GL velmi zajímavé vzájemné utkání dvou stejně ohrožených týmů Baníku Ostrava a Sigmy Olomouc. Klubů, které byly v minulosti baštami i konkurenty ve výchově vlastních fotbalistů. Jména jako Ujfaluši, Rozehnal, Hapal, Látal, Heinz, Kováč, Kalas, Hořava, Přikryl a další odchovanci Sigmy a jména jako Baroš, Jankulowski, Lička, Galásek, Daněk, Mikloško a další, odchovanci Baníku Ostrava, znají asi všichni příznivci fotbalu. Navíc je to tradiční někdejší severomoravské derby, dne i týmů, se stejným počtem 25 bodů a hrozbou sestupu do FNL. Proto budou hrát roli i vzájemná utkání.
Po příštím kole můžeme mít již definitivní jasno o „medailových“ příčkách v GL, ale o sestup se bude hrát asi až do poslední minuty kola závěrečného.