Včerejší večer byl pro nás všechny, komu záleží na českém fotbalu, a kteří mu proto fandí, neuvěřitelně příjemným. Použil jsem zájmeno „nás“, protože mezi ně patřím i já. Patřím mezi ně, i když jsem po utkání s Ruskem mužstvo a částečně i trenéra kritizoval.

 Ta kritika byla totiž podle mého názoru, a zdaleka ne jen podle mého, oprávněná. To utkání bylo tak nevydařené, že to uznali i samotní hráči a realizační tým a to už je co říci. Jsem navíc přesvědčen, že to utkání s Ruskem nám „zajistilo“ skvělý postup do čtvrtfinále, který včera večer naše mužstvo vybojovalo v utkání s Polskem. Proto jsem pro svůj komentář k tomuto úspěchu zvolil titulek, který čtete nahoře.
Nechci tady teď utkání s Ruskem rozebírat, je třeba chválit a chválit za výkon s Polskem. Musím ovšem připomenout poslední tři věty ze svého komentáře na svých webových stránkách po utkání s Ruskem: „Přes tuto kritiku stále věřím, že můžeme ze skupiny postoupit. Ovšem jen za předpokladu, že trenér i hráči se těchto omylů zbaví. Jinak ne“. Po včerejším utkání s Polskem musím s potěšením konstatovat, že omylů se všichni zbavili a hlavně se poučili z chyb a to je důležité.
K zisku šesti bodů v posledních dvou utkáních přispěly především dvě změny ve složení týmu. První je nasazení defenzivního záložníka Hübschmana do středové řady. On je totiž schopen nejenom soupeřům odebírat míče, ale dokáže se udržet v prostoru před obranou a k tomu ještě krýt záda ostatním ofenzivním hráčům. To s Ruskem nebylo. K tomu ještě asistoval u branek Petra Jiráčka s Řeckem a Polskem.
Druhou podstatnou změnou bylo nasazení obránce Limberského na levou stranu místo Kadlece, který s Ruskem hrál velmi špatně. Trenér ho posunul na post stopera a tam hraje daleko lépe. Posunutí Jiráčka na pravou stranu středové řady nepovažuji za nic zásadního, on je schopný zahrát ve středové řadě všude. Ve včerejším utkání musel trenér Bílek vyřešit ještě jednu změnu. Nahradit zraněného Rosického. Z několika variant zvolil Koláře. Já bych postavil mladého Daridu, který je výborným fotbalistou a k tomu je také silný v odebírání míčů i v zakončení. Je to komplexní fotbalista. Jediným otazníkem by byla jeho nezkušenost. Ovšem on již několikrát prokázal, že přehnanou trémou netrpí. Trenér zvolil Koláře zřejmě i proto, že už před EURO 2012 deklaroval, že variantou č.1 za Rosického je právě Kolář, a proto nejel liberecký Štajner. Možnost nasadit dodatečně nominovaného Daridu se objevila až po tomto prohlášení, takže by si vlastně protiřečil.
K samotnému průběhu utkání s Polskem je třeba konstatovat, že jsme vyhráli naprosto zaslouženě. Sice jsme nezačali dobře a Poláci měli několik standartních situací a nebezpečných zakončení. Postupně jsme se zlepšovali a hlavně rozhodla poločasová přestávka. Jak to myslím? Jednoduše. Poláci věděli, že musí k postupu vyhrát, nám, v případě, že Řecko neporazí Rusko, stačila remíza. Jenže o poločasové přestávce naši hráči zjistili, že Řecko vede s Ruskem 1:0. Jak zareagovali? Šli do druhého poločasu s cílem zvýšit aktivitu směrem k brance soupeře a pokusit se vstřelit branku. Jak zareagovali Poláci? Nijak. Hráli pořád stejně, po ztrátě míče rychle do bloku. Tuhle taktiku vlastně dodržovali až do zhruba 85. minuty. Jejich trenér jen vystřídal postupně tři hráče. Žádné forčekování, předsunuté napadání apod. My byli naopak stále nebezpečnější a výsledkem byla vstřelená branka Jiráčkem. Na začátku celé akce bylo odebrání míče Hübschmanem, posunutí na Baroše, který jej předložil Jiráčkovi a ten si už věděl rady. Od té doby jsme se zaměřili na hlídání vedení, což se podařilo a mohla nastat obrovská radost. Radost na hřišti, na stadionu i u televizních přijímačů.
Nevím, jak moc do změny strategie do druhého poločasu zasáhl trenér Bílek nebo to byla domluva samotných hráčů (jako v roce 1996 v Anglii). V každém případě to bylo správné rozhodnutí, které přineslo i kýžený výsledek, kterým je postup do čtvrtfinále EURO 2012. Potvrdila to i analýza utkání od firmy Panini, kterou mám k dispozici a okomentoval jsem ji pro deník Sport. Všechna čísla jsou ve druhém poločasu pro nás daleko lepší, než v prvním a hlavně lepší, než čísla Poláků.
Dnes večer se dozvíme našeho soupeře. Může to být kdokoliv ze skupiny „B“, tedy Německo, Dánsko, Portugalsko nebo Nizozemsko. Zdají se vám to těžcí soupeři? Máte pravdu, je to nejtěžší skupina, tzv. skupina „smrti“. Naše mužstvo je ovšem schopné porazit každého. Jen je třeba zvolit správnou strategii a hrát disciplinovaně. Zkrátka vyvarovat se omylů z prvního utkání s Ruskem.

Příspěvek byl vložen dne 17.06.2012 [Neděle] v 15:45 hodin a zařazen do rubriky Český fotbal, EURO 2012. Reakce na tento příspěvek můžete sledovat prostřednictvím kanálu RSS 2.0. Komentáře ani zpětné odkazy nejsou v tuto chvíli povoleny.