Ano, vypadnutí posledních zástupců (podle všech expertů) nejkvalitnější klubové soutěže na světě, anglické Premier League, už ve čtvrtfinále by na začátku letošní sezóny nečekal asi nikdo. V mém dalším zamyšlení bych chtěl odpovědět na otázku, zda je to opravdu tak velký šok. Také proto, že v loňském roce byly hned 3 kluby anglické Premier League účastníky semifinále.
Vzhledem k tomu, že jsem často zván spolukomentovat přímé přenosy z anglické Premier League na televizní stanici Prima Cool (a tedy sleduji tuto soutěž podrobněji), jsem přesvědčen o tom, že to není náhoda a že pro tento jev existuje naprosto logické vysvětlení. Tím je velký počet zraněných hráčů v klubech, které jsou ve špičce Premier League a zároveň jsou účastníky Ligy mistrů. Jedná se především o Manchester United, Chelsea, Arsenal a Liverpool. Seznam zraněných hráčů nebudu uvádět, protože by mi to zabralo hodně místa.
V minulosti se tyto kluby vyznačovaly možností pro jejich manažery tzv. „točit“ se sestavou v náročném programu účasti v Premier League, Ligovém poháru, FA Cupu a Lize mistrů a oni toho ve velké míře využívali. V letošním roce jsou v tomto směru velmi omezeni vzhledem k již zmiňovanému velkému počtu zraněných hráčů. To se zákonitě muselo odrazit ve vyšší únavě zdravých hráčů, a tím i v horších výsledcích. Projevuje se to nejen v Lize mistrů, ale i v domácí soutěži, kdy převaha tzv. „silné čtyřky“ není tak propastná jako v minulých sezónách a tlačí se na ně další soupeři (např. Manchester City, Aston Villa a Tottenham Hotspur), kteří v evropských pohárech už nestartují a mohou se soustředit na domácí ligovou soutěž. „Silná čtyřka“ občas nezvládne i utkání s mužstvy z druhé poloviny tabulky.
Při tomto konstatování je třeba si položit otázku, proč tomu tak je. Proč je ve špičkových klubech anglické Premier League tolik zdravotních problémů v hráčských kádrech? Proč je tomu tak i při naprosto skvělém zabezpečení nejen v oblasti medicíny, ale i v regeneraci, fyzioterapii apod. Na všechno mají tihle hráči tu nejlepší péči vynikajících odborníků a přesto to nestačí. Odpověď se nabízí sama. Příčinou je přetížení organismu hráčů, především svalů, šlach, úponů a někdy bohužel i kostí, jako například u hráče Arsenalu Ramseyho. Příčinou je doslova „nabitý“ termínový kalendář a v neposlední řadě neskutečně vražedné tempo utkání, včetně neuvěřitelného množství osobních soubojů fotbalistů, při kterých je lepší raději zavřít oči, protože hrozí opravdu vážnou zdravotní újmou pro jednoho z nich, často i pro oba účastníky souboje. Nemám na mysli záludnosti (těch je ostatně v Premier League minimum), nýbrž střety hráčů v rámci pravidel, která jsou v moderním fotbalu vstřícná k agresivitě a síle, od nichž často není daleko k brutalitě. Fotbal (jako celý současný sport) je především byznysem a na utkání, hraná v úžasném tempu se spoustou vyhrocených soubojů hráčů budou diváci velmi rádi chodit. A o to jde především.
Všichni se určitě těšíme na nadcházející Mistrovství světa v Jihoafrické republice, na kterém budou startovat nejlepší fotbalové reprezentační týmy z celého světa (bohužel to naše tam bude chybět). Bude probíhat jen několik týdnů po skončení ligových soutěží v Evropě. Je škoda, že na tomto velkém svátku fotbalu budou chybět někteří špičkoví hráči právě pro vážná zranění, která utrpěli v anglické Premier League či v jiných soutěžích. Stejně tomu bylo na každém šampionátu, ale podle mého názoru bude letos absencí mnohem více. Někteří se dají zdravotně do pořádku na poslední chvíli, protože přijít o start na největším turnaji ze všech nebudou chtít přijít. Zúčastní se jej však bez vrcholné formy. Hodně hráčů bude po náročné sezóně v klubech velmi unavených. Proto si od mistrovství neslibuji nějakou strhující podívanou, ale spíše taktické bitvy ve stylu „šetřit síly na další utkání“. Rád se budu mýlit.