Tak dnes to konečně začne naostro a navíc v zahajovacím utkání nastoupí naše mužstvo. Všichni se určitě moc těšíme, ale pro nás v Ženevě to sledováním utkání Česko-Švýcarsko na televizních obrazovkách v tiskovém středisku nekončí. Připravujeme se hlavně na večerní utkání Portugalsko-Turecko. Na toto utkání se budete určitě dívat i všichni doma, protože se jedná o naše příští soupeře ve skupině „A“.
Postupně zjišťuji, tak jako pro trenéra, tak i pro televizního komentátora nezačíná utkání hvizdem rozhodčího, ale předchází mu mravenčí, trpělivá příprava dávno před utkáním. Je třeba zjistit o soupeřích co nejvíce. V době internetu těch možností je hodně a na kolegovi Prokopovi vidím, co to všechno obnáší. Často u počítače, samozřejmě k tomu patří i jazyková výbava (nejlépe angličtina). Pro zajímavost s mojí průměrnou němčinou tady v Ženevě nemám šanci, protože zde je úřední řečí francouzština a na druhém místě angličtina, německy tu nikdo neumí nebo nechce mluvit. Naopak v Basileji je němčina běžná.
Náš hotel je hned naproti vlakového nádraží, takže od rána je slyšet pokřiky přijíždějících příznivců obou soupeřů. Dopoledne trávíme u počítačů, po obědě půjdeme do ulic nasát atmosféru a kolem 16:00 hod. pojedeme na stadion. Rozhodli jsme se, že dnes pojedeme autem, protože včerejší tramvajová linka č. 14 jede zpět od stadionu naposledy ve 21:33 hod. a to bude „naše“ utkání teprve v polovině.
Atmosféra na stadionu byla výborná, oba tábory příznivců se shromažďovaly před stadionem už 4 hodiny před utkáním. Nezbytnou součástí vrcholných událostí nejen sportovních jsou přísná bezpečnostní opatření. Museli jsme projít bezpečnostními rámy, jako na letišti. V tiskovém středisku bylo rušno jako v úle. Všechna místa s možností připojení na internet (bylo jich minimálně 200) byla již při našem příchodu, tj. v 17:00 hod., již obsazena. Samozřejmě, kromě posledních aktualizací informací na utkání Portugalsko – Turecko, jsme pozorně sledovali na monitoru utkání našich chlapců se Švýcarskem, které začínalo již v 18:00 hod.
Asi se shodneme, že naše vítězství bylo trochu šťastné, soupeř měl více šancí, ale takový je fotbal a tři body, které jsme za vítězství 1:0 získali, jsou výborným vkladem do další fáze šampionátu. Zpravodajské povinnosti z jednotlivých utkání budou jistě plnit vyslaní redaktoři, já se omezím na různé svoje postřehy.
V sestavě našeho mužstva nedošlo k žádné nečekané změně, mužstvo nastoupilo ve složení, které trenéru Brücknerovi vyplynulo z posledních přípravných utkání. Nejnebezpečnějším hráčem soupeře byl bezesporu Frei. Je smutné, že právě on se při nevinném souboji s Grygerou zranil, ale pro nás to bylo výhodné. Velmi emotivní a dojemný byl pro mě pohled na plačícího Freie při odchodu ze hřiště. Kromě bolesti v tom byl i smutek z toho, že EURO na domácí půdě pro něj skončilo. Překvapením pro mnohé bylo určitě střídání Jana Kolera. Trenérovi střídání s příchodem Svěrkoše vyšlo, jako mnohokrát v minulosti. Právě tento hráč rozhodl o našem vítězství. Ocenil bych i cit pomezního rozhodčího, který správně vyhodnotil těsnou situaci při gólu z hlediska ofsajdu. Je dobře, že kapitán mužstva Tomáš Ujfaluši na tiskovce po utkání přiznal, že výkon nebyl bez chyb. To nejhorší, co by naše hráče mohlo potkat by bylo tzv. „usnutí na vavřínech“. Nesmím zapomenout na Petra Čecha, ten nás dnes velmi podržel a nebýt některých jeho zákroků, tak jsme dnes nevyhráli. V dalších utkáních je třeba vyvarovat se mnoha nevynucených, lehkých ztrát míče, středová řada, s výjimkou Sionka, musí hru více rozpohybovat a častěji a s větším počtem hráčů se zapojovat do finální fáze před brankou soupeře. Zlepšit musíme také efektivitu útočných standartních situací.
Večerní utkání skončilo očekávaným a nakonec i zaslouženým vítězstvím Portugalců nad Turky 2:0. Turci mě trochu zklamali, mají v mužstvu hodně robustních hráčů, kteří jsou ovšem pomalejší. V naší skupině „A“ mají tedy dvě mužstva po 3 bodech a zbylá dvě na svém kontě nulu. Nesmí nás to ovšem uspat, o postupu není ještě zdaleka rozhodnuto.
Čvn
07
2008